Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Aškenazy Ludvík

Image

Ludvík Aškenazy
(*24. 2. 1921, Český Těšin - †18. 3. 1986, Bolzano)

Český prozaik, dramatik, reportér a scenárista

Narodil se 24. února 1921 v Českém Těšíně. Pocházel z židovského prostředí, které ovlivnilo jeho tvorbu. Studoval na gymnáziu v Polské Stanislavi, později studoval na vysoké škole ve Lvově slavistiku. Po studiích nastoupil na místo učitele v Berčeguru v Kazachstánu, ale po přepadení Sovětského svazu se přihlásil do čs. armádního sboru v SSSR. V jeho řadách se vrátil do republiky, kde od roku 1945 pracoval v cizojazyčném vysílání Čs. rozhlasu v Praze a později jako jeho zahraniční komentátor. Tato profese velmi ovlivnila jeho spisovatelské začátky, neboť díky své funkci hodně cestoval, a to nejen po Evropě. Byl také v Americe a v Orientu.

Aškenazy byl komunistickou ideologií ovlivněn natolik, že se jí nevyhnula ani jeho beletristická tvorba první poloviny 50. let. V 2. polovině však objevil svět, ve kterém se mohl teprve plně rozvinout - svět dětství a fantazie, svět do kterého vstoupil, aby unikl vzpomínkám na zážitky z války. Jeho Dětské etudy (1955) se vyznačují ničím nezatíženým jemným humorem, citem pro půvab naivity a hravou obrazotvorností. Z dalších děl z tohoto období například: Ukradený měsíc (1956), Milenci z bedny (1959), Psí život (1959), Černá bedýnka (1960). Pohádku „Putování za švestkovou vůní“ je možné považovat za jediný autorův pokus o román. Ač určena pro děti, vyšla zprvu pro dospělé a těšila se svého času značné popularitě. Protagonisté jeho knih jsou často děti a hranice mezi knihami pro děti anebo o dětech je u tohoto autora často záměrně trochu nezřetelná.

Vzdálení se politice (a jejím idejím) ovlivnilo charakter jeho povídek a her, v nichž stále doznívala zkušenost s nacistickým terorem a násilím (Vajíčko, hra Host). Byl i scénárista a dramatik a autor rozhlasových her. Ve své době patřil Aškenazy k našim nejpřekládanějším autorům - jeho díla byla překládána především do němčiny, ruštiny, polštiny a maďarštiny. 

Roku 1968 emigroval do Německa, dál byl spisovatelem na volné noze, po nějaké době začíná psát pouze německy. Napsal zde řadu povídek a próz převážně pro děti. Za sbírku pohádek Wo die Fuechse Blockfloete spielen získal Německou státní cenu za dětskou literaturu. Další úspěch zaznamenaly i knižky Wo die goldene Schildkroete tanzt a Du bist einmalig. Mimo řady pohádek psaných pro rozhlas (převážně Bayerische Rundfunk), napsal v Německu mnoho rozhlasových her, které většinou i sám inscenoval, a mnoho televizních a filmových scénářů - převážně pro ZDF.

Až do roku 1976 žil v Mnichově. Zemřel roku 11. března 1986 v Itálii v Bolzanu, kde se roku 1976 usadil i se svou ženou, Leonii Mannovou-Aškenazy, dcerou německého spisovatele Heinricha Manna.

Bibliografie:

Knihy pro děti:
Putování za švestkovou vůní aneb Pitrýsek neboli strastiplné osudy pravého trpaslíka, 1959
Osamělý létací talíř, 1963
Praštěné pohádky, 1965
Cestopis s jezevčíkem, 1969
Malá vánoční povídka, 2002
Pohádky čtyř větrů, 2006
 
Knihy pro dospělé:
Kde teče krev a nafta, 1948
Ulice milá a jiné reportáže z Polska, 1950
Německé jaro, 1950
Z modrého zápisníku, 1951
Všude jsem potkal lidi, 1955
Dětské etudy, 1955
Květnové hvězdy, 1955
Indiánské léto, 1956
Ukradený měsíc, 1956
Psí život, 1959
Milenci z bedny, 1959
Černá bedýnka, 1960
C.k.státní ženich, 1962
Vajíčko, 1963
Etudy dětské a nedětské, 1963
Černá bedýnka,

Zdroj: http://cs.wikipedia.org a www.citarny.cz...

 

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Aškenazy Ludvík

You have no rights to post comments