Nevěřte všemu, co se k věření předkládá. Komenský

A+ A A-

Je tady. Úspěšný pohádkový detektiv Břetislav Hostivít!

pohadkovy_detektiv250Nový Albatros vytahuje jeden poklad za druhým. Mezi děti míří opět pohádkový detektiv Břetislav Hostivít, čarodějnice Argumenta, černokněžník Brontaus, Findibus z Tramtárie...Albatros přináší druhé vydání knihy "Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít", která patří k těm nejlepším, které napsal Zdeněk Karel Slabý a která původně vycházela na pokračování v měsíčníku Mateřídouška.
Její první a dnes shánívané vydání (1973) bylo stejně jako časopisecký seriál doladěno vysoce kongeniálními ilustracemi Miloše Nolla, které dnes chybějí, takže se první vydání asi nestane méně vzácným (nebo jen o málo). Tenkrát Hostivít vyšel v nákladu devět tisíc, což nebylo na tu dobu nijak úžasné.

Úžasná však je kniha jako taková.
Pravda, ve starých Mateřídouškách toho zůstalo ještě víc a Z. K. Slabý nepřetavil v knihu naprosto všechen tento materiál, i tak anebo možná i tím spíš ale vzniklo dílo, na které nikdy nelze zapomenout, když jste ho jako dítě přečetli. Slabý nás umně vtahuje do fascinujícího světa, který bezpochyby utvářel líbán mízou a osobně považuji Detektiva za jeho nejlepší knihu. Její prostor je dán už od začátku i plánkem městečka Čapí Nůsek, kde se vše začíná odehrávat, ale i mapou kraje Devaterníku, protože pátrání se z městečka přenesou do celé oblasti.
A že jsou to nějaká pátrání! A nějaká dobrodružství! Zažívá je na vlastní kůži i vypráví titulní pátrač Hostivít a co zpočátku zdánlivě nesouvisí, řetězí a brzy, až náš unáší příběh jediný, ale ten se opět štěpí a přechází znovu do epizod, které však jen mistrně dolaďují celek. A tečka. Radím, abyste si knihu ihned běželi koupit, pokud ji ještě neznáte, ale kdo chce, může si ještě počíst o jejích obrysech.

O čem ty skvělé příběhy jsou?
V Čapím Nůsku žijí, tak jako v celém kraji, pohádkové bytosti a na začátku se ztratí hodná víla Mateřídouška. Tak ji Hostivít vypátrá. Je to jeho práce. Ale Nůsek už ohrožuje další nebezpečí: tři draci uniknuvší ze zoo. Kdo je pustil? Tak zní další otázka.
Draci jsou zneškodněni, ale to už se drama dalo do pohybu a přímo se valí. Nastupuje čarodějnice Argumenta a s ní její čáry. Už s detektivem nechodíme jenom po Nůsku, teď cestujeme Devaterníkem. Už s Hostivítem nepracujeme pouze pro městečko, už jsme ve službách samotné královny, ale nikoli jen tím, nýbrž i dalšími prvky začne kniha připomínat i Tři mušketýry.
Příběh nevrcholí až na konci, což je další klad. Sice je zneškodněno základní zlo, nicméně zla menší ještě zůstala a příhody sympatického detektiva vyzbrojeného místo Cliftonovým kladívkem kouzelnou taktovkou, stále ještě nekončí. Musí přece vyřešit i causu Findibuse z Tramtárie i případ záhadných loupeží, načež zjišťuje, že se strašidly divno hrát. Netáhne ale jen kompozice a nepoutají pouze řešení šarád, omamuje hlavně dokonale navozená atmosféra a přijde mi neuvěřitelné, že toto dílo už tolik let uniká většině médií. Filmu, například.
Navíc přímo volá i po pokračování, které ovšem Z. K. Slabý neplánuje. Taky v tomto směru je totiž silný a nehodlá téma rozmělňovat.

Ale knihu psaly i děti...
Když se kdysi psalo do Mateřídoušky, vždy došlo v určité chvíli k přerušení a děti musely čekat měsíc - na rozluštění. Ale nečekaly nečinně. Měly otázky a mohly luštit a písemně odpovídat. Taky to dělaly. Dopisy Zdeňka Slabého našly a obsahovaly četné návrhy, jak dál, co s kterou postavou. Děti svému spisovateli zkrátka samy radily a najednou se dovídal i to, nač ani nepomyslel. Mnohé využil. V knize je to znát – i není. Rozhodně nejsou patrny jakékoliv švy, jakákoli prudká stočení. Dokonalý celek ale není dokonalý náhodou. Děti pomohly. Báječně.
Dumas kdysi psal Mušketýry se spolupracovníkem a na základě starších textů. Zdeněk Slabý ho napodobil. Oba uspěli a stvořily díla, která nestárnou. Jsou napojena z mnoha studánek. Umnou rukou pak vše zahlazeno (i když právě u Dumase méně).

I další postavy jsou naprosto skvělé
Nejen Hostivít ale dělá tu knížku skvělou, i druhá hlavní postava, jeho kamarád černokněžník Brontaus za to stojí. Ano, zpočátku se ho skoro bojíme. Je to figura stínová a podezřelá. Zlověstná jako kardinál Richelieu, který v pozadí tahá za nitky. Dojde však ke strhnutí roušky mylného strachu a máme tu pádné duo. Ano, trochu se podobá dvojici Holmes–Watson. I tím přátelstvím. Podobá se i dvojici d´Artagnan-Athos, dost možná...

Netvoři, mágové a hejkalové
Ale kniha má, jak už řečeno, také postavy zlé. A to je dobře. Netvorný čaroděj Maroj škodí a podlý je i celý rod hejkalů. Jde o desítku bratří tísnících se původně v chatrči v městečku Žabí Můstek a nesoucích tato jména (můj syn se při nich vždy mohl usmát): Fulín (umírá ovšem po právu už ve druhé kapitole), Bulín, Kulín, Vulín, Culín, Dulín, Nulín, Zulín, Sulín a Mulín. Tak.

A musím ještě i konstatovat, že se ani zbytek hejkalstva konce knížky v úplnosti nedožije. A co tím chci naznačit? Nu, že se nejedná o žádnou selanku pro mateřské školy. Jde tu opravdu o život, hrdinové mohou zemřít a taky občas umírají, Slabý však našel naprosto geniální hranici, přes kterou už nejde. Zkrátka, mistr nad mistry!


Pohádkový detektiv
Zdeněk K. Slabý

Formát: 140 x 200, váz.
Počet stran: 168
Vydání: 1. v Albatrosu

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit