Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

Vybíráme pro vás zajímavé knihy

Čarovné pero. Cigánské rozprávky Marie Voříškové a nejkrásnější kniha roku

Čarovné pero. Cigánské rozprávky Marie Voříškové a nejkrásnější kniha roku

Z Cikánských pohádek Marie Voříškové, které vydala Mladá fronta v roce 1959 vybrala editorka a překladatelka Mária Števková tři pohádky, ve slovenštině O stvorení sveta a o tom, jako prišli ...

Tati, tobě přeskočilo, napsal William Saroyan o vztahu syna a otce

Tati, tobě přeskočilo, napsal William Saroyan o vztahu syna a otce

Překvapení občas najdete i ve vlastní knihovně. Nedávno jsem z ní náhodou vytáhnul útlou knížečku, která má název Tati, tobě přeskočilo. Napsal ji  William Saroyan a to je člověk, jehož...

Ivan Diviš. Teorie spolehlivosti je upřímná i tragická výpověď z let 1960 – 1999

Ivan Diviš. Teorie spolehlivosti je upřímná i tragická výpověď z let 1960 – 1999

Velmi upřímná výpověď člověka a jednoho života v kontexu doby. Texty z let 1960/1999 aneb rozsáhlá kniha krátkých prozaických textů, deníkových záznamů, komentářů, záznamů snů a glos básníka...

Historik Aleš Valenta. Německo: mýtus a realita

Historik Aleš Valenta. Německo: mýtus a realita

Publikace se zabývá německou politikou posledních dvaceti let. Vlastnímu tématu předchází obsáhlý úvod, objasňující základy politického systému SRN a proměny německého paradigmatu. ...

Cestovatelka Agatha Christie v Sýrii před skoro sto lety. Zkuste porovnat.

christie povez mi jak zijete

Světoznámá autorka detektivních příběhů byla provdaná za archeologa. Její manžel, sir Max Mallowan, pracoval ve 30. letech v Sýrii a Agatha jej přijela navštívit. Své zážitky z idylické cesty do klidné a bezpečné Sýrie shrnula během těžkých válečných let v Londýně do cestopisu „Řekni mi, jak žijete“. Kniha vyšla v roce 1946, v českém překladu pak roku 2003. Zde jsou některé úryvky.

… A potom, po sedmi hodinách vedra a jednotvárnosti a osamělého světa — Pal­mý­ra! V tom je, myslím, hlavní kouzlo Palmýry, že její štíhlá smetanová krása vyvstává fantasticky zprostřed horkého písku. Je krásná a přízračná a neuvěřitelná, se vší divadelní nerealističností snu. Nádvoří a chrámy a zřícené sloupy… Není, nemůže být skutečná!
Ale najednou jsme uprostřed lidí, uprostřed zástupu veselých francouzských turistů, kteří se smějí a mluví a cvakají fotoaparáty. Zastavíme před pohlednou budovou, hotelem.

Palmýra. Nyní peklo na zemi, kde muslimští extrémisté likvidují památky. V roce 1936 však klidné a bezpečné místo. Největší dobrodružství, které tam Agatha Christie zažila, bylo toto:

Když jsme nejdále od hotelu, narazíme na skupinu Francouzů. Jsou v nesnázích. Jedna z žen, která má na nohou (ostatně jako všechny) střevíce s vysokými podpatky, si utrhla podpatek a teď nemůže dojít pěšky celou tu dálku až do hotelu.

Agatha Christie si však povšimla zvýšené citlivosti místního obyvatelstva. Práce na vykopávkách nebyly bez bezpečnostního rizika:

Úměrně s tím, jak se otepluje, roste i popudlivost dělníků. Max zvyšuje pokuty za rozbité hlavy a nakonec dospěje k zoufalému rozhodnutí. Každé ráno musí muži, než začnou pracovat, odevzdat všechny zbraně. Je to nepopulární rozhodnutí, ale muži, byť neradi, souhlasí. Pod Maxovým dohledem jsou Michelovi předávány klacky, kyje a dlouhé, vražedně vypadající nože. Při západu slunce jsou vráceny majitelům.

Téma náboženských sporů bylo neustále přítomné. Pouze Evropané byli schopni tlumit agresivitu zbožných muslimů. Podobně jako dnes, hlavním terčem byli lidé jiného vyznání:

Shromážděným dělníkům je přečten další výnos proti výtržnostem. Nikdo nesmí jezídským dělníkům nic nalhávat ani je jinak pronásledovat. „Na tomto výkopu si musí být všichni bratry!“
Vystoupí muslim s veselýma očima.
— Ty jsi stoupenec Krista, chawádžo, a my Mohameda, ale oba jsme nepřáteli šajtána, ďábla. Je proto naší povinností pronásledovat všechny, kdo věří, že bude obnovena šajtánova moc, a kdo ho uctívají.
— Tak tahle povinnost tě bude napříště stát pokaždé nejméně pět franků! odpovídá Max.
Několik dní potom neslyšíme od jezídů jedinou stížnost.

Sýrie byla ve 30. letech francouzskou kolonií. Francouzské úřady zemi spravovaly a speciální vojenské jednotky udržovaly klid. V některých případech vykonávaly i takové funkce, ze kterých by dnes ochráncům lidských práv šla hlava kolem. Agatha vypráví o nesnázích, o kterých vyprávěli kolegové, američtí archeologové na vykopávkách poblíž irácké hranice. Tamní lidé ještě neznali pojem „mzda“:

Práce za mzdu je v této odlehlé části světa čímsi naprosto novým. Výprava narazila na odmítání a nepochopení. V zoufalství se obrátili na francouzské vojenské úřady. Ohlas byl okamžitý a účinný. Francouzi zatkli asi dvě stě Arabů a dopravili je do práce. Vězni byli přátelští, v nejlepší náladě a zdálo se, že je práce docela baví. Řekli jim, aby se zítra vrátili, ale nepřišel ani jeden. Znovu byli požádáni o pomoc Francouzi a znovu dělníky zatkli. A muži opět pracovali se zřejmým uspokojením. Ale pak se zase nedostavili a bylo třeba uchýlit se k zatčení.
 Nakonec se celá věc objasnila.
 — Vám se nelíbí pro nás pracovat?
— Ale ano, proč ne? Nemáme stejně doma nic na práci.
— Tak proč nepřijdete každý den?
— Chceme přijít, ale musíme počkat, až nás zatknou vojáci. Moc se nás dotklo, když nás nepřišli sebrat. Je to jejich povinnost.
 — Ale my chceme, abyste pracovali i bez toho, aby vás zatýkali vojáci!
— To je ale divný nápad.
Na konci týdne dostali zaplaceno a to nasadilo jejich udivení korunu:
— Tady poroučejí francouzští vojáci. Mají právo nás sebrat a dát do vězení nebo poslat nás kopat. Ale proč nám dáváte peníze? To nedává žádný smysl!

Zastáncům politické korektnosti se zvedají oči v sloup. Nicméně ozbrojená nadvláda francouzských Services spéciaux (zvláštních jednotek) zajistila zemi klid a mír. V Aleppu, Homsu, v Raqqa a v Kámišlí fungovaly obchody, banky, kadeřníci, taxikáři a další služby. Muslimové různých denominací, křesťané, židé, jezídové žili vedle sebe. Ovšem koexistence všech těchto skupin vyžadovala permanentní přítomnost vojenské síly, která byla nadřazena všem těmto sporům. Neboť, jak Agatha píše:

Dostáváme se k otázce náboženství vůbec — což je v této části světa spletitý problém, protože Sýrie je plná fanatických sekt všeho druhu, jež jsou ochotny si navzájem podřezat pro dobrou věc krky.

Kdyby tento cestopis četl například laureát Nobelovy ceny míru Obama, mohl si ušetřit nesmyslné trápení s podporou „demokratické syrské opozice“. A kdyby jej četla Merkelová, možná by nepřišla na nejapnou myšlenku dovážet tento věčný konflikt do Evropy. Pokud jde o Francouze, ti dnes nejsou schopni udržet pořádek ani ve vlastní zemi.

„Smrt tady není příliš důležitá,“ psala Agatha Christie na několika místech svého cestopisu. Tehdy ještě netušila, jak hlubokou měla pravdu.

Autorem je ekonom Pavel Kohout.
Více: https://www.robotinvestmentcalculator.com

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Cestopisy, cestování Christie Agatha

Napiš svůj názor

Bezpečnostní kód
Obnovit

Než si knihu půjčíte z knihovny a začnete číst...

František Koukolík. Proč všechno dopadne jinak. Kniha rozhovorů

František Koukolík. Proč všechno dopadne jinak. Kniha rozhovorů

Neuropatolog MUDr. František Koukolík v rozhovoru s novinářkou Libuší Koubskou se zpovídá ze svého vztahu k medicíně, hovoří o povaze a...

Od Agamy po Zuzanu. Fišmeisterova sbírka podle slavné přírodovědné knihy

Od Agamy po Zuzanu. Fišmeisterova sbírka podle slavné přírodovědné knihy

Básnická sbírka sestává z tří částí a tří „odborných příloh“. První i třetí část je tvořena sto osmi bezejmennými minimalistickými básn...

Victor Hugo a Muž, který se směje. Nejemotivnější román o znetvořeném světě lidí a hledání lásky

Victor Hugo a Muž, který se směje. Nejemotivnější román o znetvořeném světě lidí a hledání lásky

Je to zvláštní a mimořádně emotivní román. Na příběhu čtyřčlenné party komediantů dokázal Hugo (1802 – 1885) popsat bez příkras šílen...

Může se spisovatel uživit psaním?

Může se spisovatel uživit psaním?

Jak moc živilo spisovatele jen psaní? Dalo se kdy vůbec uživit jenom psaním? Na tu zajímavou, i když trošku hmotařskou otázku, odpoví k...

Bílé zlato. Skutečný příběh evropského otroka v severní Africe

Bílé zlato. Skutečný příběh evropského otroka v severní Africe

Neobyčejný příběh Thomase Pellowa a milionu evropských otroků v severní Africe". Ten byl v létě roku 1716 spolu s jednapadesáti svými d...

Prázdná sláma. Jan Šimek s něhou, schopnou pojmenovávat i to nejhorší

Prázdná sláma. Jan Šimek s něhou, schopnou pojmenovávat i to nejhorší

Po mystickém NAPOSPAS (2002), úhelném díle DO EXITU NETVORA (2011) přichází na svět kniha klidnější, reflektující, smířlivá. Smířlivá v...

Planoucí záře, vzpomínky Tulku Urgjena Rinpočheho

Planoucí záře, vzpomínky Tulku Urgjena Rinpočheho

Autobiografické vzpomínky významného tibetského učitele meditace Tulku Rinpočhe Urgyena (1920 - 13 února 1996), který byl buddhistický ...

Černá kniha České televize. O nehorázných manipulacích veřejnoprávního média

Černá kniha České televize. O nehorázných manipulacích veřejnoprávního média

Černá kniha České televize autorů Petra Žantovského a Jiřího Hroníka je ohlédnutím za jejich zhruba pětiletou spoluprací na rubrice Týd...

1000 geniálních soch a obrazů. Opravdu zajímavé encyklopedie

1000 geniálních soch a obrazů. Opravdu zajímavé encyklopedie

Zajímavé dvě enycklopedie. Jedná se docela unikátní výběr nejzajímavějších soch a obrazů, které byly vytvořené v celé historii lidstva...

Dvě tváře Ringo Čecha. Bizarní rocková poezie nejen pro Schelingera

Dvě tváře Ringo Čecha. Bizarní rocková poezie nejen pro Schelingera

Už 1965 se stal Ringo Čech nejlepším bubeníkem tehdejšího Československa. Když v tomto směru dosáhl maximum, rozhlížel se a větřil dál...

2012 a jiné knihy proroctví, blábolů a kruté reality

2012 a jiné knihy proroctví, blábolů a kruté reality

Podle starých Mayů nastane 21. prosince 2012 konec světa tak, jak jej známe. Podle Avignonského protroctví je svět naplánován až do rok...

 Nečekej, až zajde slunce, román Evy Kantůrkové

Nečekej, až zajde slunce, román Evy Kantůrkové

Je obětí, nebo je viníkem? Je jeho trest zasloužený? Ublížil rodině, když trval na svých principech? Lze ďábla obelstít? Tyto a další o...

Což je civilizace něco jiného než schopnost používat věcí, jež vymyslel někdo jiný? I když Mloci, řekněme, nemají svých vlastních myšlenek, mohou mít docela dobře svou vědu. Nemají sice své hudby nebo literatury, ale obejdou se bez nich dokonale; a lidé počínají shledávat, že to je od těch Salamandrů báječně moderní. Tak vida, už se může člověk u Mloků ledačemus učit – a není divu: což nejsou Mloci ohromně úspěšní, a z čeho jiného si mají lidé brát příklad, ne-li z úspěchu? Ještě nikdy v dějinách lidstva se tolik nevyrábělo, nebudovalo a nevydělávalo jako v této veliké době. Nic platno, s Mloky přišel do světa obrovský pokrok a ideál, který se jmenuje Kvantita. „My lidé Mločího Věku,“ říká se s oprávněnou hrdostí; kam by se hrabal zastaralý Lidský Věk se svou pomalou, titěrnou a neužitečnou páračkou, které se říkalo kultura, umění, čistá věda nebo jak! Praví, uvedomělí lidé Mločího Věku už nebudou mařit svůj čas hloubáním o Podstatě Věcí; budou mít co dělat jenom s jejich počtem a s hromadnou výrobou. Celá budoucnost světa je v tom, aby se pořád zvyšovala výroba i konzum; pročež musí být ještě víc Mloků, aby mohli ještě víc vyrobit a sežrat. Mloci jsou jednoduše Množství; jejich epochální čin je v tom, že jich je tak mnoho. Teprve nyní může lidský důmysl pracovat naplno, neboť pracuje ve velkém, s krajní výrobní kapacitou a rekordním hospodářským obratem; zkrátka je to veliká doba. – Co tedy ještě chybí, aby se za obecné spokojenosti a prosperity uskutečnil Šťastný Nový Věk? Co překáží, aby se zrodila kýžená Utopie, v níž by byly sklizeny všechny ty technické triumfy a nádherné možnosti, které se lidskému blahobytu a mločí píli otvírají dál a dál, až do nedozírna?
Karel Čapek, Válka s mloky

S dětmi do knihovny. Dejte jim šanci, aby uměly česky a nebyly hloupé

Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček Chruďoše Valouška a Vojtěcha Maška

Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček Chruďoše Valouška a Vojtěcha Maška

Pinocchio, neposedný a zlobivý dřevěný panáček Carla Collodiho, musí projít mnohým dobrodružstvím, než přijde k rozumu... Co ale musí a...

Bubáci. Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel Krátkého a Váši

Bubáci. Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel Krátkého a Váši

Dočkali jsme se a podruhé vycházejí Bubáci aneb Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel (1961) od Radovana Krátkého s nezapomenutel...

Helinda a Klekánice, tajemná pohádka Pavlíny Brzákové

Helinda a Klekánice, tajemná pohádka Pavlíny Brzákové

Pavlína Brzáková je etnoložka a tak není divu, že na její dětské pohádkové prvotině s názvem Helinda a Klekánice, kterou vydalo naklada...

Pískací kornoutek. Svěží pohádky a bajky o zvířátkách Kahouna a Jágra

Pískací kornoutek. Svěží pohádky a bajky o zvířátkách Kahouna a Jágra

Nedávno se mi opět dostala do rukou prvotina Jiřího Kahouna, svěží pohádky a bajky o zvířátkách. Jednotlivé příběhy vycházely ve Sluníč...

Praha známá i neznámá. Ilustrovaná knížka o pozoruhodných památkách i událostech

Praha známá i neznámá. Ilustrovaná knížka o pozoruhodných památkách i událostech

Knížek pro děti o Praze vyšlo od roku 2000 už docela dost. Většina z nich je však více méně pohádkových. Ať už se jedná o Petiškovy žid...

Jedinečný Tintin – v Česku ho obléká Albatros

Jedinečný Tintin – v Česku ho obléká Albatros

Tintin, slavný francouzský komiks, nebyl vydávaný v Česku až do veselého převratu v roce 1989. Důvod byl zřejmý. Nebyl dostatečně ...

Jméno korábu pokřtila i Lucka Vondráčková

Jméno korábu pokřtila i Lucka Vondráčková

Se jménem Pavla Renčína se český čtenář nesetkává poprvé - v roce 2004 zaznamenaly velký úspěch jeho Nepohádky. A stejně jako Nepohádky...

Makový mužíček. Víte vůbec, kdy a kde se Františkovi Nepilovi narodil?

Makový mužíček. Víte vůbec, kdy a kde se Františkovi Nepilovi narodil?

Slavnou knížka pro děti Františka Nepila a ilustrátora Josefa Palečka o malém mužičkovi, který se dědečkovi a babičce narodil...

Dušinka, víla věcí, sedm příběhů o věcech, které nejsou jen věcmi

Dušinka, víla věcí, sedm příběhů o věcech, které nejsou jen věcmi

Sedm příběhů pro děti, které ví, že věci nejsou jen obyčejné předměty. ...