Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

V pasti Eura, které je časovanou bombou pro celý svět

Kniha od známého německého ekonoma Hanse-Wernera Sinna, profesora mnichovské univerzity poukazuje na Euro jako na časovanou bombu, která stále tiká. Mnohé země eurozóny, tvořené skupinou kulturně a hospodářsky velmi rozdílných států, jsou kvůli jeho přijetí dlouhodobě nekonkurenceschopné a trpí masovou nezaměstnaností. Prostřednictvím různých záchranných fondů byly zemím zasaženým krizí poskytnuty již biliony eur. To sice snížilo bolestivost jejich potíží, ale oddálilo jejich nezbytnou léčbu.

v pasti eura

Čtivá kniha, založená na živém rozhovoru s ekonomickým novinářem Jensem Schadendorfem, je svou formou přístupná širšímu publiku.

Nejznámější a nejcitovanější německý ekonom Hans-Werner Sinn, profesor mnichovské univerzity a prezident mnichovského Ifo institutu, ve své nejnovější knize pregnantně analyzuje problémy eura a navrhuje zásadní opatření k jejich řešení. Zároveň ostře odmítá nařčení, že lidé poukazující na chybný přístup vůdčích protagonistů oficiálně provozované „záchranné“ politiky nejsou „dobří Evropané“.

„Ke klíčovým poselstvím Sinnovy knihy patří jeho zásadní a dlouholetým výzkumem podložený názor, že politika nemůže nerespektovat ekonomické zákonitosti. Naopak platí, že správná a koncepční politika na nich musí být založena. V diktaturách, respektive autoritativních režimech může docházet k porušování této teze po desítky let, viz případ zemí bývalého „socialistického tábora“. Je to dějinná zkušenost. Současná situace, kdy vstup do eurozóny je takzvaně jednou provždy, Sinnovi připomíná poměry v tomto bývalém socialistickém bloku, ze kterého nebylo možné odejít. S tím nelze než souhlasit."
(Z předmluvy Karla Dyby)

V pasti eura / Sinn, Hans-Werner / Centrum pro studium demokracie, 2016

Hans-Werner Sinn je významným představitelem německého ordoliberalismu a hlásí se k myšlenkám Waltera Euckena (str. 36).
Německý ordoliberalismus je přístupem spíše pragmatickým než ideologickým. Je to přístup, který připouští zásahy státu do fungování tržní ekonomiky, zároveň však ctí zásady tržní alokace zdrojů a tvrdého rozpočtového omezení na úrovni státu.
Přístup Hanse-Wernera Sinna bude na jedné straně vyvolávat nesouhlas u keynesovců a postkeynesovců, zejména pak jeho základní myšlenka, že hospodářská náprava nadměrného úvěrování jižního křídla eurozóny musí jít cestou dočasného vystoupení některých zemí z Evropské měnové unie (EMU) nebo cestou dlou-hodobé a nákladné mzdové (cenové) defl ace uvnitř eurozóny. Na druhé straně nebudou spokojeni ani zastánci a představitelé rakouské školy, a to zejména s jeho jasnou dlou-hodobou prointegrační vizí a s kladným postojem Sinna k bankovní regulaci.
Myslím si, že na těchto kontradikcích mezi teoretickými školami je možno v prvním kroku přiblížit a charakterizovat Sinnův „notorický ordoliberalismus“.

Úvěrová bublina v jižních zemích eurozóny, motivovaná nízkými úrokovými sazbami a způsobem fungování měnové politiky ECB, vedla v Řecku, Portugalsku, Irsku, Španěl-sku a Itálii k nárůstu mezd a k umělému růstu zaměstnanosti ve státním sektoru nebo ve stavebnictví. Výsledkem tohoto vývoje byla mezinárodní nekonkurenceschopnost, defi city běžných účtů platebních bilancí, předluženost a výsledně hospodářská krize. Sinn zdůrazňuje i skutečnost, že jižní státy Evropy jsou zcela nekonkurenceschopné zejména z pohledu východoevropských zemí, kde je mzda ve výrobní sféře poloviční při vyšší „píli a kvalitě východoevropských pracovníků“ (str. 28).

Sinn se staví značně kriticky i k otázkám záchranných fondů EFSF (resp. ESM), k myšlence společného eurobondu a bankovní unie. Rozkrývá podstatu těchto nástrojů a poukazuje na skutečnost, že všechny tyto nástroje mají konečný efekt v přenesení nákladů z předlužených jižních zemí na německého daňového poplatníka. Jinými slovy řečeno, odmítá tzv. mutualizaci – socializaci dluhů a ztrát na úrovni EMU, jejíž náklady nakonec zaplatí daňoví poplatníci ze zemí dobře hospodařících (např. str. 23 a 103). Všechny své závěry opírá o konkrétní kvantitativní údaje. Ztráty v bankách v jižním křídle odhaduje na 650 mld. EUR, přičemž vlastní kapitál bank, efektivně využitelné prostředky z fondu ESM a bankovního stabilizačního fondu jsou v tomto směru zcela nedostačující.

Zcela zásadní analytické postřehy se týkají reálné ekonomiky. Sinn poukazuje na ztrátu konkurenceschopnosti jižního křídla jak na již zmíněném vztahu vývoje nomi-nálních mezd a produktivity práce, tak i na zcela nepřijatelných změnách struktury tvorby HDP. V případě Francie uvádí významný pokles podílu zpracovatelského průmyslu na celkové přidané hodnotě. Srovnává 10% podíl v případě Francie s 22% podílem v případě Německa. Tento pokles je pak kompenzován umělým nárůstem zaměstnanosti ve státním sektoru, který však neprodukuje žádný export (str. 155).

Viz. recenze Martin Mandel, Vysoká škola ekonomická v Praze. ZDE

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... ekonomika Evropská Unie euro Hans-Werner Sinn

Vaše názory  

# michail
Euro je od základu špatný projekt a měl by skončit, tvrdí profesor ekonomie z Kolumbijské univerzity a držitel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz ve své knize "Euro: Jak společná měna ohrožuje budoucnost Evropy".

"Euro si sebou nese velkou ideologickou zátěž," tvrdí dále Stiglitz. Státníci podle něj byli zaslepeni churchillovskou vidinou "spojených států evropských" a zcela ignorovali základní pravidla ekonomie.
# Karel
Dobrá kniha, ale bohužel jen komentuje a neuvádí řešení jak z toho svinstva ven.
# Milan Syrotek
Je to pořád postaru. Už starý Holt psal: Nemoc moderního světa je mnoha způsoby školou vyvolaná nemoc. Právě ve škole se většina lidí naučí očekávat a akceptovat, že je nějaký odborník vždy může zařadit do nějakého žebříčku či hierarchie. Ve škole se setkáváme, zvykáme si a učíme se víru v úplně ovládanou společnost. No a o tom je podle mě i tato kniha o Euru.

You have no rights to post comments