mrazkova chlapecek a dalka kniha

Nové sešitové vydání Chlapečka a Dálky připomíná křehký text, který se poprvé objevil už v roce 1969 v albatrosí edici Korálky. Ilustrace jsou však v tomto vydání Baobabu nové a vznikly pro potřeby „televizního čtení“ o několik let později.


Detailní pozastavení Daisy Mrázkové u zdánlivě pomíjivých, a přitom zásadních situací v životě dítěte, jaké obnáší radost, smutek, pocit samoty či první vykonané dobro, má sílu metafor, jejichž hloubku umocňují kresby mrazu na okenní tabulce.
Autorčin chlapeček přebývá v lesním ústraní, sbírá šišky a vnímá čarokrásnou zimní krajinu, když tu ho jeho přítelkyně Dálka přemluví k výletu, aby viděl úžasné a vznešené věci. Jenže brzy se mu zasteskne po domově:
„Dálky bez malých chaloupek by byly smutné a malé chaloupky bez Dálek by byly také smutné.“

mrazkova chlapecek dalka 2

Akvarely a perokresby zasazené do cyklických dějů přírody povznášejí toto podobenství o přátelství, které s léty zraje jako dobré víno.

mrazkova chlapecek dalka 3

mrazkova daisy 14-12-2017

Daisy Mrázková
(1923–2016)
patřila k našim nejvýraznějším malířkám. Rozvíjela zejména tradici autorských obrázkových knih pro nejmenší děti. Přestože studia na VŠUP nedokon- čila, celosvětově se proslavila tituly Neplač, muchomůrko (1965), Haló, Jácíčku (1972), Neposlušná Barborka (1973), Můj medvěd Flóra (1973 a 2011) nebo Auto z pralesa (1975), vesměs vydanými v nakladatelství Albatros.
V poslední době se její odkaz připomíná v reedicích, v nových grafických úpravách – mj. Co by se stalo, kdyby (původně 1980, nově 2012) –, nicméně objevují se i dosud nezveřejněné práce, např. Písně mravenčí chůvy (2009).

Daisy Mrázková / Chlapeček a dálka / Ilustrovala autorka / Praha, Baobab 2017

Inspirující myšlenky...

Dokážeme jíst maso jedině proto, že nemyslíme na to, jak je to kruté a hříšné. Existuje mnoho zločinů, které jsou dílem člověka a jejichž zlo plyne z opuštění zvyků, obyčejů a tradic. Ale krutost mezi ně nepatří. Je to smrtelný hřích a nepřipouští žádné argumenty ani racionalizace. Jen jestliže nedovolíme svým srdcím, aby ztvrdla, vyvarují se krutosti a vždy budou jasně slyšitelná. Ale my dovolujeme, aby se v nás bezstarostně zahnízdila krutost – a ten, kdo se liší, se nám zdá divný... Jestliže umlčujeme své city i přesto, že pociťujeme lítost, jen proto, abychom dělali to, co druzí, a parazitovali na životě, urážíme všechno, co je v nás dobré. Rozhodl jsem se jít vegetariánskou cestou.
Rabíndranáth Thákur