Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Poselství rudého muže. Mimořádná kniha o původní indiánské kultuře od E.T. Setona

seton portrait wolf

Ernest Thomson Seton (14. srpna 1860 – 23. října 1946), vynikající ilustrátor sepsal mnoho kvalitních knih o přírodě a vztahu člověka k přírodě i o původním obyvatelstvu Ameriky, indiánech, neboli jak se jim dnes říká "First Nations".
Poselství rudého muže však z jeho díla vyčnívá ojedinělým poselstvím, které nám zanechaly generace indiánů a kterého bychom si měli velmi intezivně všímat. Je moudré, nesobecké a inspirující. Je postavena na úctě k ostatním lidem i přírodě, na spiriualitních zvyklostech, které nebyly nikdy sepsány a přesto je milióny lidí po generace ctila, dokud jedinečnou kulturu nezničila nenažranost a nedovzdělanost lidí valící se z Evropy.

poselstvi rudeho muze seton


Pokud pochopíme, jak původní indián myslel, nebude nám nic divného na tom, že nikdy nic neukradl, byl sociálně soucitný a společnost (kmen) byla v mnoha směrech nad jeho soukromé zájmy.
Zcela zřejmý primitivismus většiny bílých lidí, šířící v Americe agresivně kulturu a náboženství, však velmi rychle degeneroval tyto tradice. Myslím, že velmi charakteristické pro tento jev je instrukce úředníků obrovské obchodní společnosti Hudson´s Bay Company v Kanadě, která platila na mnoha stanicích dálného severu:

"Divokému pohanskému Indiánovi dejte až dvouroční úvěr, ale jakmile si ostříhá vlasy a bude tvrdit, že je civilizovaný, nevěřte mu ani přes noc."

Fakticky a bez zbytečných velkých slov poukazuje E.T. Seton nejen na historii původních obyvatel, ale paradoxně poukazuje i na současné civilizační problémy, s kterými se potýká nejen euroamerická společnost, ale dnes už celý svět.
A to díky vlastním zkušenostem a poznáním mnoha dalších lidí, které ve své knize velmi často cituje. Při pozorném čtení se mnoha čtenářům naskytne i řešení chaosu ve kterém žijeme a  které jsou k našemu údivu tak jednoduchá. A to jak v osobním životě, tak v celé společnosti.

V úvodu své knihy píše E.T. Seton, že jeho heslem bylo "to nejlepší od nejlepších indiánů", stejně jako my doufáme, že budeme jednou historicky reprezentováni našimi nejlepšími mozky a nejlaskavějšími životy, nikoli bezohlednými lháři, darebáky a psychopaty, kteří ve své většině tvoří mocenskou část naší populace.

Kniha není skutečnou knihou Setona, ale podle jeho zápisků ji zkompletovala jeho dcera Julia M. Seton.

seton ernest indians
Jedna z mála fotografií Setona s indiány.

Ukázky z knihy:

Zákony, které uznávala většina původních obyvatel amerického kontinentu.

1. JE JEDEN DUCH, STVOŘITEL A VLÁDCE VŠEHO
Jemu se zodpovídáme ze svých skutků. Je věčný, neviditelný, vševědoucí, všemohoucí, nezpochybnitelný. V Něm a Prostřednictvím Něho žijí a pohybují se všechny bytosti. Jemu přísluší veškerá úcta a oddanost, od Něho přichází vše dobré. Je naší povinností k němu přistupovat s úctou. Jen modlitbou, obětování, šlechetným životem, poznáváním něho, kázní, postem a dlouhým bděním získáme jeho přízeň. Po poznání těchto věcí bude přijde jeho vedení. Je nezosobněný, a přece sám čas od času vstupuje do zvířat, mraků, deště hor, lidí či věcí nebo je podněcuje. Jemu je podřízeno mnoho menších duchů.

2. PRVNÍ JEHO POVINNOSTÍ JE USILOVAT O DOSAŽENÍ DOKONALÉHO LIDSTVÍ.
Toto je první povinnost,  poku dse člověk ocitne na Zemi. Znamená to, že má v sobě rozvíjet vše, co člověka utváří a snažit se prožít toto vše v přiměřené radosti. Musí spět k lidství cestami těla, mysli, ducha a služby.

3. KDYŽ ČLOVĚK DOSÁHNE VYSOKÉHO LIDSTVÍ, MUSÍ TOTO ZASVĚTIT SLUŽBĚ LIDU.
Jeho úkolem je především řádně zaopatřovat rodinu, statečně ji chránit, být laskavý a úslužný soused. Je na něm, aby byl stále připravený bránit svou rodinu, svůj tábor nebo kmen před nepřítelem.

4. LIDSKÁ DUŠE JE NESMRTELNÁ.
Odkud přichází na tento svět nebo kam jde, když člověk umře, nikdo neví. Jakmile však přijde okamžik smrti, měl by si pamatovat, že jeho život bude pokračovat na onom světě. Snaha zjistit, co nás čeká v příštím životě, nemá význam. Neměl by smrt očekávat se strachem a obavami, s pokáním a pláčem nad věcmi, které nestihl udělat nebo dokončit. Měl by vytrvat v přesvědčení, že v pozemském životě učinil vše, co bylo v jeho silách, a že pro jeho další život bude rozhodující, jak se choval zde na zemi. A proto, ať zazpívá svou píseň smrti a odejde jako hrdina, který se vrací domů.
...
Nikdo není vlastníkem země. Země náleží kmeni, který ji chrání před jinými kmeny.
Člověk vlastní jen tolik země, kolik jí obdělává nebo kolik jí zabere svým obydlím nebo polem.Když ji přestane obdělávat, vrací se tato půda kmeni a je přidělena jinému jeho příslušníkovi. Nikdo není vlastníkem stromů v lese nebo vody v řekách či půdy země. Člověk je nestvořil, jsou to plody země,která patří všem lidem.Jen tolik jich patří člověku, kolik jich stačí sklízet svýma vlastníme rukama kolik jich upotřebí ve svém vlastním domově.
Poznámka: Před padesáti lety přišel ze Západu Henry Georg a kázal poselství lidového vlastnictví země. Tuto myšlenku zřejmě pochytil u Indiánů. Ve své knize na základě prostého odhadu tvrdí, že soukromé vlastnictví půdy bylo základem vší špatnosti a bídy mezi bělochy.
...
U prvního Američana se s hrdostí mísila neobyčejná pokora. Nadutost byla cizí jeho povaze a indiánskému učení vůbec. Nikdy nebyl toho názoru, že schopnost artikulované řeči je důkazem nadřazenosti nad němým tvorem, naopak,že je to nebezpečné nadání. Hluboce věřil v mlčení - známku dokonalé rovnováhy. Mlčení je dokonalá síla, která udržuje rovnováhu těla, mysli a ducha. Člověk, který si chrání své jáství, vždy klidný a neotřesený bouřlivostí života, ne jako list na stromě, jako vlny na povrchu jezera, takový člověk má ideální přístup k životu a jeho vedení v duchu neučené moudrosti.
Když se ho zeptáte, co je mlčení, odpoví: "To je Velké Tajemství. Když se ho zeptáte, co je plodem mlčení, řekne: "Je to sebeovládání, pravá odvaha a trpělivost, vytrvalost, důstojnost a vážnost. Mlčení je úhelným kamenem charakteru. Střežte svůj jazyk v ústech, říkal starý náčelník Wabaša, a v dospělosti můžete dozrát k myšlení,které bude sloužit vašemu lidu!
...
Něžný přístup indiánských rodičů k dětem byl dobře známou věcí. Nejeden z indiánských proroků řekl:
"Je-li vaše dítě svéhlavé, nezvládnutelné,vzpurné nebo drzé, nebijte je. Jenom brutální člověk a zbabělec může bít bezbranné dítě. Raději je ukázněte tím, že je vyloučíte z her s jeho kamarády, nebo je dokonce nechtě postit se,dokud se nedopracuje poznání své chyby."
"Pamatuj, že bolest, kterou cítí coby vyvrženec, je rychleji přivede k poslušnosti, kdežto špatnost bití přinese jistě celoživotní rozhořčení a nenávist k tomu, kdo je tak týral."
"Severoameričtí Indiáni nebyli něžně nakloněni jen ke svým vlastním dětem, ale měli velmi rádi děti vůbec. Pečlivě je zaučovali ve svých zásadách a pravidlech svého národa. Jejich systém spočíval hlavně na uplatňování vlivu příkladu a v působení na děti vyprávěním příběhů jejich předků".
"Jestliže se dítě zachová špatně,rodiče mu to vytknou a pokárají je, ale nikdy je tělesně netrestají.
(John Halkett: Indian of the North America - 1825)
...
Tu je příběh,který mně vyprávěl biskup Whipple: Opouštěl svůj příbytek s cenným majetkem uvnitř, protože na několik měsíců odjížděl a hledal nějaký způsob, jak se zabezpečit proti vyloupení. Jeho indiánský průvodce řekl: "Proč, bratře, nech to otevřené. Neměj strach. Tady není běloch na sto mil."
...
Masakr v Cos Cob 24.prosince 1641: Indiáni laskavě přijali novoanglické osadníky v Myanusu a Stamfordu. Učili je, jak získat obživu z moře a z pralesa. Pak, podle tradice, když se cítili silní svým počtem a množstvím svých pušek, zbožní osadníci bez jakékoli záminky k válce nebo známky nepřátelství na straně Indiánů přišli uprostřed noci nepozorovaně do mírumilovné indiánské vesnice Petuquápenů, založili u vchodu do každé chýše veliký oheň a zastřelili všechny muže, ženy a děti, kteří se pokusili o útěk před plameny. Tu noc zahubili kolem čtyř stovek lidí - celou vesnici,většinou ženy a děti. Conestoga 1763
...
Masakr u Wounded Knee 29. prosince 1890. Toto je snad nejkrutější masakr v celé naší historii. Wovoka, prorok Tance Duchů, poslal svého žáka, aby zvěstoval tento tanec Siouxům. Tanec jim sliboval mír a klid, jestliže se zdrží válčení, whisky a špatností. Pod vedením náčelníka Velké Nohy se tato skupina Siouxů shromáždila na Wounded Knee, aby vyslechla poselství. Vládní pověřenec pro indiánské záležitosti, zbabělý a neznalý věci jako většina jeho kolegů, oznámil, že je to nějaký druh válečného tance a poslal pro vojáky. Přijel regiment plukovníka L.W.Colby-ho a s ním Hotchkissova dělostřelecká baterie.
Indiánům bylo oznámeno, že jestli složí zbraně a upustí od válečného tance, budou chráněni a živeni celou zimu. Souhlasili s tím a složili pušky. Většinou to byly staré a nepoužitelné pušky, snad vyjma těch, co se hodily pro lov drobné zvěře. Když předávali poslední pušku, "puška spustila". Nikdo neví jak se to mohlo stát, ale jisté je, že to byl signál k tomu, aby Hotchkissova baterie začala pálit do lidí. Vypálila asi padesát výbušných granátů za minutu a v této první salvě skosila všechny muže. Pak začala pálit do žen a dětí a druhou salvou zabila většinu z nich. Ti, kteří mohli,utekli do kopců, ale byli na sněhu dohnáni a jeden po druhém dobiti statečnými vojáky. Některé ženy se dostaly až na dvě míle daleko a jeden chlapeček běžel sedm mil,než byl uštván a ubit. Celkem bylo v tomto strašném krveprolití postříleno 370 nevinných lidí, 250 z nich byly ženy s děti. Žádný živý Indián nezůstal v dohledu. Příštího dne byly nalezeny čtyři děti, jejichž matky je zabalily do pokrývek a ukryly je pod sněhem. Všechny byly více méně zmrzlé, jen jediné z nich ještě žilo.
Porovnej s informacemi na Wikipedii Wounded Knee
...
Poslední píseň
(Hartley Burr Alexander Goďs Drum - 1927)

Ať je to krásné,
až zazpívám poslední píseň
- at je to den!
Chci stát na svých nohou a zpívat!
Chci se dívat vzhůru s otevřenýma očima a zpívat !
Chci, aby větry objímaly mé tělo, chci, aby slunce na ně svítilo, chci, aby mi celý svět hrál hudbou.
Je to krásné, až mě usmrtí š,ó, ty Svítící!
Ať je to den, až zazpívám poslední píseň!

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Seton Ernest Thomson indiáni knihy o přírodě

Vaše názory 

# Alena
Nádherné a nadčasové myšlenky... v dnešním bezohledné a cynické éře působí jako očistná lázeň , bohužel většina společnosti při své honbě za mocí a penězi si nikdy tuto knihu nepřečte a i kdyby ano , nikdy si takové myšlenky neuvědomí, ani nevezme za své ,,,
| Quote
# LadislavM
Co lidé ještě neví o Londonovi. Vynikající kniha.
| Quote

Napiš svůj názor

Bezpečnostní kód
Obnovit