ministerstvo_skolstviNavrhovaná reforma je nekoncepční a uzavřená diskusi

Reforma postrádá ucelenou koncepci, která by deklarovala východiska a cíle připravovaných změn. Ministerstvo nepředložilo k diskusi žádný analytický materiál, ale rovnou pracovní verzi návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. Tento instrumentálně pojatý dokument předpokládá hluboké změny v organizaci vysokého školství, které nejsou argumentačně podloženy. Zásadní kritická stanoviska ze strany vysokých škol nebere ministerstvo školství v potaz a druhá verze tohoto návrhu obsahuje jen dílčí změny. Otevřená a veřejná diskuse nad ním vůbec neprobíhá.

Navrhovaná reforma následuje problematické reformní kroky prosazované v zahraničí

Kritické hlasy z vysokoškolského prostředí jsou často interpretovány jako pomýlené hlasy akademiků, žijících mimo skutečnost. Návrh věcného záměru zákona opírá potřebu zákonných změn ve vysokém školství především o nutnost přiblížit se evropským zemím a modernizovat současný systém. Dopady reforem vysokého školství prováděných v některých zemích se ale ukazují jako velmi problematické. Začátkem června tohoto roku britská universita v Oxfordu spustila celonárodní kampaň za vyslovení nedůvěry ministrovi vysokého školství a vědy (https://www.noconfidence.org.uk/). K oxfordské výzvě se přidávají i další britské university. Hlavním předmětem kritiky jsou vysokoškolské politiky, které staví na posílení tržní logiky v organizaci vysokého školství, zavádějí další nárůst školného, který povede ke zvyšování sociálních nerovností ve společnosti, a zasahují do autonomie vysokých škol.

Navrhovaná reforma ohrožuje kvalitu studia a proměňuje vzdělání ve zboží

Tvrzení, že hlavním cílem vysokoškolského studia je vzdělání, může znít samozřejmě až banálně. Reforma ale tento předpoklad zdaleka za samozřejmý nepovažuje, spíše usiluje o změnu chápání cílů vysokoškolského studia. Z navrhovaných kroků, jako je zkracování doby studia, či nahrazování studia praxí, se zdá, že tím hlavním se stává především distribuce vysokoškolských titulů. Přeměna vysokých škol na odborné přípravky vycházející vstříc požadavkům zaměstnavatelů na flexibilní pracovní sílu proměňuje vzdělání ve zboží, jehož hodnota je odvislou od „vzdělanostních potřeb trhu práce“.

Navrhovaná reforma ohrožuje autonomii vysokých škol

Ačkoliv reforma opakovaně hovoří o zvyšování autonomie vysokých škol, návrh předkládá různé nástroje pro její umenšení. Organizování vysokoškolských institucí podle logiky soukromých podniků nahrává prostupování ekonomického a manažerského myšlení a řízení vysokoškolskými institucemi. Především rozšíření rozhodovacích pravomocí správních rad a prosazování manažerského stylu řízení vysokých škol znamená snížení významu akademické samosprávy a ve svém důsledku omezení nezávislosti vysokoškolských institucí na vládnoucích politických elitách a ekonomických zájmech soukromého sektoru.

Navrhovaná reforma udělá ze škol podniky

Vysokoškolské vzdělání bylo v naší společnosti doposud chápáno jako veřejná služba. Navrhovaná reforma se snaží různými cestami tento prostor proměnit podle logiky a dynamiky tržních vztahů. Vedle změn v řízení vysokých škol a nových důrazů na potřeby pracovního trhu reforma také počítá se zavedením školného. O vzdělání se hovoří jako osobní investici zahrnující poplatky za studium. Ve vládním dokumentu, který zpracovává dlouhodobý záměr pro oblast vysokých škol na roky 2011-2015, je jasně uvedeno, že „vysokoškoláci se častěji než dnes začnou ocitat mezi nezaměstnanými a na pracovních místech, která nebudou odpovídat jejich kvalifikaci“. Absolventi budou tedy stále obtížněji nacházet odpovídající uplatnění na trhu práce a zároveň budou zatíženi dluhy za studium. Školné ani nebude nutně znamenat finanční přínos pro vysoké školy, spíše půjde ruku v ruce se snižováním veřejných výdajů.

Zdroj: ProAlt