frankova hermina 2
Jakou máte ráda knihu? Na tohle se  lidi na besedách ptávají, ale abych řekla  pravdu, když se ptá mládež, odpovídám dost nerada. Každý  má právo volit si sám svou oblíbenou knížku. Tedy bez rad a kibicování. I bez nenápadného upozorňování Koukejte! Ona nebo on jsou autoři, čili tomu rozumějí, když nechcete být za blba, dejte na ně! Ne!

knihovna velka
K literatuře pro „dospěláky“ jsem přešla asi ve třinácti, samozřejmě jsem naší knihovnici paní Kavanové tvrdila, že ty knihy půjčuji pro mamku, že nemá čas si pro ně dojít. Dnes se jen vysmívám té zvědavé holce, okouzlené severskou literaturou. Namátkově to byly např. knížky: Tancovala jedno léto (Per Olof Ekström), Ditta, dcera člověka (Martin Andersen Nexø) nebo Léto s Monikou (Per Anders Foderström). Měla jsem naivní představu, že se mi za život podaří přečíst všechny knihy…

fencl ivo v televizi
Na mezinárodním veletrhu Svět knihy 08 v Praze jsem párkrát potkal Alexandra Tomského a jenom čirou náhodou si před jedním z těch setkání koupil jím do češtiny přeloženou knihu citátů z G. K. Chestertona. Tomský ony pasáže vybral z Angličanových článků…

vladislav jan spisovatel prekladatel
Jan Vladislav, známý překladatel a spisovatel, který ve svých 84 letech projel kus velké Číny, vám řekne co má o Číně na stole a co si čte pořád dál a dál. Čína je totiž hotový kontinent a navíc jediná světová kultura, které trvá už tři tisíce let - a skoro tak dlouho používá v podstatě stejné písmo ... říká vynikající vypraveč Jan Vladislav.

PATRICNY TRI KNIHY
Rád čtu – paměti, vzpomínky, ohlédnutí. Protože když se s někým seznámíte, tak to není tak, že vám bude hned vyprávět svůj příběh! V knize, to je holt něco jiného. Samozřejmě je to celé filtrované, co vás zajímá nejvíc se zpravidla nedovíte a prostor pro kontrolní dotazy není. Ale i tak to stojí za to.

provaznikova big portrait
Nečtu příliš. Byla období, kdy jsem nečetla vůbec. Tlusté knihy, romány a noviny nikdy. Ale když už čtu, tak vášnivě. Někdy s opravdovou náruživostí. Musí to být mé velké lásky. Živá setkání. „Biblí“ mého dětství byl Zlatý klíček aneb Buratinova dobrodružství od Lva Nikolajeviče Tolstého. Tímto příběhem jsem žila dlouho a intenzivně.

samkova advokatka
Být dcerou středoškolské profesorky češtiny, to je v podstatě na diagnózu. Je to trvalé postižení, asi něco jako hrb nebo kratší noha, se kterou už nikdy nic nenaděláte a vlečete si ten náklad životem ať chcete nebo ne. Neb ledva jste odrostli plenkám, začaly být na vás páchány pedagogické experimenty.