mrazkova chlapecek a dalka kniha

Nové sešitové vydání Chlapečka a Dálky připomíná křehký text, který se poprvé objevil už v roce 1969 v albatrosí edici Korálky. Ilustrace jsou však v tomto vydání Baobabu nové a vznikly pro potřeby „televizního čtení“ o několik let později.


Detailní pozastavení Daisy Mrázkové u zdánlivě pomíjivých, a přitom zásadních situací v životě dítěte, jaké obnáší radost, smutek, pocit samoty či první vykonané dobro, má sílu metafor, jejichž hloubku umocňují kresby mrazu na okenní tabulce.
Autorčin chlapeček přebývá v lesním ústraní, sbírá šišky a vnímá čarokrásnou zimní krajinu, když tu ho jeho přítelkyně Dálka přemluví k výletu, aby viděl úžasné a vznešené věci. Jenže brzy se mu zasteskne po domově:
„Dálky bez malých chaloupek by byly smutné a malé chaloupky bez Dálek by byly také smutné.“

mrazkova chlapecek dalka 2

Akvarely a perokresby zasazené do cyklických dějů přírody povznášejí toto podobenství o přátelství, které s léty zraje jako dobré víno.

mrazkova chlapecek dalka 3

mrazkova daisy 14-12-2017

Daisy Mrázková
(1923–2016)
patřila k našim nejvýraznějším malířkám. Rozvíjela zejména tradici autorských obrázkových knih pro nejmenší děti. Přestože studia na VŠUP nedokon- čila, celosvětově se proslavila tituly Neplač, muchomůrko (1965), Haló, Jácíčku (1972), Neposlušná Barborka (1973), Můj medvěd Flóra (1973 a 2011) nebo Auto z pralesa (1975), vesměs vydanými v nakladatelství Albatros.
V poslední době se její odkaz připomíná v reedicích, v nových grafických úpravách – mj. Co by se stalo, kdyby (původně 1980, nově 2012) –, nicméně objevují se i dosud nezveřejněné práce, např. Písně mravenčí chůvy (2009).

Daisy Mrázková / Chlapeček a dálka / Ilustrovala autorka / Praha, Baobab 2017


Inspirující myšlenky...

Zkušenost mě přesvědčila, že zdrojem obdivu a úcty k největším spisovatelům bývá, a to i u lidí, kteří je čtou a píší o nich, jen slepě přijímaný vžitý názor; nevyslovují vlastní soud a nerozpoznali jejich přednosti sami. Víš přece, že nejen ve stoletích špatného a zkaženého úsudku, ale i v dobách zdravé literární střízlivosti většina čtenářů raději obdivuje nápadné a zjevné krásy než krásy jemné a skryté, spíše vzlet než věrohodnost, častěji vnějškovost než podstatu a obvykle spíše průměrnost než nadprůměrnost.
Giacomo Leopardi (1798 − 1837), Parini čili o slávě