Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Nejslavnější české filmové pohádky. Znáte je a víte jak jsou staré?

filmove pohadky

Dodnes jsou pohádky podle předloh Němcové, Drdy, Erbena těmi nejslavnějšími předlohami pro film, co běžely jak na filmovém plátně, tak v televizi. Nejstarší známá filmová pohádka je Císařův pekař, pekařův císař (1951), kterou kdysi společně vymysleli Jan Werich a Jiří Brdečka a pro niž kostýmy navrhl sám Jiří Trnka, s nímž na nich spolupracoval Vladimír Synek. A jako bychom s těmito kostýmy znovu spatřili i Natašu Gollovou alias Sirael alias Kateřinu...


Císařův pekař, pekařův císař (1951)
Nejstarší známá filmová pohádka je Císařův pekař, pekařův císař (1951), kterou kdysi společně vymysleli Jan Werich a Jiří Brdečka a pro niž kostýmy navrhl sám Jiří Trnka, s nímž na nich spolupracoval Vladimír Synek. A jako bychom s těmito kostýmy znovu spatřili i Natašu Gollovou alias Sirael alias Kateřinu...

Pyšná princezna (1952)
Filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana pro děti Pyšná princezna byla natočena podle jedné z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové Potrestaná pýcha. Pohádka vypráví o tom, jak dobrý král Miroslav, vládnoucí moudře a spravedlivě ve své zemi, probudil v pyšném srdci krásné princezny Krasomily, dcery vladaře Půlnočního království, úctu k práci a lásku k lidem. První československá filmová hraná pohádka podává dětem uměleckou formou poučení, jak je nutno chápat smysl života v práci; v tom je výchovná cena tohoto zdařilého filmu, který znamená také thematické rozšíření současné filmové tvorby. Film Pyšná princezna byl předváděn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1952 a byl vyznamenán cenou za film pro děti.

Byl jednou jeden král (1954)
Pak, roku 1954 následovala pod titulem Byl jednou jeden král i Werichova a Brdečkova adaptace další pohádky Boženy Němcové Sůl nad zlato. I na tomto filmu umělecky spolupracoval Jiří Trnka, hlavní role Vlasty Buriana (Atakdále) a Jana Wericha jistě netřeba příliš připomínat a v souvislosti s výstavou především vzpomeňme na princeznu Drahomíru, již přestavovala herečka Irena Kačírková (1925-85), a na Marušku Mileny Dvorské (nar. 1938). Tři prince tohoto filmu, Krásného, Chrabrého a Chytrého, ztvárnili nezapomenutelní Miroslav Horníček, Lubomír Lipský a Miloš Kopecký, přičemž na Vladimíra Ráže tenkrát zbyla aspoň role rybáře. Kostýmy k filmu vytvořil Bohumil Sochor.

Obušku, z pytle ven! (1955)
Jen rok poté (1955) se Jiří Brdečka, i když už bez Wericha, pootočil taky za pohádkami druhého z našich klasiků, Karla Jaromíra Erbena, a zadaptoval pod titulem Obušku, z pytle ven! jeho magický příběh Kouzelné dary. Ladislava Peška (zde figuruje v hlavní roli obdarovaného muzikanta) a Františka Smolíka jako pohádkového stařečka jistě není třeba představovat a film proslul i písničkou Jana F. Fischera Já s písničkou jdu jako ptáček, ale zní v něm i tři další včetně zhudebněné básně F. L. Čelakovského. Kostýmy vytvořili Barbora Adolfová a František Troster.

Hrátky s čertem (1956)
O další rok později (1956) zadaptoval sám spisovatel Jan Drda pro film svou vlastní divadelní hru Hrátky s čertem (1946). Výtvarné podoby tohoto podobenství se necelé dva roky před smrtí ujal Josef Lada (1887-1957) a také tady zní tři písničky. Káču hrála Eva Klepáčová (nar. 1933) a hlavního hrdinu, vojáka Martina Kabáta, Josef Bek (1918-95). Alena Vránová (nar. 1932) ztvárnila roli Dišperandy a Jaroslav Vojta se objevuje jako pověstný loupežník Sarka Farka. Neumann tentokrát hrál čerta Omnibora, Vinklář Luciuse, Ráž čerta Solferna a Ladislav Pešek samotného Belzebuba. Kostýmy vytvořili Karel Postřehovský, František Zapletal a Miloslava Skořepová.

Princezna se zlatou hvězdou (1959)
Přesně před padesáti lety vznikla i další adaptace klasické pohádky Boženy Němcové Princezna se zlatou hvězdou (1959). Stejně jako v případě "Pekaře" režíroval Mac Frič, ale tentokrát se nesáhlo až do Němcové starých knížek, ale do divadla a konkrétně hry "Karla Michaela" Ladislava Walló (1914-1990), tedy jednoho ze zakladatelů české dabingové školy. Vlastní dramatizaci "Princezny se zlatou hvězdou" (už on vyňal z názvu slova "na čele") vydal už roku 1955 a divadelní premiéru měla o rok později. Stanislav Neumann tentokrát nehraje krále, nýbrž kuchaře, a kuchtíka si střihl Josef Vinklář. Charakteristickými zůstávají i Martin Růžek v roli krále Kazisvěta a Josef Zíma v roli prince Radovana. Originální šaty princezny Lady navrhla Marie Kyselková (nar. 1935), která dnes pracuje jako recepční na vysokoškolských kolejích na Strahově. Nejen tyto šaty, ale i slavný "myší kožíšek" vytvořili pro film Aša Teršová, Věra Hromádková a Vladimír Synek.

Šíleně smutná princezna (1968)
Následujících deset let se filmovým pohádkám nedařilo, takže výstava může pokračovat až Šíleně smutnou princeznou (1968), která trochu zapadla i z toho důvodu, že se jeden čas nesměla promítat a ani vysílat v televizi. Hudbu totiž složil Jan Hammer mladší (emigrant) a hrál zde i Darek Vostřel. Princeznu tu představovala tehdy dvacetiletá zpěvačka Helena Vondráčková, prince Václav Neckář a krále Jindřicha Jaroslav Marvan. V rolích Ikse a Ypsilona se objevili Josef Kemr a Darek Vostřel, kteří zpívají písničku Kujme pikle. Na filmu se výtvarně podílel Jiří Winter-Neprakta, ale kostýmy navrhoval Jan Skalický a vytvořily je Jarmila Romanová a Anna Blažková.

Princ Bajaja (1971)
Další Němcové pohádku Princ Bajaja (1971) natočil tři roky nato na zámku Hrubá Skála a v Průhonicích Antonín Kachlík se slovenským hercem Ivanem Palúchem (kterého ale namluvil Petr Štěpánek, jenž současně, ale jiným hlasem mluví i jeho koně). Princeznu Slavěnu zde (v češtině) zahrála Magda Vašáryová a na svou dobu a naše zvyklosti impozantního draka (v dětství na mne skutečně zapůsobil!) připravil pro film Vladimír Brehovský. A právě ten navrhl i kostýmy, které pak vytvořily Eva Lackingerová a Naděžda Ptáčková.

Tři oříšky pro Popelku (1973)
Pohádkou století se staly Vorlíčkovy Tři oříšky pro Popelku (1973), a to nepochybně i dík skvělé hudbě Karla Svobody, hlasu Karla Gotta a textu Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z pera Jiřího Štaidla (1943-73), který se však bohužel téhož roku zabil v autě. I v tomhle případě jde o adaptaci pohádky Boženy Němcové a tentokrát princeznovské róby i jiné převleky filmu vyloženě dominují. Ústřední dvojice Popelky a prince (Šafránková-Trávníček) zůstává navždy nezapomenutelnou, i když, pravda, pana Trávníčka přemluvil později tragicky zesnulý Petr Svojtka. Dvojici zamilovaných bylo v čase natáčení dvacet a dvaadvacet let, ale výsledku nepochybně přispívá třeba i výkon Vladimíra Menšíka v roli Vincka. Kromě zámku Moritzburg (šlo o koprodukci s Německem) se natáčelo taky u vodního hradu Švihova a v blízkosti Klatov a Železné Rudy. Na kostýmech od Theodora Pištěka dále pracovali František Zapletal, Gunther Schmidt, Nita Romanečová a Viktor Wittek.

Princ a Večernice (1978)
Až pět let poté dodal Jiří Brdečka režiséru Vorlíčkovi námět pohádkového filmu Princ a Večernice (1978) a ačkoli to nebývá zdůrazňováno, opět jde o adaptaci pohádky Boženy Němcové, tentokrát O Měsíčníku, Slunečníku a Větrníku. Menšík už dostal rovnou hlavní roli krále a v roli titulní se opět vynořila Libuška Šafránková. Radek Brzobohatý hrál Mrakomora a Zlata Adamovská Elenku. Kostýmní návrhy, opět od Theodora Pištěka, ale bohužel nebyly, co se materiálu týká, realizovány přesně podle jeho představ. I tak je výsledek následné práce Ludmily Ondráčkové a Naděždy Hejnové působivý.

S čerty nejsou žerty (1984)
Na další Němcové pohádku Čertův švagr došlo roku 1984. Pro film Hynka Bočana S čerty nejsou žerty ji zpracoval Jiří Just a písničky i hudbu dodala dvojice Uhlíř-Svěrák. V hlavních rolích se objevili Vladimír Dlouhý, už tehdy známý z Arabely, a Ondřej Vetchý. Dále hráli Josef Kemr, Viktor Preiss či Petr Nárožný a roli Lucifera si pamětihodně vystřihl Karel Heřmánek. V tomto snímku je užit i hlas vypravěče, kterým se stal Luděk Munzar. Kostýmy vytvořili Jarmila Konečná a Jiří Bláha.

O princezně Jasněnce a létajícím ševci  (1987)
Další Drdovy předlohy O princezně Jasněnce a ševci, který létal se roku 1987 zhostili scenárista Karel Steigerwald a režisér Zdeněk Troška s kameramanem Jaroslavem Brabcem. Titulní létající hrdiny vytvořili Michaela Kuklová a Jan Potměšil, jen dva roky poté bohužel těžce postižený při autohavárii. Helena Růžičková zde hrála čarodějnici a výstava nepostrádá ani křídla z tohoto filmu.

Z pekla štěstí (1999)
Jiná Drdova pohádka Český Honza (1958 v knize České pohádky) otáčí po ladovsku naruby známá klišé. Drak je najednou hodný a princezny nežere, princezna není hodná a div by ho nesežrala. Díky scenáristovi a režiséru Zdeňku Troškovi se tento veselý příběh stal i předlohou jeho filmu Z pekla štěstí (1999), k němuž dodal hudbu Karel Svoboda (a mj. tu zpívala i Iveta Bartošová). Hlavní role ztvárnili Miroslav Šimůnek (jako Honza) a Michaela Kuklová co Markýtka, dále hráli Lukáš Vaculík (Honzův kamarád Kujbaba), Radek Brzobohatý, Sabina Laurinová, Milena Dvorská, Filip Blažek anebo Vladimír Brabec i zpěvák Daniel Hůlka (jako králové). Film je nejnákladnějším pohádkovým projektem v celých dějinách naší kinematografie, mimo jiné i proto, že obsahuje deset minut trikových scén, při nichž byla částečně využita i počítačová animace vkládající do předtočených záběrů draka Bucifala. Kostýmy do Z pekla štěstí vytvořil Josef Jelínek.

Po roce 2000
Tohle tisíciletí na ní zastupuje jen další Troškova adaptace hned dvou(!) Drdových pohádek O Matějovi a Majdalence a O princezně, která hádala až prohádala, které scenárista a režisér propojil titulem Nejkrásnější hádanka (2007). Matěje hraje Jan Dolanský, krále Ladislavem Potměšil a ve filmu natáčeném na jihu Čech se dále objevují i Miroslav Táborský, Pavel Kikinčuk a Kamila Kikinčuková. Tentokrát se ovšem víc šetřilo a příběh se možná i z toho důvodu obešel takřka bez kouzel a nadpřirozených bytostí. Kostýmy k němu vytvořil Jan Růžička.

Fotokredit - Český filmovy ústav
Werich v pohádce Císařův pekař a Libuše Šafránková - Tři oříšky pro Popelku.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... filmová pohádka Werich Jan

You have no rights to post comments