Dobrodružný detektivní příběh čtyř obyčejných školáků z malého českého města je plný napětí, záhad a také humoru. Takže – co je vlastně zač ten učitel?

obluda krolupperova

Když Čenda s Pavlem, Markétou a Vojtou dostanou nového učitele, rodilého mluvčího angličtiny, usoudí, že jeho neobvyklý zjev je jen kulturní rozdíl. Když ale postupně zjistí, že učitel dělá chyby v angličtině, začnou tušit, že s tímhle chlapíkem není něco v pořádku. Což jim samozřejmě nikdo z dospělých neuvěří. Naopak. Namísto rodičovského pochopení si děti  vyslechnou jen jízlivé poznámky, že jsou líní učit se slovíčka! Takže jim nezbývá než pátrat na vlastní pěst.

O´bluda | Danilea Krolupperová | Ilustrace Barbora Kyšková | Mladá Fronta, 2013
Kniha získala ocenění SUK 2013 : CENA UČITELŮ ZA PŘÍNOS K ROZVOJI DĚTSKÉHO ČTENÁŘSTVÍ

Ukázka z knihy: Obluda přichází

...Co jsem zblízka viděl matikářku Fikejzovou, myslel jsem si, že už mě hned tak něco z míry nevyvede. To ale platilo rovné dva dny. Do doby, než se objevil nový angličtinář.
Vešel do třídy, postavil se před tabuli a podíval se na nás. Zřejmě se vůbec nelekl, jelikož nahodil přátelský výraz.
„He, he!!“ usmál se a ukázal přitom zuby, jako by nám chtěl nejdřív samostatně představit svoji čelist. Pak pravil: „Hello!“ a byla to rovná polovina z toho, co jsem mu na první hodině rozuměl. Ta druhá půlka zněla: „My name is Paul O´Mahony.“ Potom mluvil ještě dalších čtyřicet minut. Těžko říct o čem.
Nenechali jsme se s Pavlem rušit a hráli na mobilu … Ale přece jen jsme se zasunuli za záda Jirky Vavříka a Honzy Fialy, co sedí před náma. Zdvořilé gesto k cizinci.  
Nejsem zrovna jazykově nadaný, ale faktem je, že novému učiteli skoro nerozuměl ani Vojta Koliba, který v angličtině exceluje. Strávil totiž s rodičema dva roky v Londýně a potom další rok tím, že nám v Brodu vyprávěl, jak je to v Londýně úžasný. Prudič.
„Vypadá jako pěkný pako,“ konstatovala zachmuřeně Vránová, jakmile za angličtinářem zaklaply dveře. To ale neměla dělat. Dveře se bleskurychle znovu otevřely a objevila se angličtinářova hlava.
„Já se uším mluvit šesky,“ informoval nás přátelsky s děsivým přízvukem. „A šlyším dobše.“ Mile se usmál a znovu zavřel. Vránová silně zbledla.  
Paul O´Mahony, ve škole dlouho očekávaný rodilý mluvčí anglického jazyka, se nedal přehlédnout. U starších osob budil zděšení. Vlasů měl tolik, že člověku dalo dost práce objevit mezi nima obličej. V levém uchu mu visela obrovská kovová náušnice. Při pohledu na ni by bledli závistí i piráti z Karibiku. Na pravé ruce měl masivní kovový prsten. Oblečený byl jako člověk, který získává šaty výhradně tak, že je dědí po starším bráchovi – klaunovi. Vypadal vlastně docela sympaticky, ale stejně mi na něm něco nesedělo. To Rozlet byl sice učitel a při těláku nás sadisticky nutil dělat sklapovačky a kliky, ale v podstatě byl v pohodě. Angličtinář se nám prostě nějak nezdál. Možná to bylo tím, že to byl Ir. Jiný kraj, jiný mrav… Ale třeba jsou lidi jako tenhle chlápek v Irsku běžně rozšířený.

Inspirující myšlenky...

Těsně před tím, než se zvíře setká na jatkách se smrtí, nachází se obklopeno děsivými výkřiky a strach budícími scénami vražd minulých, přítomných i blížící se vraždy. Jeho vlastní hrůza pak mentálně proniká tělo škodlivými vlivy, zatímco následný šok jeho vlastního porážení způsobuje nedobrovolný průchod moče do samého těla. Tato kyselina močová je roznesena krví a potom fyzicky prostupuje tělo jedovatou látkou.
Paul Brunton, spisovatel, myslitel