jaasvet300.jpgPopulárně naučná knížka, která přístupnou formou seznamuje děti od osmi let s filozofickými myšlenkami a základními pojmy etiky. Nejsou v ní jména filozofů ani názvy myšlenkových směrů, ale příklady ze života, které autoři věcně rozebírají a dokazují na nich, že některé pojmy, které se používají v každodenním životě, nejsou tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát.

Já a svět, svět a já je kniha pro děti, které hledají odpovědi na důležité otázky lidského života, jaké nenajdou v encyklopediích. Čtivým a humorným způsobem pomůže malým filozofům rozvíjet etické myšlení o následujících tématech:

Život a smrt
Bohové a Bůh
Svoboda a nesvoboda
Štěstí a neštěstí
Dobré a špatné

Já a svět, svět a já
Brigitte Labbé - Michel Puech

Vydala Euromedia 2009

Pro děti od 8 let

O autorech
Brigitte Labbé je autorka či spoluautorka řady populárně-naučných dětských knížek, navštěvovala filozofické přednášky Michela Puecha a v knížkách, které společně s ním připravuje, se stará především o to, aby texty byly srozumitelné a čtenářsky přitažlivé pro děti od osmi let.
Michel Puech vyučuje filozofii na pařížské Sorbonně, specializuje se zejména na filozofii technologií a kromě své vědecké práce se věnuje popularizaci etiky pro děti v knížkách, které píše společně s Brigitte Labbé.

Ukázky z knihy... O svobodě

Už jsem se rozhodla, končím se školou

Karolíně je 6 let, chodí do první třídy a právě se rozhodla pro velkou věc: přestane chodit do školy. Nechce tam už dál chodit, nebaví ji to. Stejně ji baví jen jedna jediná věc: malování. A tak nevidí důvod, proč by se měla otravovat se čtením, psaním či počítáním. Při malování to stejně nepotřebuje. Jsou tu ale dvě starosti. Zaprvé už by se nevídala s kamarádkami. Když o tom tak přemýšlí, říká si, že by na ně mohla vždy počkat před školou a také je pozvat o víkendu k sobě domů. Druhou starost jí dělá školní jídelna. Vždycky se v jídelně s kamarády a kamarádkami skvěle bavili a s tím by teď byl konec. Pokud přestane chodit do školy, znamená to také konec se školní jídelnou, nemohla by do ní chodit ani jednou za čas. „Co se dá dělat,“ říká si Karolína, „jídelna mi bude chybět, ale dokážu se bez ní obejít. Jsem rozhodnutá, se školou končím.“

Karolína se rozhoduje svobodně. Není to ukvapené rozhodnutí, dobře předem promyslela jeho následky – neuvidí svoje kamarádky, nebude moci chodit do jídelny, nebude umět číst, psát ani počítat. Ale ve svém věku nedokáže posoudit další následky takového rozhodnutí.

-------------------------------------------------
Pohyblivé záhlaví
Já a svět, svět a já


Až bude malířka a bude prodávat obrazy, ale nebude umět číst, psát nebo počítat, každý ji snadno napálí. Bude pro ni složité pořádat výstavy a bude neustále odkázána na pomoc ostatních. A pokud ji jednoho dne malování přestane bavit, velmi těžko bude shánět jiné zaměstnání. Navíc se připraví o poznání mnoha zajímavých věcí. Rozhodnutí, které Karolína učinila, se zdá být svobodné. Ale není. Abychom se mohli rozhodovat svobodně, abychom svou svobodu skutečně plně využili, musíme znát následky svých rozhodnutí.

Více světla, prosím
Když půjdeme ve tmě a na špičky si budeme svítit jen malou kapesní svítilnou, pěkně se potlučeme. Když si vezmeme velkou baterku, už se potlučeme méně. A když si posvítíme reflektorem, krásně uvidíme vše, co je před námi, nepotlučeme se a můžeme si bezpečně vykračovat.

Karolíně je teprve 6 let. Ve svém věku nemůže vidět následky svého rozhodnutí přestat chodit do školy. Je to, jako by si na své rozhodnutí posvítila jen malou kapesní svítilnou. S přibývajícím věkem si to bude čím dál tím lépe uvědomovat.
Je tedy zřejmé, proč mají děti méně svobody než dospělí.

-------------------------------------------------
Pohyblivé záhlaví
Svoboda a nesvoboda


Chci chodit spát každý večer až o půlnoci, chci jíst jen samé sladkosti, chci se dívat na televizi celý den, při jízdě na bruslích si nechci brát chrániče, v autě si chci sednout dopředu a nebrat si bezpečnostní pás…

V dětství chceme všichni mít svobodu a možnost dělat všechny tyto věci. A ještě spoustu dalších. Ale v tomto věku ještě nevíme, že když rosteme, tělo potřebuje dostatek spánku, že když budeme jíst jen samé sladkosti, ohrožujeme tím své zdraví, že když auto prudce zabrzdí a my nebudeme mít zapnutý pás, můžeme si rozbít hlavu..
Abychom se mohli rozhodovat skutečně svobodně, musíme si dobře uvědomovat následky svého rozhodování.

Naučné pro děti – nové knihy

Petr Sís a bilderbuch Pilot a Malý princ. Život Antoina de Saint-Exupéryho

Petr Sís s empatií, lehkostí a citem pro dobovou atmosféru vypráví příběh legendárního francouzského letce, dobrodruha a sp...

Divadlo a opera nás baví – dvě vynikající knihy o divadlu pro děti

Pokud nechcete mít s dětí jen prostoduché konzumenty zábavy, ale chceme jim ukázat i jiné cesty, pak doporučujeme dvě zajímav...

Tužkou, štětcem nebo myší. Karla Cikánová učí děti hrát si se světem

Jsou knihy, které člověk přečte a odloží. Jsou knihy ke kterým se neustále vrací. Jednou z nich ke knížka Karly Cikánové ...

Krajiny domova Václava Cílka. Naučná knížka nejen pro děti

Autorem knihy je populární geolog a publicista Václav Cílek, který vytvořil zajímavou naučnou publikaci a tentokrát pro děti ...

Od housliček po buben. Vynikající knížka pro děti o hudebních nástrojích s ilustracemi Karla Franty

Jedna ze zapomenutých knížek pro děti o hudebních nástrojích. Jmenuje se Od housliček po buben a je od hudebního skladatele Il...

Inspirující myšlenky...

Myšlení umělce pracuje horečně, přímo zběsile a mnohem rychleji a citlivěji než u jiných lidí. Řekněme, že zatímco většina lidí má 10 vjemů za minutu, umělec jich má kolem 60 anebo 70. A právě proto spisovatelé tak často pijí nebo užívají prášky: aby se zklidnili a utišili na chvilku tu šílenou mašinu, která se bez zastávky žene vpřed. Vím, že to dělal můj přítel dramatik Tennessee Williams. Musel užívat sedativa a pít, protože jeho mysl byla jedna z nejvnímavějších a nejhorečněji pracujících na světě. Nemohl proto ani spát.
Truman Capote (1924 – 1984)