Někdy i opuštěná zahrada představuje kouzelný svět, v němž se představy a sny stávají skutečností. Třetí svazek nové edice Albatrosu!

bratrstvo-bileho-klice-albatros


Bratrstvo bílého klíče je tajný spolek prožívající v opuštěné zahradě romantická dobrodružství, po jakých touží každý správný kluk, holky nevyjímaje. Jarkovi a jeho kamarádům se zahrada mění v bitevní pole, v tajnou chodbu a středověkou mučírnu, ale stává se i skutečným domovem medvěda, který utekl z cirkusu, a ringem boxera Čipery.
Ale bratrstvo funguje i jako detektivní ústav, který vypátrá ztraceného psa a usvědčí zloděje.

Nakladatelství Albatros má novou edici Knihovnu pro děti 21. století.
Vyšly v ní už: Karel Poláček – Bylo nás pět; Edith Nesbitová – Pět dětí a skřítek; František Langer – Bratrstvo bílého klíče; připravuje se James Krüss – Tim Tolar aneb Prodaný smích; Erich Kästner – Emil a detektivové.

bratrstvo-bileho-klice

V úvodu knížky stojí: Na knížky v této knihovně prach nesedá. Jdou z ruky do ruky, jsou napínavé a živé. Jsou totiž stvořené pro děti 21. století.
Nezbývá než ji tedy popřát úspěch nejen u dětí.

Bratrstvo bílého klíče / František Langer / Ilustrace Ondřej Sekora / vydal Albatros, 2016
Ilustrace:
10. vydání s ilustracemi Ondřeje Sekory, v grafické úpravě Veroniky Kopečkové, 2016 a 3. vydání s ilustracemi Ondřeje Sekory, v grafické úpravě Františka Muziky, 1937  

sekora-bratrstvo-bileho-klice

Inspirující myšlenky...

Co přesně znamená mít dlouhé vlasy, to se různí od kultury ke kultuře. Například standardní délka vlasů, použitelná pro obě pohlaví, může být rozdílná: o ženě s vlasy po bradu se může říkat, že má vlasy krátké, zatímco o muži s toutéž délkou vlasů se může říct, že má vlasy dlouhé. V angličtině se sousloví „dlouhé vlasy“ svým významem tradičně váže zhruba ke komusi, kdo je umělecky založený, estét. V češtině máme naproti tomu nepěkné rčení „dlouhé vlasy – krátký rozum“, což je v podstatě původem latinské rčení Mulieres longam habent cesariem brevem sensum, vztahující se pouze k ženám, jež zavedl do Čech zřejmě až kronikář Kosmas; do té doby, a do příchodu latinizovaného křesťanství, se obě pohlaví pyšnila dlouhými vlasy, na rozdíl od Římanů té doby. Jakožto popisný výraz byly „dlouhé vlasy“ užívány ve starověku pro franský polobarbarský rod Merovejců a v současnosti jím jsou označováni nadšenci pro klasickou hudbu, jakož i hippies (u nás to jsou „hároši“ nebo „máničky“) a estéti.