tonik_jeskyne_snuKnížka plná tajemství a záhad. Na jedné straně se dětem otevírá úžasný a nepoznaný svět, kde se stírá co je reálné a co si Toník vymyslel. Na straně druhé má kniha své kouzlo i pro rodiče, na které promlouvá nejen snovými symboly, ale i neznámými příběhy z dávných časů.

Pražský kluk Toník se na prázdniny objeví v Paříži u svých velmi starých příbuzných tety Aurory a strýce Artura, kteří bydlí v tajuplném starém domě. Toník brzo objeví klíče od neznámých dveří. Ty ho přivedou do velké zahrady - parku, kde potká dívku Lauru. Ta Toníka provází zákoutími zahrady a vypráví mu neuvěřitelné příběhy míst i soch, které v zahradě vidí a pro Toníka tak neuvěřitelným způsobem ožívají staré mytologické příběhy.

 

Magdaléna Platzová, která svého času žila v Paříži,  častokrát prochodila zahrady ve Versailles a proto její vyprávění není jen pouhá smyšlenka, jak už to u mnoha autorů knih pro děti bývá, ale je naplněno živými vzpomínkami z té doby. A při čtení je to víc než cítit.Rozhodně je to jedna z nejlepších knih, které Meander vydal.

Toník a jeskyně snů | Magdaléna Platzová | ilustrovala Jarmila Marešová | Meander, 2010

Podobné články

Inspirující myšlenky...

Podíváme-li se kdekoli do historie veřejného školství a povinné školní docházky, najdeme u kořene ani ne tak mylný altruismus, jako spíše vědomou snahu vytvořit z lidí takovou masu, jakou si přály politické elity. Tvrdohlavé menšiny měly být donuceny splynout s většinovou masou. Všem občanům měly být neustále vštěpovány občanské povinnosti, které vždy zahrnovaly poslušnost státnímu aparátu. Ovšem, jestliže má být masa obyvatelstva vzdělávána ve státních školách, jak by se mohly státní školy nestat mocným nástrojem pro hlásání poslušnosti státním autoritám?
Murray N. Rothbard