Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Řemeslo čtyř živlů je unikátní kniha o historii Kutné Hory


remeslo_ctyr_zivluUnikátní historiografická kniha o vývoji hrnčířství v Kutné Hoře v letech 1400-1900, přináší množství nových poznatků vycházejících z nově zpracovaných archívních pramenů a historických dokumentů. Shromažďuje ojedinělým způsobem ucelený průřez životem hrnčířů od středověku do počátků novověku v Kutné Hoře a je doprovázena množstvím exkluzívního obrazového materiálu - archivními dokumenty a fotografiemi ukázek hrnčířského řemesla.
Kniha je zaměřena na široký okruh milovníků historie a běžných návštěvníků památkových objektů. Dále chce upozornit na mizející řemesla i na krásu rukodělné výroby.


PhDr. Alena Pospíšilová
vystudovala obor etnografii a folkloristiku na Filosofické fakultě UK v Praze (1968), byla odborným pracovníkem Regionálního muzea v Kolíně v letech 1967-1989 a ředitelkou tohoto muzea od roku 1977.

Řemslo čtyř živlů - Alena Pospíšilová
Kniha o kutnohorských hrnčířích 1400-1900
Nakladatel: Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, 2010
ISBN: 978-80-904518-3-4 - EAN: 9788090451834
Formát: 64 stran, 21x14,8cm, česky, vázaná vazba, 42 obrazových příloh,

O unikátní knize


Kutná Hora byla ve středověku a časném novověku městem s rozvinutou řemeslnou výrobou. žilo zde mnoho lidí, kteří pracovali jako havíři ve stříbrných dolech, další si vydělávali v hutních provozech a konečně nelze zapomenout ani na mincíře a pomocné síly v mincovně, kam byla po roce 1300 přenesena výroba mincí z ostatních českých mincoven. Toto množství dělníků, jejich pomocníků, řídících kontrolních pracovníků a jejich rodin potřebovalo k zajištění svých každodenních nároků mnoho výrobků potravinářských textilních, kovodělných a dalších řemesel, která nepřetržitě pracují pro obyvatele města.

Již od 19.století se začínají studovat a dokumentovat některá z výjimečných městských řemesel – pivovarnictví v Plzni, města v severních Čechách výrobu textilu, v podhorských místech sklářství. Ačkoliv v Kutné Hoře byla řemesla vzhledem k množství konzumentů rozvinutá a velmi četná, kromě menších článků a zmínek v dílech některých kutnohorských historiků (Emanuel Leminger: Umělecké řemeslo v Kutné Hoře, 1926; Josef Šimek: Zprávy o kutnohorských hrnčířích, 1895; Jan Valchař: Hrnčíři v Ledči nad Sázavou, 1914), nemáme vlastně zpracované žádné z kutnohorských řemesel, i když jejich význam pro existenci města je jednoznačný.

Řemesla hrála důležitou roli v životě každého středověkého i raně novověkého města a v přelidněné Kutné Hoře to platilo dvojnásob. Potravinářská a textilní řemesla byla nutná pro přežití lidí, ale kupodivu i hrnčíři byli nepostradatelní a to nejen pro kutnohorské domácnosti, ale neobešly se bez nich doly, hutní provozy a ani mincovna. Význam hrnčířských výrobků vzrostl ve 14. a 15. století, kdy vytápění obytných prostor přešlo z nebezpečného otevřeného ohně na bezpečná a výtvarně krásná kachlová kamna.

remeslo_ctyr_zivlu_2

Hrnčíři jako jedni z mála řemeslníků, si zachovali výrobní postupy známé již od středověku až dodnes – pracují na tvarově stejném hrnčířském kruhu, podobné vypalovací peci, uctívají stejné materiály za pomoci stejných přírodních živlů – hlíny, vody, vzduchu a ohně. Je to řemeslo, v kterém se geniálně spojuje krása s funkcí, řemeslo, jehož výrobky byly vždy finančně dostupné i těm nejchudším obyvatelům města.

Kniha o historii kutnohorských hrnčířů přináší nové poznatky vztahující se k dějinám Kutné Hory. Lokalizuje několik nových dosud neznámých hrnčířských dílen, které se nacházely již za městskými hradbami a v průběhu 19. století dávaly práci až třiceti hrnčířům. Uvnitř památkové rezervace je připomenut prostor, kde několik staletí probíhal hrnčířský trh, podle archívních dokladů byly zrekonstruovány původní stabilní hrnčířské krámy, které fungovaly až do 1. poloviny 20.století – a přece povědomí o tom, kde se v Kutné Hoře nacházel hrnčířský trh, ve veřejnosti již zcela zmizelo.

Autorka publikace objevila hrnčíře, který v 18. století vytvořil pro tehdy postavený klášter Voršilek (arch. Kilián Ignác Dientzenhofer) celou řadu zdobených barokních kachlových kamen, z kterých se dokonce zachovalo i několik desítek originálních kachlů. Popisuje běžný i profesní život kutnohorských hrnčířů, přibližuje činnost hrnčířského cechu, který na příklad v 16. století sdružoval až 18 hrnčířských mistrů, což je ve srovnání s okolními městy (Kolín má v té době 1-2 hrnčíře) značný počet.

Kniha je doplněna fotografiemi a řadou neznámých unikátních archivních dokumentů. Kniha nepatří k běžným turistickým průvodcům, ale chce ukázat zajímavosti Kutné Hory i mimo obvyklé prohlídkové trasy.

You have no rights to post comments