brabenec150.jpg  Vráťa Brabenec (*28. 4. 1943, Praha)

Muzikant, zahradník a drvoštěp, farmář a básník, saxofonista a textař legendární undergroundové skupiny Plastic People of the Universe.

Po zahradnické škole v Mělníce studoval pět let evangelickou teologickou fakultu. Farářem se nakonec nestal, ale celý život sázel stromy, bude jich ke stu tisícům. Nedávno hlasitě protestoval proti poražení 80 let starého tisu a černé borovice v Hradešínské ulici ve Vršovicích – sám neutrhne zbytečně ani pampelišku.

Vráťa Brabenec byl zatčen a odsouzen v procesu s Plastic People, po propuštění z vězení byl donucen k emigraci. Žil pak s rodinou v Kanadě. Po patnácti letech se vrátil do Čech, kde se zas věnuje hudbě, zahradám a literatuře. Vydal básnické sbírky NEBEDUDY, VŮL HVĚZDA RANNÍ, VÁŽENÝ PANE K. a prózu KARLÍN – PŘÍSTAV. Album KONEC LÉTA s převážně jeho texty patří k těm nejzajímavějším z konce minulého století.

Vráťa žil rád se spoustou zvířat – od chytrých koní a psů po nejrůznější ptactvo. Nepodceňuje ani slepice – cirkusácky je vycvičil tak, že mu samy nalétávaly do řady na tyč v ruce, sotva se s ní objevil.
V životě potkal dva zázraky – ženu a borovici.

Bibliografie pro děti:


Všude je střed světa - Meander, 2005
Pajasan - Meander, 2016

Inspirující myšlenky...

Dnes se umělcova role jeví jasněji i když rozhodně ne důstojněji. Muzea, galerie a další kulturní instituce se stávají součástí zábavního průmyslu. Při jejich hodnocení platí jen kvalitativní parametry, kolik lidí a jak často dovedou zabavit. Hodnotí se počet návštěvníků, četnost a exotičnost akcí, export a import děl i tvůrců atp. Cílem současného umění je co nejvíce zaujmout (a zdá se, že je možné použít jakékoliv prostředky bez vkusu i studu) a pobavit. Současný umělec se tak stává bavičem. K tomu ho kulturní scéna a umělecké školství vychovává.
Milan Knížák, esej Existuje ještě umění?