vorlicek macourek
Usměvavý pán Vác lav Vorlíček (3.6. 1930 - 6.2. 2019), který nosí v hlavě spoustu báječných nápadů. Zazní-li jeho jméno, okamžitě před očima spatříme zasněženou pláň a Libušku Šafránkovou ujíždějící na Juráškovi. Ano, tento režisér natočil pohádku Tři oříšky pro Popelku. Je nositelem humoru, vtipu a šiřitelem fantazie. Točil, a snad ještě i natočí pohádky pro malé i velké. Vždyť čím jiným jeho snímky jsou, jak jinak označit třeba jeho legendární bláznivou komedii Pane, vy jste vdova?

prochazka ucho
V české literatuře existuje mnoho význačnějších, produktivnějších i světově známějších autorů než scenárista a spisovatel Jan Procházka (*4. 2. 1929 - 20. 2. 1971). A mnoho proslulejších děl než jeho filmová povídka Ucho. Přesto právě ona – a zejména pak její filmové zpracování na mě zapůsobilo způsobem, jaký jsem u ostatních děl domácích autorů zažil jen málokdy.

vachek karel cesky svetovy reziser
Svůj největší přínos považuje v tom, jak řekl v mnoha svých rozhovorech. "Nekradu, nejsem zločinec, nepřidávám se ke každému režimu, který právě nastoupí.“
Jeho názory jsou vesměs ryze lidské a pro mnoho liidí překvapivě otevřené. Začněte myslet a nezapomeňte se smát, vyzývá prakticky v každém svém vynikajícím filmu Karel Vachek.

zeman karel reziser animator
Filmy Karla Zemana (nejméně tyto) musíte rozhodně vidět, než zemřete, ale vlastně nepochybuji, že jste je už viděli. V časech počítačové magie, levnějších a levnějších filmových triků (a tedy teď) se status šesti hraných filmových děl Karla Zemana (1910-1989) blíží pro mnohé vnímatele kuriozitě; pokud je to vůbec pravda, jde ale o pozoruhodnou světovou kuriozitu - a na fascinaci, kterou jeho opusy po generace generují, se takřka nic nemění.

Inspirující myšlenky...

Lidstvo zcela evidentně spěje k úpadku: Šílený kolotoč výroby se netočí pro spotřebu, ale pro další výrobu. Tzv. konzumní společnost ve své podstatě nemá čas nic konzumovat. Jejím skutečným, byť skrytým cílem není spotřeba, ale výroba. Proto je potřeba najít v sobě vůli k rozbití onoho začarovaného kruhu a dopustit se suverénního, svobodného činu. Vymanit se ze sociální determinovanosti, která není ničím jiným než dovedně kamuflovaným otroctvím: otroctvím, které ovšem stejnou měrou postihuje bankéře i nádeníka. Je to otroctví práce, ve smyslu užitečné činnosti. Neboť člověk se odcizil sám sobě, to znamená zvířeti, které v něm přebývá.
Georges Bataille, Svrchovanost