mattoni kultura

Jednoho dne se v názvu Litery objevilo slovo Magnesia. Byl nejvyšší čas. Kulhající organizaci a propagaci české literární ceny bylo nutné zakrýt kvalitním sponzorem. Samozřejmě soukromým, protože rozkradené království české již neoplývá dukáty a to dokonce ani v maštali zvané Ministerstvo kultury.

Od té doby každoročně, částkou několik set tisíc českých dukátů, uplácí firma Mattoni organizátory ceny.
Zřejmě v domnění, že tak zahalí do mediální mlhy svou nechvalnou pověst kulturního barbara. Firma totiž už desítky let nechává zcela záměrně chátrat objekt národního kulturnímu dědictví, lázně Kyselka. A to způsobem stejně promyšleným, jakým barbaři bořili Řím. Mattoni je italska firma a proto se naskýtá otázka, zda to není způsob historické pomsty. Není. Dnes už bezpečně víme, že toto chování je způsobeno Klausovým privatizačním syndronem a následnou infekci moci.

Už na gymnáziu nás profesor literatury učil, že spisovatelé by měli být duchovní vůdci a jít příkladem.
Ne vždy tomu tak bylo. Proto i dnes sledujeme, jak část české literární veřejnosti přijímá s ohnutými zády almužnu od sponzora, který dlouhodobě a veřejně plive české kultuře do tváře. Není divu, že jak organizátoři, tak často i porota jsou infikováni plivancovým virem, čemuž odpovídají výsledky. Naštěstí mohou projev této nemilé nemoci zachránit vyhlášením cen.

To se koná v příjemném prostředí pokleslého média české televize, kde vesele skotačí nedovzdělaná herečka Geislerová, která to nijak netají. Co může být pro českou literaturu důstojnější než takto pojatá veřejná propagace nevzdělanosti a tuposti. A v sále se tleská, někteří s nadšením, jiní ze společenské nutnosti? A národ je hrdý... nebo ne? Kdo bude první, který jim zprofanovanou cenu hodí na hlavu?

Podívejte se však na videa a svědectví lidí, podívejte se na skandální barbarský způsob, jakým Mattoni zachází s českým národním bohatstvím a paradoxně tak popírá svůj vlastní slogan: Kde je Mattoni, tam je život!

Jiří Suchý:  Říkal jsem si, to snad není možný v jednadvacátým století... I kdyby tam nebyly žádný prameny... takový bordel by tam neměl být za žádných okolností. A ještě ke všemu, když jsou tam ty vzácný prameny, ze kterých se dají těžit obrovský peníze, tak to je skandál. Devastace, ničení, zmar a lhostejnost těch, kteří by mohli pomoci, ale nepomohou, protože ta pomoc jim nevynese žádný finanční zisk."

John Bok: „Přijímat dary a ceny od takovýchto barbarů jednoznačně snižuje samu kvalitu obdarovaného či ceněného díla. Skloňuje li se dnes ve všech možných pádech slovo korupce, ptám se jak označit jednání, které evidentně nemá přímé znaky korupce ale co pod rouškou donátorství skrývá vlastní barbarství dárce a odvádí pozornost veřejnosti od toho, jak kořistník proměňuje dar země, tj. pramenitou vodu ve vlastní zisk a „velkoryse", opět se ziskem, tentokrát společenským, rozdává finanční šušně."

Zdroje:
https://www.asorkd.cz
https://www.zachrante-lazne-kyselka.cz/
https://www.zachrante-karluv-most.cz/


Inspirující myšlenky...

Mám hrůzu z davu. Davem nazývám každou sešlost více než šesti osob. Pokud jde o obrovská shromáždění lidí – vzpomínám si na slavnou fotografii od Weegeeho, která ukazuje pláž na Coney Island v neděli – jsou pro mne opravdovou záhadou, která ve mně budí děs.
Luis Buñuel, Do posledního dechu