Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Pole, román o irské společnosti a pedofilii kněží

pole maherVynikající debut irského spisovatele Mahera, reflektuje největší skandál v irské společnosti za poslední desetiletí. Ten vyvrcholil v srpnu 2011, kdy irští zákonodárci se jednoznačně postavili proti zasahování Vatikánu do volného průběhu práva ve věci pedofilního zneužívání dětí ze strany římskokatolických kněží. Vládní zpráva se zabývá lety 1975 až 2005. Rozebírá případy 46 kněží, na něž bylo kvůli údajnému zneužívání dětí podáno 320 stížností. Uvádí se v ní, že církevní hierarchie o zneužívání věděla, ale její hlavní starostí bylo vyhnout se skandálu a věci ututlat.

Román Kevina Mahera začíná velice nevinně,
jako zábavné a vtipné čtení typu "Bylo nás pět z Dublinu 80. let..." Hlavní hrdina, dosud zmítaný pubertou a zamilovaný do starší spolužačky, se ale stává sexuálním otrokem katolického kněze. Noční můra o zlu, násilí, traumatech, úskalí bigotního náboženství. Skandální debut irského autora, který zvedl ze židle celkem pokojnou irskou společnost.

Přes významné mediální ocenění, které se knize dostalo, je zajimavé, že  ve většině irských knihkupctvích je román jen ztěží ke koupi.
Navíc prodavači se tváří, že ho neznají. Moc církve je zde stále silná, i když kostely jsou v posledních letech poloprázdné. Kde jsou časy, kdy katoličtí knězi z celého světa se učili v Irsku, jak naplnit kostely k prasknutí.

Pole | Kevin Maher | Vydal Odeon, 2013

Ukázky z knihy:

Naše máma nám odjakživa vyhrožovala, že na nás zavolá Pana Faráře. Moje sestra Fiona vysvětluje, že to je kvůli tomu, že máma pochází z malýho městečka jménem Ballaghhaderreen, který se nalézá uprostřed bažin někde v hrabství Roscommon. A v takovejch malejch městečkách, teda když naše máma byla ještě malá holka a babička byla její máma, tak tam si každej myslel, že farář je úplně nejlepší. Všechno ví, všechno umí, každej problém vyřeší. Byl pro ně jako Mojžíš, nebo jako ten starej chlápek ze seriálu Equalizer. Když se vám děti popraly nebo když se vám manžel zlil do němoty a furt vás mlátil, jako se to stávalo naší babičce, tak jste prostě zavolali Pana Faráře a on tam byl v tu ránu jako na koni. Všecko hned srovnal a na místě vyřešil úplně bez problémů, pěkně nad šálkem čaje u plápolající rašeliny v krbu

...Až do teď máma musela zavolat Pana Faráře k nám domů jenom dvakrát. Poprvý to bylo kvůli tomu, že táta prodával moc kancelářskýho vybavení a nikdy nepřišel domů včas k jídlu. Páter Lonnegan mu musel vysvětlit, že manželství je jako květina, která k růstu potřebuje slunce a vodu, že máma tu květinu pečlivě zalejvá, ale že sama potřebuje víc slunce, než od táty dostává. My jsme to všichni seshora poslouchali a čekali jsme, že teď nastane bugr, ale za chvíli byl táta celej šarmantní, začali se tam smát, páter Lonnegan popíjel whisku a všichni tři tam spolu měli bezva srandu.

Druhej den ráno seděl táta vzadu na zahradě a dlouho si tam jen tak pokuřoval a máma zatím zůstala ležet sama v posteli ještě celou věčnost. Fiona mi říkala, že to je kvůli tomu, že „to dělali“ celou noc.
Podruhý to bylo horší. Měli jsme doma děsný pozdvižení, protože Sara přišla domů až ve tři ráno a mámě ani tátovi o tom nic předem neřekla. Sara je z nás nejstarší, narodila se o dvě a půl minuty dřív než Siobhan a to podle ní znamená, že je Náčelnice klanu. Vlasy má dlouhý a černý jako havran, nos špičatej a kozy veliký, a jak je z ní teď ženská, tak tátový kamarádi se kvůli ní pitomě ksichtěj, když tam táta zrovna není. Civěj jí na nohy a na kozy a pak jeden na druhýho dělaj takový tichý „chůůů“, jako by právě snědli něco, co je pálí na patře.

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit