Nevěřte všemu, co se k věření předkládá. Komenský

A+ A A-

Světlo mé samoty, příběh Sáry, ve kterém se najde většina žen

svetlo_me_samotySvětlo mé samoty je novým románem Lubomíra Müllera. Je příběhem ženy, která, ač obklopena lidmi, je sama. Sama se svou neutuchající ctižádostí a potřebou být milována. Setkáváme se s ní v okamžiku, kdy už nechce dál žít, kdy se rozhodne opustit dobrovolně svět. Spolu s ní procházíme jejím životem od okamžiku zrození, přes dětství, dospívání, manželství, příchodu vlastních dětí, po chvíli beznaděje a zklamání a nejen mezi řádky objevujeme skutečné příčiny.

Co přivedlo pětačtyřicetiletou ženu na okraj propasti, proč nedokáže bojovat s depresemi a poddává se jim, kam zmizela toužící básnířka, milovnice literatury, vášnivá milenka? Kdo utlumil a zadupal její představy? Snad ona sama?

Když člověk ví proč plakat se mu chce
Ať tedy pláče
Co ale s tím
Když nemá slzy
Když nemá po čem tesknit
Když neztratil nic
A přesto to tak hrozně uvnitř bolí
Když tělo šeptá v tichém roztoužení
A duše volá
Pro mě už nic už síly není

Sára je příběh ženy, která se snažila po celý život být v očích ostatních lepší, dokonalejší.

Ženy, která trestala sebe za to, že taková není. Nedokázala s nikým otevřeně hovořit, s nikým se více sblížit, se všemi neustále soutěžila. Vyrůstala jako nechtěné dítě a jediným člověkem, který ji v dětství uměl láskyplně přivinout, byla babička. Od té doby Sára prahne po objetí, po mazlení, kterého se jí nedostávalo, po lásce. Místo toho je v třinácti letech znásilněna starším spolužákem na chlapeckých záchodcích… Nikomu své ponížení nevyzradí, celý život je kamenem v její duši. Manželství ji potkalo také velmi záhy. Její muž ji má rád, ale svým způsobem, je tvrdý, neumí být něžný, nikdo ho to nenaučil. A tak Sára dál žije se svou touhou, vášní, snahou po dokonalosti – vychovává děti, studuje, stará se o domov a čeká na Lásku. Potká ji někdy?
Zajímavě napsaný osud mladé ženy, která nezvládá dosažení vlastních met, jež ji doženou až k myšlence na smrt, je velmi zdařilou sondou do nitra nejedné z nás.
Opravdu jsem se v mnoha okamžicích poznala, viděla jako v zrcadle své vlastní kroky (teď mi vše připadalo nesmyslné). Proto můžu doporučit tento román i jako vlastní terapii. Prožijte si takový osud jen se Sárou a samy nechybujte, vykročte dál a hlavně mluvte, mluvte, mluvte – o tom, co vás trápí, co chcete jinak. Vždyť nekomunikovat znamená zabíjet sám sebe, trápit se věcmi, které jsou pro nás velehorou, ale pro naše okolí jen zrnkem písku.
Světlo mé samoty mne nadchlo, rozesmutnilo, potěšilo, přinutilo k zamyšlení. Díky, pane Müllere, znáte nás dokonale…

Světlo mé samoty. Příběh Sáry Wittensbergové | Lubomír Müller |
Vydal: PhDr. Lubomír Müller, 2011

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit