Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Vzdělávání 2018. Alarmující čísla a mediální výstupy. Lidi s diplomem máme víc než dost, teď ještě tu vzdělanost

vs cesko diplom

Když budeme parafrázovat slova Masaryka, tak můžeme říct, že lidi s diplomem bychom měli, teď ještě tu vzdělanost. Podle Českého statistického úřadu z podzimu 2016 je počet absolventů 1,3 milónů, což je o 1340 víc jak před 20 lety.

Značně ale poklesl počet osob se základním vzděláním, o půl miliónu na 408 tisíc.
Snížil se počet osob se střední školou bez maturity, o 125 tisíc na 2,2 miliónu. Vzrostl počet absolventů s maturitou, o 505 tisíc na 2,1 miliónu. A enormně se zvýšil počet vysokoškoláků, o 750 tisíc na 1,3 miliónu.
Nejvyšší, téměř 40% podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v Praze. Nadprůměrný počet vysokoškoláků je i v Jihomoravském kraji. Nejméně je jich v krajích Karlovarském a Ústeckém.

Podíl mladých, kteří ukončili nebo stále studují vysokou školu, je v porovnání se starší generací naprosto jiný.
V nejčetnější skupině lidí ve věku 35 až 44 let je mnoho absolventů s maturitou nebo bez ní, zatímco podíl vysokoškoláků je poměrně nízký. V devadesátých letech totiž byly prý možnosti univerzitního studia omezené. Naproti tomu současné kapacity vysokého školství umožňují studovat značné části mladé populace.“

A kam to povede? Výsledky se už dostavují.
Např. 12 % uchazečů o vysokoškolské studium, tedy maturantů, si myslí, že 1 miliarda je 100 miliónů.
Zdroj: 3000 účastníků Národních srovnávacích zkoušek, otázka byla součást testu.
Zdroj: Tisková zpráva ČSÚ

Vytvořili jsme mýtus, že vysokou školu musí mít každý, píše známý egyptolog prof. Miroslav Bárta, proto máme dokonce i úřady, které homogenizují výuku na středních školách.
Výsledek je, že se snížila laťka a legitimizovali jsme tím do výkonných pozic lidi, kteří by za normálních okolností neměli vůbec šanci se podílet na jakémkoliv komplikovanějším rozhodování. Nyní ho ovšem mají, pokračuje Bárta. Vyseděli si totiž "papír". To je ovšem časovaná bomba. Žijeme v scestné době, že lídři se dají vyprodukovat kurzy a školeními. Nesmysl. Lídra dělá lídrem jeho životní zkušenost a životní postoje. Tedy nic z toho co by se dalo koupit nebo okecat.
Miroslav Bárta v Rudém právu 12/2018

Vrcholem pak je, že CERMAT, který má být jakýmsi odborným atributem vzdělávání i maturit má v čele naprosté nedovzdělance.
Viz zpráva předposledního vedoucího Zíky, která je plná hrubek. Když pak ale přijde vedoucí nová, dovídáme se, že "lze předpokládat, že při zavedení tří povinných maturitních zkoušek včetně obávané zkoušky matematiky vzroste počet neúspěšných studentů. A to nejen v matematice, ale i v cizím jazyce. V rozhovoru pro Právo to uvedla nová šéfka Cermatu Michaela Kleňhová.
Z podobných prohlášení má normální člověk oprávněně husí kůži, co tito veleduchové propagují. Neví jen jen zda se jedná o záměr nebo projev stupidního chování.
Po podobných prohlášeních se musíme ptát, k čemu vlastně Cermat je. Kdysi z rádia přečetli otázky, podle kterých se skládala maturita. A otázky byly mnohem těžší než dnes a úspěšnost taky mnohem vyšší. Cermat stojí stát spoustu peněz a ke kvalitě výuky rozhodně nepřispívá. Spíš jen komplikuje už tak blbě nastavený stav ve školství. Pokud to půjde takto dál, dostanou žáci maturitu jako odměnu za docházku do školy.

Pokud si někdo myslí, že když dítě půjde na humanitní obor, že nebude potřebovat matematiku, pak se zásadně mýlí.
Matematika je o logickém myšlení, což je protiklad studia, kde je kladený důraz na pamět a drilování dat. V psychologii a filosofii matematické myšlení pomáhá hledání souvislostí.
Studovat by proto měli lidé, kteří na to mají. Ne, přizpůsobovat zkoušky hloupějším a zavádět proto inkluzi. Kdysi byla matematika povinná a zvládali ji studenti v pohodě. Jednak proto, že na to měli, byli na školu vybrání podle svých schopností a za druhé se mnohem víc učili. Snižování požadavků u vzdělávání je cesta pekel pro celou společnost.

zika cermat cestina pravopisne chyby web
Zpráva bývalého šéfa CERMATu plná hrubek a chyb.

matematika ctv televize moderator
Nedostatek vzdělání se pak projevuje samozřejmě i v médiích, kde jsou nejvíc vidět. Česká televize je toho zářným příkladem. Jako perličku můžeme uvést, že pan Wollner, šéf reportérů ČT, napíše v roce 2018, že izraelský prezident mluví izraelsky. Nemluví, izraelština neexistuje.

Na místě je známý výrok Jana Wericha:
Mnohdy jsem seděl u stolu pokrytého ubrusem, na kterém včerejší a předvčerejší omáčky nakreslily mapy neznámých světů, a přemýšlel, proč je tolik vedoucích a tak málo vědoucích a ještě méně vědoucích vedoucích.

wollner izraelstina ceska televize

You have no rights to post comments