Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Komenský Jan Amos

Image

Jan Amos Komenský -
latinsky Comenius, (*28. 3. 1592, jihovýchodní Morava – †15. 11. 1670, Amsterdam)

Během svého života byl teolog, filosof, pedagog a spisovatel. Patří k nejznámějším českým osobnostem ve světě. Význam jeho celoživotního díla spočívá v tom, že v návaznosti na práce svých předchůdců Tomáše Štítného ze Štítného, Daniela Adama z Veleslavína, Jana Blahoslava dokázal povznést význam vzdělávání na takovou úroveň, že mnohé jeho myšlenky platí nejen dodnes, ale dokonce nebyly ani realizovány. Svým myšlením výrazně předešel svou dobu o mnoho set let. Zároveň ve svých knihách výrazným způsobem kultivoval češtinu a svým dílem bezesporu ovlivňuje nejen české, ale především evropské myšlení.

Narodil se pravděpodbně buď v Nivicích (Komenský v některých dokumentech připojoval k podpisu Nivanus, Nivnicensis) nebo v Uherském Brodě (jak je uvedeno v Naardenu na náhrobní desce). Někdy se udává také Komňa (z čehož by mohlo vzniknout příjmení Komenský, Comenius), odkud pocházela rodina.

Žil s rodiči v Uherském Brodě a po jejich smrti (1604) se o něj starala jeho teta ve Strážnici, kde začal studovat. Roku 1608 začal studia na latinské škole v Přerově, odkud odešel na vysokou školu do Herbornu a Heidelbergu v Německu. Po ukončení školy působil v letech 1614–16 v Přerově jako rektor latinské školy. Roku 1616 odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské. Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou.

Po porážce stavovského povstání roku 1621 byl Komenský nucen opustit Fulnek a skrýval se na různých místech v Čechách a na Moravě. V té době byl v ohrožení života, jelikož odmítal konvertovat ke katolictví. Asi po roce ukrývání (roku 1622) mu zemřela jeho žena a dvě děti na mor. Od roku 1624 působil v Brandýse nad Orlicí, kde se také seznámil se svoji druhou ženou Marií Dorotou.

V roce 1628 byl donucen emgrovat do polského Lešna, které se stalo centrem bratrské víry. V Lešně byl zvolen biskupem a písařem, brzy se stal i zástupcem rektora gymnázia, což vedlo k jeho zájmu o pedagogiku. V tomto období vznikla velká část jeho děl, především pak z oblasti pedagogiky. Postupně se jeho díla stala známa po nekatolické Evropě a byl zván na různá místa na univerzitách, nabídky však odmítal. První významnou nabídku přijal až roku 1641, kdy se rozhodl přijmout pozvání anglického parlamentu na přednáškové turné, během něhož vystoupil i před Královskou akademií věd. Po odchodu z Anglie dostal řadu dalších nabídek, Komenský si zároveň v tuto dobu uvědomil, že právě prostřednictvím těchto nabídek může rozšířit svůj vliv a svoje myšlenky. Roku 1642 odešel do Švédska, pak do Německa a Uher.

Do Lešna se vrátil až v roce 1648, kdy mu také zemřela jeho druhá žena. O rok později (1649) se oženil potřetí, tentokrát s Janou Gajusovou. Poté působil v Lešně, kde mu roku 1656 při požáru shořel Česko-německý slovník, na kterém pracoval prakticky celý život a který považoval za stěžejní dílo. Tuto ztrátu nesl velice těžce a prakticky se z ní nikdy nevzpamatoval. Slovník už nikdy nedokončil.

Konec svého života strávil v Holandsku v Amsterdamu, kde i zemřel. Pochován je v Naardenu.

Bibliografie:

O poezii české – snaha obrodit poezii
Listové do nebe – fiktivní dopisy chudých ke Kristu, stěžují si na bohaté. Kristus je utěšuje a kárá bohaté, všechny nabádá, aby zůstali poslušni božích zákonů. Toto dílo je výrazně ovlivněno myšlenkami Jednoty bratrské.
Truchlivý - zamyšlení nad rozporem rozumu a víry. Napsal po smrti své první ženy a dětí.
Moudrost starých Čechů – sbírka starých pořekadel a přísloví
Poklad jazyka českého – podrobný slovník všech českých slov. Měla být vysvětlena i gramatika. Chtěl zachytit i nespisovná, nářeční a přejatá slova. Materiál sbíral celý život. Slovník se nedochoval, jelikož shořel v Lešně.
Přemyšlování o dokonalosti křesťanské
Hlubina bezpečnosti – čím více se člověk vzdaluje od Boha, tím větší je jeho beznaděj.
Kancionál – sborník duchovních písní, české žalmy.
Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – vyjadřuje víru, že se odkazu Jednoty ujme český a moravský lid. Postava matky je symbolem Jednoty bratrské, která je odsouzena k zániku, ale matka ve své závěti odkazuje hlavní myšlenky příštím generacím. (kšaft = závěť).
Labyrint světa a ráj srdce (1631) – jde o kritiku společnosti (tzv. satirická alegorie), psal ho v těžké době, často se k němu vracel a doplňoval ho.

Pedagogicky zaměřené knihy

Didactica magna (latinsky Velká didaktika) – jedná se o spis o vyučovacích metodách.
Poprvé rozdělluje výchovu do čtyř stupňů po šesti letech. Na svou dobu velmi pokrokový názor.
1. do 6 let mateřská škola,
2. do 12 let povinná školní docházka,
3. do 18 let latinské školy, gymnázia,
4. poté university.

Didactica – tj. umění umělého vyučování.
Původně byla psána česky, ale nakonec vyšla latinsky. Stanovuje obecně platné vyučovací zásady a poprvé ostře vystupuje proti zaběhlým mechanickým praktikám učení, které prosazovali jezuité. Navíc si dokonce dovolil tvrdit, že vzdělávání má být zdarma.
1. Učit se musí od mládí.
2. Povinná školní docházka (chytří, hloupí, chudí, bohatí, ...).
3. Názorné vyučování.
4. Nutnost určitého stupně vzdělání, horlivost.
5. Přiměřenost látky k věku.
6. Vše převádět do praxe.
7. Vyučovat od jednoduššího ke složitějšímu.
8. Nutnost stálého opakování.
9. Žák má být současně učitelem.
10. Vyučování má být zábavné.
Tyto zásady byly skutečně průlomové až revoluční. Bojuje zde proti mechanickému učení, tvrdí, že vzdělání má být zdarma.

Informatorium školy mateřské – rady matkám k výchově dětí před školou.
Brána jazyků otevřena – latinsky, pojednání od důležitosti jazyků a jak se jim učit.
Grammatica latina – latinsky, učebnice latiny
Orbis pictus (Svět v obrazech) – původně učebnice latiny, později i jiných jazyků.
Škola na jevišti – pedagogické školské drama
Schola Pansophica – navrhuje mimo jiné, aby žáci latinské školy alespoň jednu hodinu týdně četli současné noviny; zavedl tedy jako první média do výuky.
Theatrum universitatis rerum (Divadlo světa) – spis o důležitosti vzdělání (latinsky).
De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských)

Více informací zde:
Muezum J.A. Komenského
http://www.mjakub.cz/index.php?idm=37
Wikipedia
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Amos_Komensk%C3%BD
Bibliografie - úplná
http://dejiny.nln.cz/Bibl/Komensky.html

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... zednářská literatura Komenský Jan Amos

You have no rights to post comments