Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod. F.V.

A+ A A-

Otevřený dopis Monice Šimůnkové, vládní zmocněnkyni pro lidská práva

otevreny dopisVážená paní zmocněnkyně,

už několik dnů s rostoucími obavami sleduji záměr ministra školství Dobeše prověřovat žáky českých a moravských základních škol v jejich způsobilosti ke studiu na středních školách s maturitou. Dokonce v jakémsi dvoustupňovém řízení, v 5. a 9. ročníku.

Dovolte, abych nejdříve ocitovala Listinu základních práv a svobod, ústavní zákon č. 2/1993 Sb.   ve znění ústavního zákona č 162/1998 Sb.:

Hlava první
Obecná ustanovení
Článek 1
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Hlava čtvrtá
Hospodářská, sociální a kulturní práva
Článek 33
(1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
(2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.

Tuto citaci z Ústavy uvádím jako oporu svých úvah. Považuji totiž zamýšlené prověrky za zásah do práva občanů – dětí a jejich rodičů – svobodně si vybrat základní a střední školu. Přijímací řízení na střední školy je totiž dostatečným a účinným nástrojem, který vpustí na danou školu pouze ty, kdo řízením úspěšně projdou, tudíž mají podle individuálně nastaveného přijímacího řízení šanci na takové škole obstát.

Považuji za nevhodné:

  • zvyšovat stres na základních školách dalšími testy. Bude se to totiž odehrávat opět na úkor výuky žáků. Učitelé budou muset strávit další hodiny vyhodnocováním a tříděním testů, tříděním žáků na způsobilé a nezpůsobilé.
  • zvyšovat ve školách náladu soupeření a soutěže na úkor společné výuky a týmové práce.
  • Především mě znepokojuje velmi pravděpodobné snížení šance pro stále rostoucí procento dětské populace
  • pro děti s lehkými dysfunkcemi. Takové děti  - dyslektici, dysgrafici, dyskalkulici, hyperaktivní děti, děti s lehkou formou autismu – ty všechny jsou schopné svůj handicap v průběhu devíti let základní školy významně snížit, někteří z nich dokonce až v průběhu střední školy. Korunou jejich boje s vlastním postižením je úspěšně složená maturita, mnohdy i bakalářský a magisterský titul na vysoké škole. V následném životě a profesním uplatnění jejich původní handicap už nehraje žádnou roli.
  • Pojmenovat tyto studenty a absolventy jako „mentálně retardované“ je osobní urážka, která může být položena až na úroveň rasové a národnostní nenávisti.
  • Provádět předběžnou selekci potencionálních studentů už na úrovni základní školy je nežádoucí elitářství.


    Žádám proto ministerstvo školství, aby svůj záměr konzultovalo i s odborníky z druhé strany – tedy s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden (nejen s vyučujícími z elitních soukromých středních škol).

Věřím, že se jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva vhodně zastanete potencionálně ohrožených práv občanů ČR.

Děkuji.
Renáta Fučíková

ilustrátorka a autorka populárně naučných knih pro děti a mládež
(„Tomáš Garrigue Masaryk“, „Jan Amos Komenský“, „Historie Evropy. Obrazové putování“)

Věc: Otevřený dopis Monice Šimůnkové, vládní zmocněnkyni pro lidská práva

Komentáře  

# John 2013-08-22
Šimůnková snad bude konečně odvolána. Když nekdo predlozi vlade ke schvaleni material o narodnostnich mensinach s tim, že varuje ČR před ruskými kozáky, kteří se u nás rozpínají, pak není divu. Tak snad v roce 2013 konečně skočí.
Citovat
# Alena Suchánková 2011-12-29
Ano, plně souhlasím s názorem paní Renaty Fučíkové.
Děti s LMD bývají "jiní" něž ti ostatní. Učitelé by skutečně měli znát tuto problematiku nejen z pohledu pedagogiky, ale i z té druhé psychologické stránky. Vždyť je spousta odborné literatury na toto téma, tak ať si ji přečtou! Mám vlastní zkušenost se svou nejmladší dcerkou. Tři starší dětí již maturovaly, jedna z nich studuje dokonce 2 vysoké školy současně, druhá má dvě státnice z jazyků složené v zahraničí - problémy nebyly. Ale nyní je vše jinak. Problém LMD řešíme již od útlého věku naší nejmladší dcery v úzké spolupráci s odborníky. Máme ADHD - porucha pozornosti, ale i s tímto "postižením" má v 5 třídě samé jedničky. Úlevu v klasifikaci jsem pro ni nežádala, jak mi radili odborníci. Motivuje jí to k lepšímu výkonu. Nechci se dočkat toho, že by ji někdo v budoucnu označil za "mentálně retardovanou". Pro dceru by to byla jistě silná psychická újma, ztráta sebevědomí a zklamání. I pro mne by to znamenalo prohru, protože se snažím o její plnohodnotné začlenění do společnosti.
Citovat