snoopy-ceskySnoopy je světový fenomén. Jeho autor Charles Schulz nám prostřednictvím několika jednoduchých čar a pár slov sahá do duše. Otevírá před námi otázky týkající se umění, literatury, teologie nebo třeba medicíny, ale ve své podstatě jako by v každém stripu hledal smysl života. Odpovědi si ale každý čtenář musí najít sám.

Komiks o hloubavém bíglovi a tak trochu zvláštních dětech už obletěl celý svět. V době své největší slávy byl vydáván v 26 jazycích v 75 zemích světa a komiksové stripy vycházely v 2 600 různých periodikách. Charles Schulz má vlastní muzeum, Snoopy se stal neoficiálním maskotem mise Apollo 10 na Měsíc, v USA se objevil na poštovní známce a měl i svou vlastní výstavu v pařížském Louvru.

Svět podle Snoopyho
je prvním českým výborem z komiksových stripů, které Charles Schulz denně kreslil pro americké noviny v letech 1970 – 1990. První strip Peanuts se objevil v novinách před neuvěřitelnými 60 lety. Hlavní hrdinové komiksu se prokousávají životem, zažívají křivdy, zklamání a často se propadají do pocitů zoufalství. A právě v tom snad tkví kouzlo Peanuts : každý z nás se v něm dokáže najít. Každý z nás se totiž někdy cítil osaměle, každý z nás si někdy připadal jako budižkničemu, kterého nikdo nemá rád a kterému se nic nedaří – a stejně tak každý z nás touží po lásce, pochopení a přátelství. Charlese Schulze dokázal vyjádřit tato velká témata a traumata našich životů komiksovým stripem s nadhledem, jež mu dává střecha psí boudy, a posunul je do civilní roviny. Peanuts jsou zrcadlem našich životů.

Láska podle Snoopyho
Ve Snoopyho světě je láska většinou zklamaná či nenaplněná a podobně jako v životě přináší hlavně hoře a problémy. Často se soudí, že Snoopyho dobrodružství jsou komiks pro děti – jenže tak tomu není: podobně jako třeba obtloustlý kocour Garfield potěší i Snoopy a jeho přátelé čtenáře všeho věku. Díky bravurnímu jazyku, laskavému i břitkému vidění světa, pronikavému humoru a geniálně jednoduchému výtvarnému pojetí se s dětskými postavami, které v knize řeší své existenciální krize a milostné problémy, ztotožníme všichni, ať už je nám deset, třicet, padesát či osmdesát.

Charles Schulz
má vlastní muzeum, Snoopy se stal neoficiálním maskotem mise Apollo 10 na Měsíc, v USA se objevil na poštovní známce a měl i svou vlastní výstavu v pařížském Louvru. S postavičkou Snoopyho se setkávají děti na penálech, tužkách nebo samolepkách, dospělí si zase mohou vybírat z celé škály oblečení, tašek nebo třeba balicích papírů. Snoopy se objevil též několikrát na filmovém plátně.

Knihu vydává nakladatelství Plus, Albatros media, 2010, 2011 | přeložil Petr Onufer

 

Inspirující myšlenky...

Zkoumáme minulé věky a útrpně usmíváme, ba posmíváme se božské té naivnosti, nemotornosti a neurvalosti svých praotců, aniž by nám napadlo, že věkové pozdější budou se rovněž tak posmívati nám... Jaká je příčina, že nevznikají v mozcích našeho věku podobné myšlenky jako v mozku Homerovu, Sofoklovu, Aeschylovu, Euripidovu, Aristofanovu, Shakespearovu, Cervantesovu, Danteovu, Miltonovu, Petrarcovu, Tassonovu, Calderonovu, Moliérovu, Voltairovu, Rousseauovu a jiných? Jeť snadněji cizím mozkem mysliti, cizí myšlenkou se honositi a oblažiti sebe i jiné, než vlastní myšlenku z mozku svého vykřesati. A přece žijeme ve věku – pokroku! V čemž se ale jeví tento pokrok?
Jakub Arbes (1840 – 1914), Mozek Newtonův