tarkovsky reziser

Kdo se zajímá o dílo předního ruského filmaře Andreje Arseňjeviče Tarkovského, zná jeho výrok že Krása je symbolem pravdy. Ten byl také použit u jeho obsáhlé a velmi pozoruhodné knihy „Krása je symbolem pravdy“ která vznikla především z iniciativy filmového publicisty Miloše Fryše, který také přeložil většinu textů.

krasa je symbolem pravdy


Kniha obsahuje rozhovory, eseje, přednášky, korespondenci, filmové scénáře a jiné texty, které Tarkovskij uskutečnil či sepsal v letech 1967—1986. Je to opravdu mimořádné dílo, které objasňuje mnohé z tvorby svérazného režiséra.  

Vydavatelství Camera obscura, které Miloš Fryš založil
původně hlavně pro vydání sborníku Krása je symbolem pravdy, slibuje na budoucí léta další zajímavé tituly, mezi nimiž se nacházejí i další dva Tarkovského tituly, řekněme rovněž zásadní: úplné vydání teoretické práce Zapečeťený čas a opětovné vydání Tarkovského Deníku v novém překladu, větší úplnosti a s obsáhlým poznámkovým aparátem.

Co naleznete v knize?
Především rozhovory například s Alexandrem Lipkovem, Olgou Surkovovou, Toninem Guerrou, Glebem Panfilovem, Jurriënem Roodem, Igorem Pomerancevem, Jerzym Illgem a Leonardem Neugerem Poslední rozhovor (s Victorem Loupanem)
Eseje: Zapečetěný čas, Za Vladimirem Vysockým, Básník filmu, Slovo o Apokalypse, Rozhodnutí, Na cestě za vírou a svobodou a také přednášky o filmové režii. Dále filmové povídky a scénáře, korespondence celou řadu dokumentačních příloh a nechybí i obsáhlá biografie autora.

Andrej Arseňjevič Tarkovskij | Krása je symbolem pravdy
Rozhovory, eseje, přednášky, korespondence, filmové scénáře a jiné texty 1954-1986
Vydalo nakladatelství Camera obscura, 2011

Info:
www.tarkovskij.wz.cz
www.cameraobscura.wz.cz

Art, film, fotografie – nové knihy

Velká kniha o dřevě Martina Patřičného je stále jediná svého druhu v Česku

Srovnávat podobnou knihu u nás není s čím. Při srovnání s publikacemi o dřevu ze zahraničí se Patřičného pojetí  li...

Světový Karel Vachek a Teorie hmoty o vnitřním smíchu, rozdvojení mysli a středovém osudu

Esejistická kniha je filozoficko-uměnovědným počinem z pera režiséra filmů Moravská Hellas (1963), Spřízněni volbou (1969)...

Kieślowski o Kieślowském. Režisér fenomálních Tři barev a vlny morálního neklidu

Autobiografie představuje polského režiséra Krzysztofa Kieślowského (1941−1996), jednoho z tvůrců filmů tzv. vlny morálníh...

Mistři japonského filmu. Třináct zajímavých Límanových esejů

Číst Límana je požitek a  nejen co se týče jeho překladů japonských haiků. Tentokrát sestavil velmi zajímavou knihu 13...

Ota Hofman / Poutník světem fantazie

Vyšla avizovaná monografie díla Oty Hofmana, z hlediska zpracování filmografie velmi podrobná s bohatým obrazovým doprovodem...

Inspirující myšlenky...

My lidé jsme hrozná zvířata. Znáte tu hloupou píseň Barbry Streisand „People who need people are the luckiest people in the world “. Zřejmě jsou myšleny kanibaly. Hrozná zvířata jsme my lidi a velmi zvláštní k tomu. Všechna ostatní zvířata se napadají a zabíjejí pro přežití. Jenom my to děláme kvůli potěšení. Tady já mám problém s darvinismem. Pokud evoluce a přirozený výběr mají jako cíl přežití, proč se nestáváme s lety moudřejší, ale jsme čím dál víc a víc nebezpeční?
Kurt Vonnegut