Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Li-Po. Geniální pijan vína a nejstarší legenda světové poezie

li po basnik

Chtěl zachytit odraz měsíce v řece a utopil se. Tak zemřel jeden z nejznámějších básníků světa Li-Po (701 – 10.11.762). Žil bohémským a tuláckým životem, absolutně neuznával rodinné a společenské konvence. Velmi často a s chutí popíjel víno. Byl mistrem pijácké poezie a široké škály pocitů při jeho pití. Pro mnoho lidí ve svém okolí byl alkoholik, ale také génius.


Po dlouhá staletí inspiroval japonské i korejské básníky. Později vstoupil do kulturní Evropy. Častými náměty jeho básní jsou láska a přátelství. Verše, které jsou často o něm samým, píše s bujarým optimismem, ale i s nostalgií.
Oblíbeným motivem jeho básní jsou obrazy s atmosférou měsíčního svitu. Vůbec velkou část jeho tvorby tvoří lyrika inspirovaná přírodou severní a jižní Číny.

Oblíbeným útvarem jeho básní je čtyřverší a osmiverší s různou délkou verše.
Charakteristická je pro něho velká kreativita, bohatý slovník i smysl pro humor. Z jeho tvorby se zachovalo kolem devíti set básní. Je v nich patrný vliv filosofie taoismu, který v mládí studoval, ale také vlivy konfuciánské a buddhistické tradice.
Jeho dílo bylo tiskem poprvé vydáno v roce 1080. Přežilo přibližně tři staletí pouze v opisech. Tak obdivované byly jeho verše a jsou vlastně dodnes.

Li-Po, románový život bohéma i génia
Li Po žil v období tchangské dynastie (618-906). Narodil se v Sujabu, dnešním Tokmaku na hranicích mezi Turkestanem a Kirgizstanem. Od dvaceti let se věnuje taoismu a když mu bylo dvacet pět, vypravil se na cesty, které skončily až jeho smrti.

Na jaře 754 se Li Po setkává v Kuang-lingu (dnes Jang-čou) s přítelem Wej Chaoem. V roce 754 mu Li Po předává všechny své básně a požádá ho, aby je uspořádal k vydání. Wej Chao tak učiní v roce 763, napíše předmluvu, z níž pochází většina dochovaných životopisných informací o Li Poovi.
Po roce 754 jeho popularita ještě vzrůstá. Třináct jeho básní je v tomto roce zařazeno do antologie Sbírka kvetoucích zázraků svatých hor a řek, shrnující nejvíce ceněná básnická díla z období 714-753.

Kromě oddanosti k taoismu proslul svou nebojácností a hlubokým smyslem pro spravedlnost. Patřil mezi tzv. "sia", putující rytíře a "napravovače křivd". Všude, kam přišel, budil pozornost, jak svým zjevem, tak chováním.

Díky své otevřenosti a také častému opilství se dostával do střetu z oficiální mocí.
V roce 756 je Li Po zatčen a uvržen do vězení. Na podzim téhož roku jej sice propuštěn ale v létě 758 byl jeho případ zrevidován a odsouzen k doživotnímu vyhnanství v Jie-langu (dnes Tong-c') v provincii Kuej-čou. Amnestie mu byla udělena roku 759.

Li Po zemřel dne 10. listopadu 762. O jeho smrti koluje mnoho legend.
Jedna z nich vypráví, že opilý seděl v loďce a uprostřed noci spatřil odtraz měsíce. Chtěl ho uchopit do rukou a proto náhle vystoupil uprostřed široké a studené řeky ze člunu.
Smrt Li Poa také velmi poeticky zaznamenal Feng Meng-lung ve svých legendách o slavných postavách staré Číny. Píše:
"Pojednou se hladina řeky rozčeřila velkými vlnami a z nich se vynořil mohutný delfín s napřímenými ploutvemi. ... "Císař Nebeské říše prosí Mistra večerní hvězdy, aby se vrátil zaujmout své místo." Lodníci zkoprnění strachem se vzpamatovali až za hodnou chvíli. A spatřili Mistra Li, jak sedí na zádech delfína a za zvuků hudby se vznáší vzhůru do prostoru."

Ferdinand Stočes o překládání čínské poezie
http://old.radio.cz/mp3/podcast/cz/kultura/090923-ferdinand-stoces-meni-tradicni-pohled-na-nejslavnejsiho-cinskeho-basnika-lipoa.mp3

DOPORUČUJEME KNIHY

Zpěvy staré Číny (1939) Bohumil Mathesius
Nové zpěvy staré Číny (1940) Bohumil Mathesius
Li Po - Hvězda vína (1946) Jaroslav Picka, přebásnil František Hrubín
Li Po, Pavilon u zelených vod (1947) Jaroslav Picka, Augustin Palát, přebásnil František Hrubín
Třetí zpěvy staré Číny (1948) Bohumil Mathesius
Nebe mi pokrývkou a země polštářem (1999) Ferdinand Stočes
Písně a verše staré Číny (2004) Ferdinand Stočes (Magnesia Litera 2004)
Li-Po - život v básních, Ferdinand Stočes
Nebešťan na Zemi vyhnaný (2009) Ferdinand Stočes
Zdenka Bergrová: Ohlas Li Poa (84 stran s ilustracemi Věroslava Bergra, uloženými v Památníku národního písemnictví, vydal Oftis, Ústí nad Orlicí, 2008).


pisne_a_verse_stare_ciny

O průzračné řece Ťing


Jak průzračná je řeka Ťing!
Když do ní pohlédneš,
i ve vlastním srdci
můžeš číst.
Ani srovnat se nedá
s jinými řekami.
Často mě napadá,
že jistě skrývá
nějaké tajemství.
Když někdo jde po břehu,
zdá se, že míjí
třpytivé zrcadlo,
vzlétne-li nad ní pták,
zdá se, že letí
nad zářnou plochou
čistého křišťálu.
A přece, soumrak když dohoří
a do ticha zazní
táhlý skřek gibbonů,
poutník stejně cítí
svou samotu

Sám pod měsícem víno popíjím

Mám víno ve džbánu a je ho víc než dost.
Kdo mi však bude dělat společnost?
Měsíci, pojď blíž — připiju ti,
možná ti víno přijde k chuti!
Můj stín se s námi taky pobaví —
přátelé, už jsme tři, tak na zdraví!
Za chvíli jsme už všichni rozjaření,
pít s přáteli je pro mne potěšení.
Zpívám — stín už se sotva drží na nohou,
tančím — a měsíc pajdá cik cak oblohou.
Ještě si s vámi trochu zavýskám —
až dopijeme, bude každý sám.
A jednou naposled, až odbije můj čas,
za Mléčnou dráhou sejdeme se zas.

Píseň o starosti

Když starost přichází, tu píseň umlká
a mrtvý cvrček ten už necvrká ...
O-hé! ...O-hé! ...

Ctná vína lisuješ, ó pane, v tlustém sudě,
já štíhlou loutnu mám, jen mečík v pochvě rudé.
Pít víno, v loutnu hrát se dobře hodí jen,
když zlato v sáčku je, meč z pochvy netasen.
O-hé!

Je nebe věčné. Kéž dá věčnosti půl zemi !
Jak dlouho těšit se ze světa, vína je mi
Sto let - to je málo, sto let je příliš moc:
Za každým životem přec zívá hrobu noc.
O-hé ! ...O-hé ! ...

Vidíte: v údolí svitu měsíce
jak zmrzlých po hrobech tam skáče opice,
jak vřeští, cupotá, hle - brzy začné výt ! -
Teď plné číše sem! Teď bratři, čas je pít !
O-hé! ...O-hé! ...


lipo zivot vbasnich

O průzračné řece Ťing


Jak průzračná je řeka Ťing!
Když do ní pohlédneš,
i ve vlastním srdci
můžeš číst.
Ani srovnat se nedá
s jinými řekami.
Často mě napadá,
že jistě skrývá
nějaké tajemství.
Když někdo jde po břehu,
zdá se, že míjí
třpytivé zrcadlo,
vzlétne-li nad ní pták,
zdá se, že letí
nad zářnou plochou
čistého křišťálu.
A přece, soumrak když dohoří
a do ticha zazní
táhlý skřek gibbonů,
poutník stejně cítí
svou samotu
a svůj stesk.

Otázka a odpověď


Kdosi se ptal,
proč žiju zde,
v hlubokém klínu
zelených hor.
Neodpovídám,
usmívám se,
v srdci mír.
Plynoucí vody,
květy broskvoní
beze stop mizí
v tajemné dálky.
Tu kolem je jiná zem
a jiné nebe,
než znají lidé
pode mnou ...

Když čekala jsem ...

... na mramor schodů
závoj jíní pad,
podzimní noci vlhkem
zvlh mi šat --
i šla jsem domů.
Jasně zacinklo
mé křišťálové portiéry sklo :
a omželý jak střípek zrcadla
nad buky stála
luna prochladlá.





Výstup na horu jemného obočí


Země Šu je vyhlášená
pověstnými horami
a velikán E-mej
vymyká se srovnání.
Stoupám, rozhlížím se kolem,
vše je tak nezvyklé,
že nevím,
jak to vyjádřit.
Oblouk oblohy
zdá se opřený
o modročerné vrcholy,
barvy mísí se a prolínají
jak na mistrovském obraze.
Užasle zírám na mračna,
jež barvu mají fialek.
Zdá se mi, že výjev sleduji
na svitku hedvábí
z kouzelné mošny.
Když z oblaků linou se tóny
jaspisové flétny,
usedám na skalisko
a probírám se strunami
své loutny z nefritu.
Jen hrstka přání
životem mě provází
a jsem šťasten,
když některé se naplní.
Jako by opar mlhy
omýval mou tvář,
nános prachu
náhle se vytrácí.
Potkám-li nebešťana,
jenž na bílé ovci přijíždí,
ruku v ruce vzlétneme
slunci vstříc.

Věčná písmena

V bambusech,
čeřených větrem
před mými okny,
šumí vodopád.
Lupínek květů švestkových
za lupínkem
na sníh pad –
tak padají má písmena
na papír.
Oranží vůně
vyprchá,
jínění v slunci
pohasne –
jen písmena,
jež tady maluji,
jsou věčná.
To vím já.

Dumy tiché noci

Na bílém loži probouzím se tich,
svítí to měsíc - či sem napad sníh ?
Pozvedám hlavu: hledím na měsíc,
skláním ji: myslím na zem otců svých.

Stoupal jsem na hory ...

Vysoké nebe. Ostrý vítr skučí.
Opičák vřeští žalostně a sám.
Ostrůvek. Písek. Vlna na břeh tluče.
Létají bystře ptáci tam -- sem, tam.
A bez rozdílu všude listí padá,
letí a šustí, krouží, třepetá.
Bez konce řeka klidná hrbí záda,
přitéká, teče, teče, odtéká.
Podzimek kalný rozpřáh náruč svoji.
Já býval všude vždycky jenom host.
Na terasu vyjdu opuštěnou:
bolesti v žití bylo dost a dost.
Zkrušen jsem proto, že ve vlasech ráno
jsem po prvé nit bílou objevil ? -
Dnes po prvé jsem mdlý a rozteskněný
černého vína číšku odstrčil.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Li-po Stočes Ferdinand Mathesius Bohumil

Vaše názory  

# Emil
Ferdinad Stočes: Zjistil jsem, že hodně básní bojuje za lepší svět. Že čínští básnici často kritizovali tehdejší podmínky, byť někdy velmi zastřenou formou, a už tehdy varovali císaře před možností zániku říše.
Pochopil jsem, že Li Po, jenž žil v 8.století, byl na císařském dvoře stále v nebezpečí života. Vyjádřil něco, co bohužel i dnes platí pro mnoho z nás, a my můžeme jednat podle toho, jestli máme odvahu, nebo nemáme.
# Emil
Na je ho poezii je úžasné, že poprvé byl tiskem vydán v roce 1080, muselo tedy přežít přibližně tři staletí pouze v opisech a paměti mnoha generací!!!
# Alenka
PŘI POHLEDU NA VODOPÁDY NA LU-ŠANU

Na západ stoupám k vrcholu Trojnožky
Na jihu vodopád pohled přivábil
Spadá tam v proudech tři tisíce sáhů
Tříští se v pěnu po desítky mil
Rychlý proud jak zášleh blesku v letu míjí
Tajemný jas zvedá se jak duha daleká
Až jsem se bál, že padá Stříbrná řeka
Že sem v půli oblačného nebe přetéká
Zvedám hlavu – dlouho hledím, jaká je to síla!
Jak mohutné, skvělé dílo příroda tu vytvořila!
Mořský vítr duje, vane bez ustání
Od řeky sem dosud slabá luna zazářila
Vzduchem všude vodní tříšť zalétá do daleka
Napravo, nalevo smáčí zelené stěny skal
Krůpěje se rozptylují v lehounkou třpytivou mlhu
Pěna zmítá se a stříká pod balvany, než odplyne v dál
A já, co tak dávno k slavným horám vydávám se sám
Tváří v tvář tomuto divu náhle teď pokojné srdce mám
Netřeba mi elixíru či rudého nefritu
Nyní mohu smýt prach z tváře, marností se vzdát
V dokonalém souladu v tu chvíli se vším, co miluji
Navždycky chci světu lidí sbohem dát!

You have no rights to post comments