Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Prázdná sláma. Jan Šimek s něhou, schopnou pojmenovávat i to nejhorší

simek prazdana alama 2

Po mystickém NAPOSPAS (2002), úhelném díle DO EXITU NETVORA (2011) přichází na svět kniha klidnější, reflektující, smířlivá. Smířlivá však jen na první pohled. Autor tu opět před našimi zraky rozehrává typickým stylem své reflexe života...


Janův myšlenkový svět je světem individuální svobody a svědomí, které vyrůstá z nemanipulovaného vhledu do fungování vesmíru. Od výrazné politické skepse a smutku nad stavem mezilidských vztahů, se vrací zpět do říše Ducha. Lék nalézá v umění a fantazii vůbec.
Jeho verše se přes etymologické hříčky, svéráznou solitérní mystiku a undergroundovou neučesanost víc a víc blíží taoistické zkratce, dětské říkance, lidovému popěvku. Vedle až vulgárního komentáře stavu věcí, tu nalézáme křehké poetické obrazy, hermetické pravdy, smysl pro humor, Krásu...

Prázdná sláma, Básně 2010 - 2013  / Jan Šimek / Probooks, 2014

POZVEDNOUT SVOU DUŠI Z PRACHU

proskočit jí blánou strachu
Ode zdi ke zdi
rodný Hvězdy
zhroutit liché do poplachu

Duše uplácaná z bláta
oživena slzou kata
a jekotem rodičky
usmířena ze smyčky

Ode zdi ke zdi
rodný Hvězdy

tančí nahý bludičky...

...

Neboj se, maličká, držím tě v pase

protančíme mlhou až tam, kde zdá se
Až uvidíš svět jak sen
Duch tvůj nikdy nezrozen
nezemře – spočine
v Kráse

...

Tělo je ohrádkou duše
a duše je sen těla
časem si někam kluše
stará Bela
Hvězda bdělá…

...

ŠŤÁVA

Rád bych napsal
jak moc toužím
vždycky když se zkouřím
aby už byl mír

Připadá mi že město je kotel
v kterym se vaří hroznej bordel
A uniknout jak pára
může jen ten

kdo se rozpustil
všem odpustil
nikomu nenakládá

Jak průchozí to v klidu dává

Z toho pak zbejvá
nesmrtelná šťáva

Vymačkaná, usmažená dobrota
vejvar z čerta

Živá Prázdnota !

...

JEN NA KRAJÍČEK PANE RADA ( Věnováno A. )

Pustim ho jenom na kousek
ať si čuchne Rambousek

a esi je to ten správnej fousek
přijde i příště

Pustim ho brankou na hřiště
Ale jen k lavičkám
kozičkám

Přirozeně jen na chvilku
pak vyženu ho z rynku

Čuňáka !

Nejdražší kurva je manželka
to ví každá Popelka

která má srdce v paži

Na FB ho bloknu
nebo se z jeho vyznání zcvoknu

Jen ať si ťunťa buší do klávesnice
Chce šukat ? Ať si oběhne Dejvice ...

Natáhnu to, co to pude na dálku
a jak začne zapomínat

dostane navoněnou obálku
že su zmatená

Že osud nehezky mi cloumá stěžněma

Stulim se k němu do náruče
dojme se jak mi srdce tluče

Ani se nebude dobejvat k brance
jen ujistí mě nastokrát

že je můj ochránce
a já jeho kat ?

Já nejsu bez citu, jak mě tu drbali
při další schůzce s ním, nechám se rozbalit

Nechám se protáhnout tim kozlem
co bude mi šišlat do rozcuchanejch vlasů

Pane Bože, Ježiši Kriste, Mária ...

(vždycky mám pocit, že s náma prcá celá Boží rodina )

A až splní svou přírodní roli
otočím se k němu zády

a budeme svoji !

( To jsem si zas ulovila Pátera,
já Megera ... )

Už mi to nebaví
hrabat se v hnoji ...

ŠLA BYCH BEJT CELÁ ? ? ?

...

VEDLE

Sundal jsem sandál
a nazul bačkor
vedle je randál
skáčou tam skáčko

Otevřel pivo
zapálil svíčku
vedle je živo
já luštim knížku

Volá mě kytka
tak jí jdu zalejt
strhla se bitka
vedle, co kalej

Sousedka zvoní
je nahá skoro
zda nemám mobil
volá někoho

Moc mi děkuje
že se omlouvá
vracim do sluje
a jablko krouhám

Milá sousedka
pracuje doma
ta stará štětka
Monika - Mona

Říká se jí "Líza Mono"
páč nedělá trojky
poctivě dře na chlebíček
už od perestrojky

Jdu sundat prádlo
roluju ponožky
vedle to dohrálo
odešly kámošky

Mona má po šichtě
básni schází pointa
odkládám knížku
a na balkóně

... dáváme jointa

...

ZNÁMOST

Mám zkušenost s tím pánem
40 let jde světem
smýkán je jeho plamen
až za hrob od dítěte

Slyšel jsem, jak se modlí
k neznámému Bohu
Že by ta prostá důvěra
byla bonus k dobru?

Slyšel jsem, jak se rouhá
když se mu nedařilo
že noc je k pláči dlouhá
že se nepoštěstilo

A divím se mu dosud
že není ateistou
vždyť všechen jeho osud
je hříčkou mechanickou

Na co ten hejsek čeká
v uvadajícím mase
minou ho ráje, pekla
opustí, to co zdá se

A pořád uniká mi
někam kde není slova
svou duši nevydá mi
Musím ho zabít znova!

A i když se mu zjevím
jak milosrdná sudba
převrací mě: Já nevím...
A dál se topí u dna

A i když vyhrožuju
sesílám z nebe blesky
v trávě se povaluje
a počítá si vesmír

Mám zkušenost s tím pánem
a nevím si s ním rady
už párkrát s ním byl amen
a zas se vrátil mladý

plést se
do ohrady....

...

ZAKLESL

Zaklesl se parožím
mezi větve stromu
hrabal kopytama
chtěl domů ...

Nešlo to tam
zpátky ani ťuk a
uvízl ještě víc
troubil jako trubka

Už se ani nehnul

Kdyby se vůl sehnul ...

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... poezie klasická Šimek Jan

Napiš svůj názor

Bezpečnostní kód
Obnovit