bittnerova-cte

Na  pondělí 23. května od 19 hodin je připraveno autorské čtení povídek z kulturních serverů Totem.cz, Pismak.cz, Literra.cz a dalších tvůrců ve zvonici pražské Jindřišské věže. Hudební doprovod bude patřit kytaristovi a písničkáři Tomášovi Dvořákovi (https://bandzone.cz/tomcortes). K večeru uváděném Petulou Heinriche bude také patřit přednáška zajímavého cestovatele - můžete se těšit na besedu o Slovensku spojenou s promítáním autorských fotografií od Mgr. Anny Thomkové.

Pražská část festivalu Májový svět bude zakončena ve čtvrtek 26. května besedou o Karlu Hynku Máchovi v žižkovském Winetikvariátu (Štítného 30) od 19 hodin. V programu s názvem V Máchových stopách vystoupí Martina Bittnerová, autorka knih o životě českých spisovatelů, která na dvě zásadní otázky týkající se Máchy říká:

Jakou Máchovu cestu považujete za jeho nejodvážnější?
Nejodvážnější není podle mě to správné slovo, protože podobně, jako putoval on, putovaly desítky studentů a nejen v jeho generaci. Postavila bych tedy otázku jinak – jakou Máchovu cestu považuji já osobně za nejtěžší. Podle mého názoru to byla cesta (odchod) do Litoměřic. Opouštěl Prahu, v níž prožil celý svůj dosavadní život. Nechal tu přátele, rodiče, a především těhotnou nevěstu. Na ní už mu v té době příliš nezáleželo, ale na dítěti ano. A samozřejmě ve chvíli, kdy se do Litoměřic přistěhoval, nemohl tušit, že se zde jeho životní cesta tak rychle skončí.

Proč vydal Mácha svůj Máj nakonec vlastním nákladem?
Pravé důvody věděl jenom Mácha. Každopádně jeho prvotinou se měli stát původně Cikáni, které v podstatě psal na objednávku knihkupce a nakladatele Martina Neureuttera. Jenomže zasáhla cenzura, a Cikáni zůstali v rukopise. Mácha proto usilovně pracoval na Máji a doufal, že s tímto dílem uspěje. V jednom dopise přitom letmo zmiňuje i možnost jeho publikace u Neureuttera. Zjevně z ní ale sešlo, Neureutter byl ostatně považován za hamižného člověka okrádajícího autory. Sám Mácha po vydání Máje píše ve svém dopise, že se na něj čeští knihkupci hněvají, protože se od nich nedal, a to uvádí doslova, ošidit. Nedejme se proto zmást představou romantického básníka povzneseného nade vším, Mácha uměl velice dobře počítat.  

Po tomto posledním pražském programu nastane buštěhradská etapa festivalu, a po ní budou maskota – čarodějnici Zubejdu hostit další místa jako Sedlčany, Černošice, Vlachovo Březí, Žebrák, Nová Včelnice a Vonoklasy.


Inspirující myšlenky...

V síti televizních stanic už se uskutečnilo globální propojení – ať kdekoli na světě zvolíte kterýkoli programový kanál, vyvalí se na vás bohužel stejný veletok blbosti. Vysílání řízené komerčními interesy většinou oslovují spodní polovinu těla – břicho a žlázy. Potlačuje kulturu ve jménu zábavy. Kultura totiž znamená kultivaci. Bylo by záhodno oslovovat srdce a mozek. Namísto toho vás mají nasytit a ukojit pokleslí baviči svými vyčpělými anekdotami a záplava soutěží, v nichž se hraje o prachy, a mají vás „informovat“ zlomkovité zprávy z černé kroniky. Což všechno se upíná k hlavnímu cíli, vrcholu, ose, účelu mihotání – k spotřebním reklamám. Jde o spontánní nebo cílevědomou debilizaci?
Zdeněk Mahler