lhotova_150.jpg

Dagmar Lhotová (*22. 7. 1929, Praha)

spisovatelka

Vystudovala pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, pracovala jako redaktorka, také v SNDK a v Mateřídoušce.

Bibliografie
(jen první vyd.):

Vyzvání na cestu, Encyklopedie současné české poezie, (s Z.K. Slabým)1961
12 do tuctu, (s Z.K. Slabým) 1966
Hvězda, co se nezdá (výbor), 1967
Pohádka s trumpetou a bubínkem, 1969
Kocour Vavřinec a jeho přátelé, (s Z.K. Slabým) 1969
Návody z Hančina zápisníku, 1970
Julián a opice Alžbětka, 1970
Modrá pampeliška, 1971
Mami, pofoukej (výbor), (s Z.K. Slabým) 1971
Kocour Vavřinec a jeho přátelé na cestách, (s Z.K. Slabým) 1971
Pohádka z devátého klobouku, 1972
Příběhy malého slůněte, 1973
Kocour Vavřinec, detektiv sportovec, (s Z.K. Slabým) 1973
Prázdniny teprve začínají, 1975
Hančin zápisník, 1975
Kocour Vavřinec na vodě i ve vzduchu, (s Z.K. Slabým) 1977
Bartolomějové, 1979
Olympiáda kocoura Vavřince, 1980
Jak ježek hledal déšť, 1981
Andulka pod barevným kopcem, 1984
Pohádky pro 365 dní v roce (jen cizojazyčné vyd.), (s Z.K. Slabým), 1985
Cesta k Betlému, 1991
Čítanka pro 4. ročník ZŠ, (s Z.K. Slabým a Drahoslavou Pechovou) 1993
Než přijdou Vánoce, 1994
Neobyčejné dárky, 1995
Léto je tu pro děti, 1995
Čtení a hraní k uzdravování, (s Z.K. Slabým), 1999
Preclíková chaloupka, 2000
Ani den bez pohádky, čítanka nejen pro mateřské školy, (s Z.K. Slabým) 2000
Světlička a Tmáni, 2001
Šťastnou cestu s ježkem Františkem, 2005
Pohádky, které přinesl vítr, aneb Pohádkový rok, (s Z.K. Slabým) 2007
O zemi Tam a Jinde, 2012
S kocourem Vavřincem od jara do zimy (se Z. K. Slabým), 2013
Robin, pes a já, 2014
Prázdniny teprve začínají, 2014

 

Inspirující myšlenky...

Jsem jen divoch a jinou cestu neznám. Viděl jsem tisíce hnijicích bizonů na prérii, kde je nechal ležet bílý muž, když je postřílel z jedoucího vlaku. Jsem jen divoch a nechápu, proč má čmoudící ocelový oř být důležitější než bizon, kterého zabíjíme, jen abychom přežili... Co je člověk bez ostatních tvorů? Kdyby zanikla všechna zvířata, člověk sám by zahynul na velkou samotu duše. Protože co se stane zvířatům, stane se zakrátko i lidem. Všechny věci jsou spojeny.
Velký náčelník Seattle, 1854