Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Anežka ze slunečnic a František z kaštanu. Poetická knížka Radka Malého pro děti

miklinova frantisek 2

Čtete dětem Broučky? Jak snášejí, že se jejich hmyzí přátelé neprobudí? Není to právě zvyklé v moderní pohádce. A není to zvyklé ani v úpravách pohádek klasických. I v nich se často potkáte s tím, že uzavření kruhu, kdy staří rodiče umírají a hrdina se ujímá vlády, se vygumuje.

Někdo se bojí říci Tma
tak řekne Den, co zavřel oči.
Někdo se bojí říci Nic,
tak řekne To Bůh Zemí točí.
Někdo se bojí říci Smrt,
tak řekne Vracíme se domů.
Někdo se bojí,
a věří tomu.

Tak touhle básničkou začíná 16. svazek edice Modrý slon nakladatelství Meander. Máte odvahu povídat si o smrti? Jestli ne, jestli se před nimi bojíte říct Nic s velkým N a nejste z těch, kteří říkají, že Bůh Zemí točí nebo že se vracíme domů (i když si nemyslím, že nutnou podmínkou je, aby se jeden bál), nedávejte tuhle knížku dětem do ruky.

Radkovi Malému (a připomeňme si, že kromě úspěšných sbírek už se potkal i s tvorbou pro dětského čtenáře a že ji dokonce musel promýšlet poctivěji a hloub – je totiž autorem pozoru hodného Slabikáře, svým dílem přispěl také do Šmalcovy abecedy z nakladatelství Baobab) se podařilo vykřesat knížku s náladou, jaká tu ještě nebyla. A troufám si říct, že proto, že mnozí by si ani netroufli o ní uvažovat... Přitom to není jen samoúčelná černota, mrazivé téma je zpracováno citlivě.

Hrdinům knížky je pro pobyt na zemi vyhrazený jen krátký čas.
Od uzrání kaštanů do mrazu. Možná je to odvážné, ale přijde mi, že tahle knížka pro děti tvoří jednu řadu s Malého básničkami, které velmi často nesou stejnou podzimní náladu, voní po tlejícím listí, chutnají po hlíně. Je to ale knížka podstatně tišší a smířenější. Myslím. Tiší a introvertní jsou i oba její hrdinové, Anežka, která se narodila (nebo snad „stala se“) ze slunečnice a František z kaštanu. A to z kaštanu koňského nebo chcete-li jírovce maďalu (Hippocastanus).

miklinova frantisek

Kaštan koňský není v Česku původní dřevina. A i František je cizinec. Vylíhne se z kaštanu jediný, nemá kamarády, ujídá z misky kočce a nakonec si vyhrne límec a vydá se o světa, kde dohasíná babí léto a nastupuje sychravo. Mohl se taky vylíhnout z jírovce pavia, toho s růžovými květy, ale to by byl chlapík změkčilejší, choulostivější a těžko by se mu dařilo protloukat se s takovým stoickým klidem. A nebo mohl být od kaštanovníku, z jedlého kaštanu. To by měl chuť griliášově mdlou, ne hořkou, ne trpkou (vaše ratolesti už určitě kaštan chutnaly, pokud si sami nepamatujete, určitě vám dokážou jeho svíravou chuť připomenout).
Anežka je sice míň zachmuřená, ale podobný solitér.
Když se tihle dva dají dohromady, nebude to žádné bouření vášní. Dohodnou se a je jim spolu tiše a dobře. Dlouho jsem si netroufal soudit, jestli je to láska. Ale je. Projdou spolu kousek světa a usadí se v krtčí noře. Jejich krátký čas utíká pomaličku, ale jako bych v pozadí četl tikající odpočítávání... Modrásci si jednoho dne povídají o přízemních mrazících... a druhý den už nevidíte jediného. A tak. Broučci byli sice podstatně menší než naši hrdinové, ale bylo to bohaté společenství plné tradičních rodinných a sousedských vazeb.

O pár desítek let později jsou Anežka s Františkem, stvoření o velikosti myši, ve světě sami. A dokud nebyli v noře, skoro mě za ně sužovala agorafobie. I proto nutně musí být jejich vztah, aniž by se o tom mluvilo, tak těsný. Čím větší je volný a pustý prostor kolem vás, tím víc se snažíte zmenšit prostor mezi vámi a vaším druhým.

Jsem kluk a přiznávám, že na mě v celé knížce bylo málo napětí. Taky přiznávám, že bych se jako malý styděl, zcela zaručeně, za něhu, která ve Františkovi z kaštanu a Anežce ze Slunečnic, mezi Františkem a Anežkou, je a která pak rezonovala ve mně. Přirozenou klukovskou touhu po strhujícím příběhu by snad mohly (měly?) ukojit kapitoly z rytířského románu, který v krtčím doupěti sepisuje František, ale přiznám se, že mě osobně nestrhly (ostatně jsou na to příliš vytržené z většího děje), ba dokonce mě chvílemi otravovaly. Malého jazyk všude jinde civilní, a přece výsostně básnivý, se tady mění.

miklinova frantisek 3

Stylizace Františka spisovatele do napodobitele starobylého jazyka není šťastná, i když ji výtvarnice oděla do přesvědčivé frakturky. Přijde mi, že vkládaný text jako by měl za účel jen knížku natáhnout nebo ozvláštnit. Aniž bych pro jediné z toho našel důvod. Zase mě to ale nezlobilo tak, že bych kvůli tomu zavrhnul knížku. Knížku pro citlivé děti a ještě citlivější rodiče.

A mimochodem... na konci není Nic s velkým N. Neříkám, že tam najdete klasický happy-end, ale asi všechno dopadne tak, jak má. Nechci prozrazovat, jak to dopadne... ale zhruba nějak v tom smyslu, že starý král odchází, aby se vlády mohl ujmout nový. A s ním jaro.

Gabriel Pleska, Tvar 14, 16.9.2007

FRANTIŠEK Z KAŠTANU ANEŽKA ZE SLUNEČNIC / Radek Malý / ilustruje Galina Miklínová / Typo Galina Miklínová a Martin Hůla, Vydal Meander 2006, počet stran 64, rozměry 190 x 160

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Malý Radek Miklínová Galina knihy pro děti

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit