zaboj_mlhosHledáte český ekvivalent Asterixe a Obelixe? Tu jej máte. Záboj a Mlhoš se stanou vašimi věrnými průvodci. Společně s knihou se připravuje i animovaný film, který tuto nesourodou dvojici přivede i na stříbrné plátno. Kniha plná humoru, která vykládá naše dějiny, jak je možná neznáte.

Záboj a Mlhoš ve službách Jana Husa
Martin Čáp & Martin Jaroš
ilustrace Pavel Koutský

vydal XYZ, 2009

Ukázka z knihy:

Zikmund přijal Vartmbrka ve své honosné pracovně. Na stěnách visely portréty jeho děda Jana Lucemburského, jeho otce Karla IV. a dalších významných členů rodiny. Jedna zeď byla poseta mapami Evropy a okolních zemí. Ty všechny král toužil spojit v jednu velkou říši a docela se mu to dařilo. Jen ti Češi si stále dělali, co chtěli, a král Václav místo toho, aby nastolil v zemi pořádek, věnoval se raději svým oblíbeným kratochvílím.
Zikmund nemohl otci zapomenout, že včas nedokázal rozpoznat, co ve Václavovi vězí, a že ho nechal korunovat českým králem coby dvouleté pachole. A jak se mu nezdárný synek odvděčil? Celý obřad prořval, jako by ho na nože brali, znečistil oltář svatého Mauricia, a dokonce pokálel i samotného arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který mu vložil českou korunu na hlavu. Zikmund proto tituloval svého bratra „posera“.
„Ten posera z našeho posla udělal osla?“ rozčiloval se, když mu Vartmbrk dopodrobna vypověděl, jaký osud stihl jeho vyslance.
„Nikoliv osla, Výsosti,“ poopravil ho Vartmbrk, který se snažil zmírnit jeho hněv. „To by si ani český král vůči Vaší královské Výsosti nedovolil. Pouze jelena. Ještě teď ho má váš ranhojič v parádě. Posla, přirozeně, nikoliv jelena.“
koutsky_zabojA na dotvrzení jeho slov se z nedaleké komnaty ozval bolestný výkřik. To ranhojič vyndával Václavovy šípy z poslova pozadí.
Zikmund vzteky strhl mapu českého království a cupoval ji na malé kousíčky.
„Není škoda ničit tak hezkou mapu?“ zeptal se Vartmbrk nesměle.
„Není. Mapy jsou od toho, aby se měnily. Zanedlouho budou hranice Evropy stejně vypadat jinak. Zatímco my se tady snažíme vytvořit Panevropské království a podařilo se nám dokonce dohodnout se i s Maďary, ten posera pořádá hony a rozmařilé kratochvíle! Měl by mít vladařskou odpovědnost. Takhle Evropu nesjednotíme, i kdybychom se na hlavu postavili.“

Inspirující myšlenky...

Touha zjistit přesně, jakou dobu potřebuje strom v lese, aby se přeměnil na noviny, podnítila jednoho majitele papírny v Harzu k zajímavému experimentu. V sedm hodin třicet pět minut dal v lese sousedícím s továrnou porazit tři stromy, u nich dal oloupat kůru a poté dopravit do celulózky. Přeměna tří kmenů na tekutou dřevěnou hmotu proběhla tak rychle, že už v devět třicet odjížděla z továrny první role tiskárenského papíru. Tu roli dopravil automobil neprodleně do tiskárny jednoho deníku vzdálené čtyři kilometry a už v jedenáct hodin se noviny prodávaly na ulici. Tudíž trvalo pouze tři hodiny a dvacet pět minut, než se čtenáři dozvídali nejnovější zprávy na materiálu pocházejícím ze stromů, na jejichž větvích ptáci ještě zrána pěli své písně.
Karl Kraus, Poslední dnové lidstva