Nevěřte všemu, co se k věření předkládá. Komenský

A+ A A-

Hromnice aneb příběh tajemné stopařky

hromnice prchalovaZ prvního ročníku Literární soutěže Albatrosu 2011 vzešla půvabná knížka Evy Prchalové Hromnice aneb Příběh tajemné stopařky, která vyšla s ilustracemi Zuzany Seye.

Když bouře přinese do přírody temno a duši svírá úzkost, tak teplý a hřejivý plamínek hromničky tento stav rozptýlí. Hromnička je světlo, které ochraňuje dům a odvrací pohromy. V našem příběhu je Hromnice citlivá holčička s vlasy barvy skořice, s modrýma očima a s fantazií bez hranic. Je chytrá, žije s maminkou a tátou a společně prožívají vedle všedních dnů také chvíle zvláštní, sváteční. Často si je hlavní hrdinka sama vybájí. Prožije však také skutečné dobrodružství i strach. Poetické vyprávění o dívčiných snových výpravách se změní v napínavé čtení ve chvíli, kdy se hrdinka rozhodne nejen snít, ale začne skutečně stopovat prvního člověka, kterého potká.
Vše šťastně skončí, jak to má v příběhu pro děti být.
Z textu na nás dýchá klid a optimismus a nechybí zde humor. Jde o příběh, který nás posune – obohatí nejen děti, ale i dospělé o něco nového, pozitivního.
Rukopis knihy zvítězil v literární soutěži o nejlepší původní českou prózu vyhlášenou nakladatelstvím Albatros v roce 2009. Nyní vychází s kouzelnými barevnými ilustracemi Zuzany Seye.

Ukázka z knihy:
Malý domek s oprýskanou fasádou a zahrádkou zarostlou pivoňkami, těmi se starorůžovými okvětními lístky, které v japonských pohádkách bývají domovem duší – tak tedy domek i se zahrádkou i s knihou japonských pohádek a spoustou dalších knih stál v rovné a trochu pochmurné předměstské ulici. Před ním se táhla šedivá silnice. Přicházela z nedohledna jakoby bez začátku a konce. Tak si to aspoň představovala malá Hromnice, která tu s rodiči bydlela celý život, v jejím případě nedávno završených šesti let. Přes silnici byl ale park a ten byl plný stromů a tajemství, toulavých psů, koček a poskakujících veverek. Hromnice dostala své jméno podle svátku, na který se narodila. Bylo to druhého února, v den, který se považuje za předěl mezi temnotou zimy a vracejícím se sluncem. Maminka říkala, že Hromnička je světlo, které ochraňuje dům a odvrací možné pohromy. Četla jí příběh o starých časech: "…když bouře přinesla do přírody temno a duši svírala úzkost, tak teplý a hřejivý plamínek hromničky ten stav rozptýlil.“

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit