Nevěřte všemu, co se k věření předkládá. Komenský

A+ A A-

Dvojčata v akci aneb hořká vůně mandlí


dvocata_v_akciAndrea a Martin - čtrnáctiletá dvojčata žijící na Starém Městě mají zajímavého koníčka - pátrání po pachatelích nekalých činů. Do jejich domu se přistěhovali detektivové na odpočinku Hugo a Kvído Lorencové, taky dvojčata. Společně obnovili Detektivní kancelář HUKLOR a luští jeden příapad za druhým. tentokrát řeší opravdu nelehký úkol - pátrají po vrahovi nešťasatné hraběnky Hauptvoglové.

Jak jejich pátrání dopadne se dozvíte z jejich společného vyprávění.Kdo otrávil hraběnku Haupvoglovou? Bratránek Emil, bankéř Landa, společnice Luisa nebo zahradník Dobeš? Martin s Andreou stojí před další záhadou, již musí rozřešit. Kdo z podezřelých byl odporným travičem se dozvíte v novém svazku detektivních případů Detektivní kanceláře HUKLOR.

Dvočata v akci - Hořká vůně mandlí
Vojtěch Steklač

Vydává XYZ, 2010, Váz., 208 str.,

Ukázky z knihy


Než začneme s pátráním

Tak jsme tu s novým případem Detektivní kanceláře HUKLOR. Ale protože někteří na nás mohli zapomenout, jiní nás vůbec neznají, bude lepší, když se představíme. To znamená, že ti, co naši kancelář dobře znají, můžou tenhle úvod vynechat.
Já jsem Martin a mým parťákem je moje sestra Andrea – dvojče. Je nám čtrnáct let, chodíme do osmičky a baví nás detektivní práce. Bydlíme na Starém Městě v činžovním domu a pořád řešíme nějaké zapeklité případy. Dřív jsme si museli poradit sami, ale teď, co se k nám do podkrovní věže, které jinak neřekneme než Kajuta, protože se podobá kajutě zaoceánské lodi, nastěhovali detektivové na odpočinku – Hugo a Kvído Lorencové, jsme čím dál tím zdatnější a pouštíme se do složitějších akcí. Vlastně díky Hugovi a Kvídovi, co jsou taky dvojčata, se dozvídáme o detektivní praxi velmi důležité věci. Přibrali nás do své Detektivní kanceláře HUKLOR a my jim za to vedeme záznamy v našem deníku.
Tak to je asi všechno a teď už k novému případu, který byl opravdu pěkně zamotaný…

Luisa

Máme s bratrem takovou úmluvu, že se v zapisování jednotlivých událostí střídáme. Ale to líčení ošetřování Mirkova bolavého zubu vám radši dopovím sama, protože Martin by se s tím patlal neskutečně dlouho.
Zkrátka a dobře, Drtinová Mirkovi vyvrtala a zaplombovala úplně zdravý zub a jen bloud si může myslet, že to od něho bylo mazané. Tedy já si to určitě nemyslela, protože dá rozum, že bolavý zub bude bolet dál.
Vlastně rozum to dá, ale existují taková překvapení, na která je i rozum krátký. Například se může přihodit, že vás zničehonic přestane bolet zub, který vás bolel. Což se právě Mirkovi stalo. Měl sice vyvrtaný a zaplombovaný úplně zdravý zub, ale ten bolavý ho bolet přestal. A to je snad úplně všechno, co k té zubní historce patří.
Snad by bylo dobré jen dodat, že nejen Mirek, ale často i můj bratr se občas chovají jako nepříčetní. Ale na to jsem si už celkem zvykla. A když chce člověk vycházet s klukama, zvykne si na ledacos. I na jejich občasnou nepříčetnost.
Doktor Piskáček s Kvídem se tedy po dlouhých letech znovu sešli a kupodivu se okamžitě poznali. Možná to způsobil fakt, že už jako mladí vypadali staří a naopak. Společně pak dorazili do Kajuty, kde nám byl lékař představen.
Každopádně Piskáček jako rodinný lékař paní hraběnky Hauptvoglové vyjádřil okamžitě své přesvědčení, že kdyby se ho někdo zeptal, kdo by tak asi mohl být podezřelý z hraběnčiny smrti, určitě by jmenoval čtyři možné viníky – její společnici Luisu, bratránka Emila, bankéře Landu a zahradníka Dobeše.
„Ovšem nejvíc podezřelá se mi jeví Luisa,“ prohlásil MUDr. Piskáček, „ta měla příležitost podat hraběnce cyankáli kdykoliv, protože hraběnka si sama nenatočila ani vodu z kohoutku a byla na své společnici až chorobně závislá.“
„Chorobně?“ podivil se Kvído.
„No ovšem,“ potvrdil Piskáček, „Luisa se od hraběnky skoro ani nehnula. Pravidelně jí podávala léky a snídani, léky a svačinu, léky a oběd, léky a odpolední svačinu, léky a večeři, nakonec pak léky na dobrou noc. Hraběnka užívala denně hodnu léků.“
„Takže Luisa byla spíš kuchařka a ošetřovatelka?“ nadhodila jsem.
„To bych netvrdil,“ mínil Piskáček, „copak služka nebo kuchařka mají za povinnost předčítat své paní zamilované romány?“
„Spíš tedy předčitatelka?“ vyzvídal Martin.
„Ani to bych se neodvážil tvrdit,“ zavrtěl lékař hlavou, „vždyť ta chuděra uměla sotva číst.“
„Jak mohla tedy předčítat?!“ zvolali jsme všichni.
Doktor se shovívavě usmál: „Docela jednoduše. Luisa totiž ty zamilované romány nečetla, ona si je rovnou vymýšlela. Což není nic těžkého, protože všechny zamilované romány jsou prakticky stejné. Vždycky jde o lásku, většinou nehynoucí, ke které vede jediná cesta. A sice strastiplná pouť plná překážek. Čím víc je překážek, tím bývá román tlustší. A ženy zamilované romány milují, zvláště tlusté ženy. Ostatně proto jsou obézní, protože většinu svého času proleží mezi svými zamilovanými knihami. Kdyby víc sportovaly a méně četly, udělaly by rozhodně mnohem líp. Ovšem paní hraběnka v mládí obézní nebyla, spíš by se dalo říct, kdyby to nebylo poněkud nechutné, že bývala tenká jako proutek.“
„Nechutné?“ podivila jsem se.
„No ovšem. Nebo se snad domníváš, že přirovnání ženy ke klacku je nějaká lichotka?“

Komentáře  

# Spolunakladatel 2017-05-29
Maya ano chystáme další díly
Citovat
# Anonym 2012-11-25
Super kniha!!!!!!
Citovat
# maya 2011-02-09
Mám moc ráda Boříky a spol a myslím, že dvojčata jsou kvalitní nástupci, navíc pěkně ilustrovaní. Chystají se i další díly?
Citovat
# Jana Semelková 2011-02-09
Nakladatelství XYZ připravuje v edici Kompletní Boříkovy příhody vydání oblíbených příběhů kluků z Holešovic (již vyšly tituly: Bohoušek a spol., Aleš a spol., Pekelná třída a spol. - Zlatá kreditka a Pekelná třída a spol., - Magnetický mobil; v dubnu vyjde Nirek a spol.), které nově ilustruje Vhrsti. Vydáváním příběhů Martina a Andrey v ediční řadě Dvojčata v akci navazujeme na vydané díly v Albatrosu. Vyjdou ještě čtyři svazky "Dvojčat" - vždy jeden ročně.
Hezky zdraví Jana Semelková, šéfredaktorka
Citovat