kde domov muj tyl skroup mozart

Naše česká hymna je krásná, protože je jiná. Zpíváme v ní, jak je krásná ta naše česká krajina. Hudba teče jako naše řeky, majestátně a klidně. Je krátká a prostá, bez patetických prázdných slov a přesto v nás probouzí hrdost a lásku k domovu. Neznám krásnější hymnu.

Málo se ale ví, že Československo bylo prvním státemna světě, který měl jako hymnu divadelní šlágr. Slavná píseň pochází z divadelní veselohry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, uvedené poprvé 1.12. 1834.

Hudbu složil František Škroup, ale co je velmi zajímavé, vlastní nápěv hymny je pravděpodobně od Mozarta.

Nalezneme jej v druhé větě jeho Koncertantní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh K 297 b. Tu si Mozart velmi vážil a považuje se i dnes za jeho nejkvalitnější dílo, vzniklé za jeho působení v Paříži.

Hudebník a dirigent Josef Krček o tom řekl v Čro:

Kdo je trochu muzikant a zná Mozartovo dílo a zná symfonii takzvanou konzertantní pro dechové nástroje, druhou větu, tak tam je takováto melodie. To je Mozart. A ten Škroup to, rozumíte, to byl eklektismus v tý době. Von to Mozart dělal taky, von tady žil u nás a slýchával tady písně. Vemte si třeba Andulko, Andulko, Anduličko nebo, to je z jednoho koncertu pro housle - nepudu domu, nepudu domu, byl bych u vás bit. Prostě von byl génius, von to slyšel ty melodie a tomu to tam padalo ty noty, on to jenom prostě stačil napsat. Říká se dneska, že kdyby to někdo vopisoval, tak mu celej život nestačí na to, co ten Mozart stačil za takovej krátkej věk. Nicméně Škroup to nějak vod toho Mozarta, tady byl mozartovskej kult, von tu melodii znal a von netušil, že se jednou stane hymnou, on to tam napsal do tý hry. To jenom muzikologové vědí.

Část písně se původně používala jako československá hymna od roku 1918. Jako česká hymna používá od rozpadu Československa na konci roku 1992, již v roce 1990 však byla oficiálně prohlášena i za hymnu České republiky uvnitř federace. Před rozdělením tvořila zároveň první část československé hymny, následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska).

Česká státní hymna Kde domov můj patří podle zákona 3/1993 Sb. mezi státní symboly České republiky, stejně jako např. státní vlajka a ty lze podle § 1 zákona 352/2001 Sb. užívat jen vhodným a důstojným způsobem.

O hymně se velmi trefně vyjádřil Zdeněk Mahler:

"Čeština je založená na slovese, to znamená, že je ohromně ohebná a akční. Má otevřené slabiky, žádné shluky souhlásek, je zpěvná. Písničku jsme nakonec povýšili na hymnu. A co se tam zpívá? Že je u nás hezky, nic víc a nic míň..."

Ofciální text hymny:

Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě skví se jara květ –
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země –
česká země – domov můj.
Česká země – domov můj!

V původní Tylově hře Fidlovačka píseň zpívá slepý houslista Mareš na ševcovské pouti zvané Fidlovačka, která se koná v Praze Nuslích.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě stkví se jara květ
zemský ráj to na pohled!
A to jest ta krásná země
země česká domov můj!
Země česká domov můj!

Kde domov můj,
kde domov můj.
Znáte v kraji bohumilém
duše outlé v těle čilém,
mysl jasnou, znik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!


V roce 1930 vznikla filmová verze Fidlovačky. Roli Mareše zpíval Otakar Mařák v doprovodu harfy.

Inspirující myšlenky...

A tak jsme otroky dodnes, a jedinou útěchou je nám vědomí, že jsme všichni otroci: otroci, jimž kdysi křesťanští apoštolové a císař Konstantin radili, aby se trpělivě vzdali bídného života na tomto světě výměnou za lepší život na onom světě; otroci, které dnes bankéři a továrníci učí hledat smysl života na tomto světě v řemeslnické práci za denní chléb. Nedivme se, že i umění jde za penězi, protože po svobodě, po Bohu touží všecko: naším bohem jsou však peníze, naším náboženstvím výdělek.
Richard Wagner, Umění a revoluce - 1849