Nevěřte všemu, co se k věření předkládá. Komenský

A+ A A-

Myšky z domku i z lesa


myskyzdomui150.jpgMichal Viewegh nazval jednu svou knížku Povídky o manželství a o sexu. Vzápětí neopomněl v tisku vysvětlit, proč je v titulu předložka „O“. Přenesme se od téhle problematiky ve vztahu muž-žena k problematice (a nedávám slovo do uvozovek) jiné, totiž k problematice vztahu myšky lesní a myšky domácí.

Alena Pechová a Miriam Sedláčková nazvali svou knihu Myšky z domku i z lesa. My teď zase připusťme, že ani tady by to nebylo bez onoho „ZET“ v názvu úplně ono. Avšak ani ne bez ilustrací Kláry Hockeové Weishaupelové, kterým vévodí muchomůrka červená jako přístřešek.
Co by naopak této publikaci neuškodilo? Spojit některé mikrokapitoly s těmi sousedními do větších celků. Snad odpovědná redaktorka Miriam Sedláčková trvala právě na pravém opaku, ale vnímal bych to jako mírnou chybu. Nestalo se, je pozdě, a tak při četbě putujeme doslova tříští vcelku pětapadesáti kapitolek, které sice dohromady dávají některé dynamické příběhy, ale ty zaplňující pouhých 64 stran, když nepočítám obrázky, přičemž těch skutečných je v podstatě jenom několik.

Autorky zato „vsadili na akci“, kdybychom tedy měl přistoupit na terminologii značné množiny dnešních dětí, a rozhodně se moc nezaobírají ničím, co by se podobalo popisu, nicméně šikovné vytváření atmosféry v této knize najdeme a dochází k němu i za onoho občas kvapného letu…

Zvláštností je pak rozhodně absence jmen obou myších hrdinek v kontrastu s přítomností jmen ostatních  postav – i včetně myšáka Eduarda. Svět mrňavých bytostí zahrnujících třeba i krtka, bytostí, které se často příjemně ukrývají do rozličných doupátek, jak bývá i touhou dětí, se na určitých místech začne prolínat i se světem malé Nikolky či chlapce Ondry. Ale tito lidé jsou autorkami sledováni navíc i v odbočkách jinam, Nikolka například u moře a mezi kraby, zatímco myšky zvesela sportují, ba pořádají olympiádu, zahradničí, zvelebují zmíněná doupátky a přezimují v nich a zase zjara (či prostě zrána) „jančí“ a tančí. Čistě už ve stylu lidí pořádají oslavy a večírky a úplně nakonec prožívají Štědrý večer.
Především ale stále někam čile putují. Les - a domov lidí jsou v protikladu, avšak spíš jenom na počátku, a právě prostřednictvím toho, jak obě prostředí spolu s autorkami poznáváme, se prostory sbližují. Podobně tomu, jako už se sblížila anonymní myška lesní s anonymní myškou domácí.

„myší pohádky pro menší i větší“, je podtitul s kuriózně malým písmenkem „M“, kterým autorky knížku (snad až na poslední chvíli?) doplnily, i když jenom na titulní straně. Taky to si mohly odpustit, protože o pohádky nejde a spíš bychom celek mohli srovnat s pár komikovými příběhy Lucie Lomové. Oproti jejím propracovaným historiím o Anča a Pepíkovi ovšem autorky předkládají spíš četbu pro děti předškolního věku, která myšky pojímá trochu až jako Pidilidi (respektive Půjčovníčky) z klasických děl Mary Nortonové.

Spíše než valnou lásku k této drobotině z textu vycítíme silný vztah autorek k hrdince Nikolce, která se stává méně osamělou i právě díky seznámení s myškami.

Alena Pechová, Miriam Sedláčková
Myšky z domku i z lesa
Zoner Press, Brno 2007

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit