zivot pred sebouRomán známého francouzského autora sleduje očima desetiletého chlapce život v útulku pro bezprizorné děti. Drsné prostředí, jednotlivé kruté osudy, beznadějná bída a otrlost jsou v suchém a přirozeném podání opuštěného dítěte podivuhodně věcné a velmi působivé.

Plně po zásluze za něj Romain Gary skrytý pod pseudonymem Émile Ajar získal druhou Goncourtovu cenu.

Mít život před sebou není vždycky nutně výhra, jak dobře ví i Momo, arabský kluk, který bydlí v šestém patře jednoho sešlého pařížského činžáku imigrantské čtvrti Belleville ve společné domácnosti s paní Růženkou a jejími svěřenci. Paní Růženka před lety pověsila nejstarší řemeslo světa na hřebík a zřídila si tajnou školku pro děti žen, které „chodí za obživou“. Když na ni však dolehne stáří, přepadne ji nemoc a jde to s ní šmahem z kopce, a na Momovi, aby se o všechno postaral. Jeho vyprávění o paní Růžence i lidech ze sousedství je mnohdy surové a nelítostné jako sám život, který tito novodobí bídníci vedou, zároveň ale překypuje živelným humanismem a humorem. A podnes je lze číst jako zprávu o tom, že soužití a vzájemná pomoc jsou z podstaty možné mezi všemi lidmi dobré vůle, bez ohledu na původ či náboženské vyznání.

Život před sebou | Roman Gary | Přeložil Vladimír Saudek. / Vydalo Plus

Romain Gary (1914 – 1980)
byl významný francouzský spisovatel, diplomat a aviatik, který díky velké literární mystifikaci jako jediný autor v historii získal hned dvakrát prestižní Goncourtovu cenu. První v roce 1956 za román Kořeny nebes, druhou právě za Život před sebou, který v roce 1975 vydal pod pseudonymem Émile Ajar. Román vyvolal literární senzaci a už v roce 1977 byl zfilmován se Simone Signoretovou v hlavní roli.

Gary napsal na třicet knih, česky zatím vyšly: Evropská výchova, Tulipán, Lady L., autobiografický Příslib úsvitu. Pod jménem Émile Ajar Život s krajtou, Život před sebou a Soukromá linka důvěry.

Ukázka z knihy:

„Já taky jednou napíšu opravdickou knihu, se vším všudy.
Co ještě udělal pěkného ten váš pan Victor Hugo?“
Pan Hamil se zadíval do dálek a usmíval se. Rukou se dotýkal Knihy, jako by ji chtěl polaskat. Prsty se mu třásly.
„To je moc otázek najednou, můj milý…“ „Mohamede.“
„…To je moc otázek, jsem dneska trochu unavený.“
Vzal jsem Knihu do ruky a pan Hamil to vycítil a zneklidněl. Podíval jsem se, jak se to jmenuje, a vrátil jsem mu ji. Ruku jsem mu položil zase tam, kde byla.
„Nate, pane Hamil, tady, ohmatejte si ji.“ Viděl jsem, jak prsty sahá po knize.
„Ty nejsi obyčejné dítě jako ostatní, můj milý Viktorku.
To jsem věděl vždycky.“
„Jednou taky napíšu o bídníkách, pane Hamil… Najdete někoho, kdo vás odvede za chvilku domů?“
„Inš’Alláh. Určitě, protože já věřím v Boha, můj milý Viktorku.“
Už mě to trochu štvalo, protože furt mlel o tom druhém.
„Vyprávějte mi něco, pane Hamil. Vyprávějte mi, jak jste se vypravil do Nizzy, když vám bylo patnáct.“
Chvíli bylo ticho.
„Já? Já že jsem se vypravil do Nizzy?“
„Jo, když jste byl mladý.“
„Nevzpomínám si. Nevzpomínám si vůbec na nic.“
„Tak dobrá, já budu vyprávět vám. Nizza je oáza na břehu mořském s mimózovými lesy a palmami a ruští a angličtí princové tam zápolí v květinových soubojích. Po ulicích tancují klauni a z nebe padají konfety, které neopominou nikoho. Já se taky jednoho dne vypravím do Nizzy, jen co budu mladý.“
„Cože, až budeš mladý? Jsi snad starý? Kolik ti je let, můj milý? Jsi to ty, že ano, Mohamede?“
„Tak tohle neví vůbec nikdo, a kolik mi je jakbysmet.
Nejsem datován. Paní Růženka říká, že já nebudu nikdy v letech, protože jsem jiný, a nikdy mě nepřejde jiným být.
Pamatujete se na paní Růženku? Už brzo umře.“

Beletrie světová – nové knihy

Stanislav Komárek. Mandaríni je román o smrti, ale také brilantní společenská satira

Komárkova próza Mandaríni, s podtitulem „nepravidelný román“, by si zasloužila i epiteta jako Kniha roku a nebylo by žádným omylem či nedorozuměním, kdyby získala Státní cenu za literaturu. To...

Michail Bulgakov a Mistr a Markétka. Světový román s ilustracemi Borise Jirků

Bezepsoru jeden z největších světových románů. Michail Bulgakov a Mistr a Markétka. Nové ilustrované vydání jednoho z nejznámějších ruských románů s více než osmdesáti obrazy Borise Jirků.

Záhada Edwina Drooda, tajemství nedokončeného románu Charlese Dickense

Záhada Edwina Drooda - zřejmě nejslavnější nedokončený román ve světové literatuře - tajuplný příběh s vraždou a s několika duchařskými motivy.

Nadechnout se. Orwelův pohled na životní prázdnotu a bezcenné cetky povrchní zábavy

Nadechnout se – název knihy, který sám o sobě, bez ohledu na dobový kontext, autora či žánr, evokuje představu touhy (ať proměněné ve skutek nebo ne) po nějaké pozitivní změně...

Ďábel je taky jenom člověk aneb Zoufalství humanitních studií ve čtyřech pidiodstavcích

Myslím, že kdyby pan autor, jistý Hans Rath, nenapsal nikdy nic jiného než tento „vlastní živočichopis“, tak si zaslouží, aby byl zařazen mezi Pány Spisovatele. Zoufalství humanitních studií ve čtyřech...

Victor Hugo a Muž, který se směje. Nejemotivnější román o znetvořeném světě lidí a hledání lásky

Je to zvláštní a mimořádně emotivní román. Na příběhu čtyřčlenné party komediantů dokázal Hugo (1802 – 1885) popsat bez příkras šílenou dobu na přelomu 17. a 18. století. Jak sám...

Srdce temnoty. Fascinující Conradova novela o zhoubné touze po nesmírné moci

 Srdce temnoty je zřejmě nejlepší román anglického spisovatele polského původu Josepha Conrada, který byl tak mimořádným talentem, že ve svých knihách dával Angličanům lekce z jejich mateřštiny.

Inspirující myšlenky...

Šli do války, protože jim to poručili; šli proto, že byli řádní občané. „Člověk je bojovné zvíře“. Ale mně u člověka vadí, že je ochočené zvíře. A den ze dne je čím dál ochočenější. To dělají továrny, to dělá křesťanství, věda, slušné vychování a vzdělání. Zatěžují duši moderního člověka. Vysávají z ní život.
Aldous Huxley, Kontrapunkt