co-by-se-stalo-kdyby-mrazkova

Nové vydání předposlední ze série autorských bilderbuchů malířky a spisovatelky Daisy Mrázkové  Co by se stalo, kdyby... vychází v nové grafické úpravě a díky současným technickým možnostem i s lepšími reprodukcemi.

Daisy Mrázková se umí skutečně  podívat na svět dětskýma očima: tuto velkoformátovou knížku, jak sama říká, věnovala dětem, které ještě neumějí číst a jejich rodičům  ke společnému prohlížení obrázků  a povídání nad knížkou.
Má to být vlastně nenásilná výchova ke čtenářství skrze jednoduché zvědavé dětské otázky: Co by se stalo, kdybych šel do města bez kabátu... Co by se stalo, kdybych měl své letadlo, Co by se stalo, kdybych byl malý jako mravenec, Co by se stalo, kdybych vlezl do jeskyně.... a autorka odpovídá civilními fantaziemi i kresbami a barevným sněním. Prochladl bych a dostal rýmu, musel bych ležet v posteli a přečetl bych mnoho knih, Letěl bych, kam bych chtěl, nad mraky a všude .... Všecko bych si krásně zblízka prohlédl... Knížka Diasy Mrázkové je právě taková: můžete si ji krásně zblízka prohlédnout a uvidět spoustu krásných věcí.

mrazkova co by se stalo kdyby 2

Řada jedenácti autorských knih malířky Daisy Mrázkové, které vycházely na konci sedmdesátých a v osmdesátých letech ve státním nakladatelství Albatros patří k tomu nejlepšímu, co na poli dětské knihy v druhé půlce dvacátého století vyšlo.
Daisy Mrázková v nich geniálně skloubila abstraktní křehký svět svých maleb a kvašů s drobnou perkovou, jakoby klasickou anglickou kresbou a textem na pomezí poezie a prózy. Její knihy jsou dětmi milovány, protože dokázala jednoduše vyprávět velká témata: přátelství, smutek, opuštěnost, dobrotu, radost, starat se o malé věci, kterých si dospělí většinou nevšímají a ukazovat to vše skrze blízké malé příběhy a motivy: nalezeného medvídka, o kterého je potřeba se postarat, procházky, zvířata, otázky i rodinné historky.

mrazkova co by se stalo kdyby 1

mrazkova co by se stalo kdyby 3
Daisy Mrázková (*5. 5. 1923 v Praze)
Je malířka a spisovatelka. Studovala na Uměleckoprůmyslové škole u prof. Antonína Strnadela v letech 1943–1944.
Jako výtvarnice se účastnila řady výstav. Spolu s manželem byli členy výtvarné skupinyUB 12.
Věnovala se olejomalbě, od roku 1962 též dětské literatuře a ilustrování knih pro děti,později převažovala v její tvorbě perokresba, kresba barevnými tužkami a vdevadesátých letech malba vaječnou temperou.
Vystavuje od roku 1958. Je členkou Umělecké besedy.
Její literární díla jsou přeložena do slovenštiny, angličtiny, němčiny, japonštiny,litevštiny a slovinštiny.
V 70. letech se stala průkopnicí žánru bilderbuchu pro děti. A životním osudem zůstává spjata se svým manželem, malířem Jiřím Mrázkem (1920–2008).
Více... Mrázková Daisy

mrazkova co by se stalo kdyby 4

Inspirující myšlenky...

Jak přesně musejí být vlasy dlouhé, aby se považovaly za „dlouhé“, to se mění od kultury ke kultuře, nebo dokonce i v rámci jedné kultury. Například žena s vlasy po bradu může mít v mnoha kulturách ještě krátké vlasy, kdežto muž se stejnou délkou vlasů by měl v té samé kultuře již vlasy dlouhé. Vědci pohlížejí na dlouhé vlasy a chlupy jako na souhru přirozeného výběru u velké části zvířecích druhů, neboť délka srsti je běžnou známkou dobrého zdraví. Freudiáni se na to též dívají v sexuálním světle, a sice jako na zviditelnění odpoutavšího se idu (našeho nerozumného já) od útlaku superega (našeho rozumného nadjá). Vlasy signalizují rozdíly mezi pohlavími, jakož i rozdíly ideologické. Opačná pohlaví i opačné ideologie mají sklon mít i opačné vlasy, například délku vlasů.
Dlouhé vlasy v dějinách