digitalizace knih

Národní knihovna Norska digitalizuje od roku 2006 všechny knihy. Ukončení první fáze má být v roce 2020. Podle stávajícího zákona, veškerý publikovaný obsah, ze všech norských médiích, musí být uložen v National Library of Norway.


Do roku 2012 stihly instituce digitalizovat 350 tisíc novinových vydání, 235 tisíc knih a 240 tisíc stránek rukopisů.
Následovně pomocí cloud computingu zpřístupní všem uživatelům norské IP adresy knihy zdarma. Digitalizuje se jak autorský, tak volný obsah. (Knihy s volným obsahem budou přístupné na internetu všem)
Realizuje se tzv. digitální banka národní paměti. Papírové knihy se samozřejmě dál archivují.

V Česku je situace poněkud jiná. Zde  se dokonce lobuje za to, aby autorský zákon byl uvalen i na osiřelá díla.
Diskutovat o norském přístupu je asi naprosto zbytečné. Duchovní bohatství patří všem a mělo by být volně dostupné a to Norové pochopili.
Desítky let copyrightu na kdejaký knižní prd je cesta do pekel a otevírá skutečnou cestu pro devastaci literatury jako takové. (Tím nemyslím tuny příruček a stupidních kuchařek, kterým se říká knihy)

Otočte list: Prolobovaný copyright by měl platit 70 let, knihovny ale zatím mají právo nabízet osiřelá díla

Norská národní knihovna >> 

Národní knihovna Norska je plně automatizovaná a obhospodařuje kolem 41 500 beden s miliónem knih a půl miliónem mikrofilmů.

Inspirující myšlenky...

Nikdo vlastně neví, kdo Chan Šan byl. Je tu pár starých pamětníků, kteří ho znávali. Říkají, že to byl chudý člověk, povahou blázen. Žil prý sám v horách zvaných Mrazivé hory, Chan-šan. Vypadal prý jako tulák. Jeho tělo i tvář byly zestárlé a vrásčité. Avšak v každičkém slově, které vypustil z úst, byl hluboký smysl a vyjádření nejjemnější podstaty věci, jen dokázal-li se kdo nad ním hlouběji zamyslet. Cokoli vyřkl, obsahovalo cit pro Tao, pro jeho veliká nejskrytější tajemství. Jeho čapka byla zrobena z březové kůry, jeho šaty byly rozedrané v cáry a na nohou měl dřeváky. Tak ti, kteří jsou nuceni tak činit, skrývají i stopu po sobě. Někdy nepochopitelný, někdy příjemný, vždy byl přirozeně šťastný sám ze sebe. Jak by ho však někdo, kdo sám není moudrý, mohl ocenit a pochopit?
Předmluva k Chan Šanovým básním od pana Lü Čchiou Jina