Bouvard a Pécuchet pronášeli i při jiných příležitostech své děsivé paradoxy. Pochybovali o poctivosti mužů, o počestnosti žen, o moudrosti vlády, o zdravém rozumu lidu, zkrátka podkopávali základy. Tehdy se v jejich duši vyvinula politováníhodná schopnost: viděli hloupost a už ji nesnášeli. Rmoutily je bezvýznamné věci: reklamy v novinách, profil nějakého měšťáka, hloupý úsudek, který náhodou zaslechli. A vzpomněli si na dobu, kdy byli šťastni.
Gustave Flaubert v knize Bouvard a Pécuchet

Souvislosti

AGRESÍVNÍ PROSAZOVÁNÍ JEDINÉ PRAVDY LEVICE A JAK SE TOMU BRÁNÍ V USA

Nejen americká levice prosazuje jedině správný názor podle učení neomarxistického Herberta Marcuseho, pro kterého svoboda projevu v západní společnosti vede i k přetrvávání pravicových, prokapitalistických a buržoazních názorů.
Právo na svobodu projevu mají proto jen názory levicové, pokrokové a socialistické, zatímco ostatní mají být umlčeny a jejich představitelům znemožněno veřejně promlouvat. To je vysoce demokratické. ))

Světoznámý americký sociolog Charles Murray (74let) nedokončil přednášku v březnu 2017 na Middlebury College, jedné z nejstarších amerických univerzit, protože ho levicoví studenti překřičeli, ale někteří ho dokonce fyzicky napadli.

Trump proto na jaře 2019 podepsal nařízení, podle kterého univerzity nezískají federální dotace a granty, pokud nebudou na svém území respektovat právo na svobodu projevu.
12 amerických agentur poskytujících univerzitám granty musí do podmínek zapracovat, že pokud univerzity chtějí dolary daňových poplatníků, musejí prosazovat svobodu slova, a neumlčovat lidi s jinými názory.

POZOR! ZAČÍNÁ SE BUDOVAT NOVÁ MODERNĚJŠÍ FORMA KOMUNISMU

"To, co nám zde dnes Ursula von der Leyen předvedla, je snaha EU převzít kontrolu nad každým aspektem našeho života. Chce vybudovat centralizovanou nedemokratickou, modernizovanou formu komunismu, ve kterém vše řídí stát a ve kterém se parlamenty národních států stanou přežitkem bez jakéhokoliv významu."
Nigel Farage, Evropský parlament, 16. července 2019.

V srpnu 2011 v rozhovoru pro německý Der Spiegel, vyzvala k vytvoření evropského superstátu: "Mým cílem jsou Spojené státy evropské - na základě modelu federálních států, jako je Švýcarsko, Německo nebo USA".

Ursula von der Leyen představila v Evropském parlamentu svůj ambiciózní, levicový politický program pro řešení otázek týkajících se změny klimatu, daní, migrace a právního státu.
Následuje stručný přehled hlavních návrhů paní von der Leyen na následujících pět let, tak jak jsou uvedeny v jejím 24stránkovém dokumentu nazvaném "Moje agenda pro Evropu". ZDE

skripec nejhorsi knihy roku

Anticenu Skřipec za nejhorší literární překlad roku dostali:
Martina Černá za překlady několika divadelních her argentinských dramatiků Rafaela Spregelburda a Eduarda Pavlovskyho a
Petr Polák za plagiát starších překladů klasických děl Charlotte Brontëové a Roberta E. Howarda.

Cenu Skřipec udělila Obec překladatelů v rámci veletrhu Svět knihy 2014. https://www.obecprekladatelu.cz

Český překlad Martiny Černé her Rafaela Spregelburda Nechutenství, Skromnost, Hloupost a Panika obsažený v cyklu Heptalogie Hieronyma Bosche, kde jsou zbylé tři hry přeloženy do slovenštiny (vydaly společně Drewo a srd, Občianske združenie Vlna a Transteatral, o. s., v Bratislavě a Praze v roce 2009),
je postižen překladatelčinou nepozorností k textu, zjevnou nedbalostí a častým nepochopením dramatické situace, z nichž vyvěrají četné významové posuny a stylistická pochybení.
Překlad postrádá i kvalifikovanou redakci a v této podobě mimo jiné podstatně ztěžuje interpretaci dotčených her. Totéž platí pro překlad hry Eduarda Pavlovského Maska (vydal Transteatral, o. s., v Praze v roce 2010).

Vydání románu Charlotte Brontëové Jana Eyrová a souboru Meč s fénixem a jiné povídky Roberta E. Howarda v edici Omega nakladatelství Dobrovský, s.r.o., z roku 2013,
pod nimiž je jako překladatel podepsán Petr Polák, plagují starší překlady.
V prvním případě se obětí plagiátu stal překlad Jarmily Fastrové pořízený v 50. letech, v druhém překlad Jana Kantůrka z 90. let. Z porovnání příslušných překladů vysvítá, že rozsáhlé pasáže jsou s několika redakčními zásahy prostě opsány. I ty části, které se na první pohled jeví přeloženy odlišně, většinou kopírují větnou strukturu staršího překladu a liší se spíše v lexikální rovině.