Vynikající debut irského spisovatele Mahera, reflektuje největší skandál v irské společnosti za poslední desetiletí. Ten vyvrcholil v srpnu 2011, kdy irští zákonodárci se jednoznačně postavili proti zasahování Vatikánu do volného průběhu práva ve věci pedofilního zneužívání dětí ze strany římskokatolických kněží. Vládní zpráva se zabývá lety 1975 až 2005. Rozebírá případy 46 kněží, na něž bylo kvůli údajnému zneužívání dětí podáno 320 stížností. Uvádí se v ní, že církevní hierarchie o zneužívání věděla, ale její hlavní starostí bylo vyhnout se skandálu a věci ututlat.

pole maher


Román Kevina Mahera začíná velice nevinně,
jako zábavné a vtipné čtení typu "Bylo nás pět z Dublinu 80. let..." Hlavní hrdina, dosud zmítaný pubertou a zamilovaný do starší spolužačky, se ale stává sexuálním otrokem katolického kněze. Noční můra o zlu, násilí, traumatech, úskalí bigotního náboženství. Skandální debut irského autora, který zvedl ze židle celkem pokojnou irskou společnost.

Přes významné mediální ocenění, které se knize dostalo, je zajimavé, že  ve většině irských knihkupctvích je román jen ztěží ke koupi.
Navíc prodavači se tváří, že ho neznají. Moc církve je zde stále silná, i když kostely jsou v posledních letech poloprázdné. Kde jsou časy, kdy katoličtí knězi z celého světa se učili v Irsku, jak naplnit kostely k prasknutí.

Pole | Kevin Maher | Vydal Odeon, 2013

Ukázky z knihy:

Naše máma nám odjakživa vyhrožovala, že na nás zavolá Pana Faráře. Moje sestra Fiona vysvětluje, že to je kvůli tomu, že máma pochází z malýho městečka jménem Ballaghhaderreen, který se nalézá uprostřed bažin někde v hrabství Roscommon. A v takovejch malejch městečkách, teda když naše máma byla ještě malá holka a babička byla její máma, tak tam si každej myslel, že farář je úplně nejlepší. Všechno ví, všechno umí, každej problém vyřeší. Byl pro ně jako Mojžíš, nebo jako ten starej chlápek ze seriálu Equalizer. Když se vám děti popraly nebo když se vám manžel zlil do němoty a furt vás mlátil, jako se to stávalo naší babičce, tak jste prostě zavolali Pana Faráře a on tam byl v tu ránu jako na koni. Všecko hned srovnal a na místě vyřešil úplně bez problémů, pěkně nad šálkem čaje u plápolající rašeliny v krbu

...Až do teď máma musela zavolat Pana Faráře k nám domů jenom dvakrát. Poprvý to bylo kvůli tomu, že táta prodával moc kancelářskýho vybavení a nikdy nepřišel domů včas k jídlu. Páter Lonnegan mu musel vysvětlit, že manželství je jako květina, která k růstu potřebuje slunce a vodu, že máma tu květinu pečlivě zalejvá, ale že sama potřebuje víc slunce, než od táty dostává. My jsme to všichni seshora poslouchali a čekali jsme, že teď nastane bugr, ale za chvíli byl táta celej šarmantní, začali se tam smát, páter Lonnegan popíjel whisku a všichni tři tam spolu měli bezva srandu.

Druhej den ráno seděl táta vzadu na zahradě a dlouho si tam jen tak pokuřoval a máma zatím zůstala ležet sama v posteli ještě celou věčnost. Fiona mi říkala, že to je kvůli tomu, že „to dělali“ celou noc.
Podruhý to bylo horší. Měli jsme doma děsný pozdvižení, protože Sara přišla domů až ve tři ráno a mámě ani tátovi o tom nic předem neřekla. Sara je z nás nejstarší, narodila se o dvě a půl minuty dřív než Siobhan a to podle ní znamená, že je Náčelnice klanu. Vlasy má dlouhý a černý jako havran, nos špičatej a kozy veliký, a jak je z ní teď ženská, tak tátový kamarádi se kvůli ní pitomě ksichtěj, když tam táta zrovna není. Civěj jí na nohy a na kozy a pak jeden na druhýho dělaj takový tichý „chůůů“, jako by právě snědli něco, co je pálí na patře.


Beletrie světová – nové knihy

Michail Bulgakov a Mistr a Markétka. Světový román s ilustracemi Borise Jirků

Bezepsoru jeden z největších světových románů. Michail Bulgakov a Mistr a Markétka. Nové ilustrované vydání jednoho z nejznámějších ruských románů s více než osmdesáti obrazy Borise Jirků.

Amsterdam. Jedna z nejbrilantnějších knih McEwana o bezcitnosti a bezděčné krutosti

  Úsporný příběh, za který autor získal v roce 1998 Bookerovu cenu, se odvíjí v nečekaných zvratech a vedle Betonové zahrady jde o nejbrilantnější spisovatelovu psychologickou studii bezcitnosti a bezděčné krutosti.

Gončarov – Zbytečný Oblomov – Lišnyj čelověk

Oblomov, nejznámější dílo Ivana Alexandroviče Gončarova (1812 – 1891), podle kterého natočil vynikající film Nikita Michalkov, ale také vzniklo mnoho divadelních her. Dodnes je kniha pomyslné špičce literárního kulturního dědictví.

Útěk do divočiny. Nedomyšlený a naivní pokus o návrat ke kořenům lidství

V Apríli roku 1992, mladý muž z dobrej rodiny odišiel na Aljašku a vtúpil do severskej divočiny jej najvyššieho štítu, Mount McKinley. O štyri mesiace neskôr našla jeho rozkladajúce sa...

Victor Hugo a Muž, který se směje. Nejemotivnější román o znetvořeném světě lidí a hledání lásky

Je to zvláštní a mimořádně emotivní román. Na příběhu čtyřčlenné party komediantů dokázal Hugo (1802 – 1885) popsat bez příkras šílenou dobu na přelomu 17. a 18. století. Jak sám...

Stanislaw Lem a Solaris. Kniha, která předběhla lidské myšlení

Solaris je originálním pohledem na existenci jiné inteligence, než jakou si člověk dokáže představit a je také jedním z nejpromyšlenějších sci-fi románů Stanislava Lema.

Autista a poštovní holub. Kniha o autismu, o genialitě a tónech houslí

Kniha o autismu, o genialitě, o holubích návratech a tónech houslí. Janine ve svých sedmnácti letech podivně otěhotní. Tak trochu zvláštní nehoda, neboť otcem je brčko. Narodí se jí syn...

Inspirující myšlenky...

Pravdou je: máme být bídní a jsme. Přitom hlavním zdrojem nejvážnějšího zla, které člověka potkává, je člověk sám: homo homini lupus neboli člověk člověku vlkem, jak pravil Plautus v Komedii oslovské z roku 495. Kdo správně pochopí tuto tezi, uvidí svět jako peklo, které převyšuje peklo Dantovo tím, že ďáblem musí být jeden druhému, k čemuž je ovšem jeden vhodnější než druhý. Před všemi pak stojí arciďábel v podobě někoho vyššího, který statisíce lidí žene proti sobě a volá k nim: „Utrpení a umírání je vaše určení: tak na sebe střílejte z pušek a kanónů!“ a oni to dělají.
Arhur Schopenhauer, Svět jako vůle a představa