Nevěřte všemu, co se k věření předkládá. Komenský

A+ A A-

Miloš Ubu aneb jak se z Národního divadla stává Národní žumpa

narodni divadlo
Jako Národní žumpu začínají lidé chápat Národní divadlo. To se čím dál víc přiklání k bulvárnímu provádění podivných her, jejichž úroveň nenechá v klidu žádného slušného a myslícího člověka. Ano, jde o absenci obyčejné lidské slušnosti, kterou už dávno hlásal Karel Čapek a která Národnímu divadlu nejen přísluší, ale které by měla zaznívat z tohoto místa zvlášťě silně. Zvláště v době, kdy vzájemná tolerance a úcta k člověka se stáva víc nadávkou než ctností.


A s čím jsem se setkali ve hře Miloš Ubu na prknech Národního divadla?
Řada umělců je ochotna veřejně sprostě urážet ty, kteří jsou nejvíc v mediálním záběru společnosti. Přesně tak se chová nejsprostší bulvár. Nikomu nejde o objektivní pravdu, jde o to urazit a vyvolat mediální senzaci. Urážka je zdrojem pro komerční úspěch. Nic víc. Pokud se takto předvádí žumpa Blesk nebo Reflex, prosím, všichni víme kdo to píše, ale proč se Národní divadlo ztrapňuje promitivní hrou je nepochopitelné. Znamená to snad, že ve vedení divadla sedí opravdu kulturní barbaři?

Propagaci napomáhají i všelijací novinoví pisálci.
"Byl snad kymácející se prezident u korunovačních klenotů výjevem národní vznešenosti, copak potom může nějaká satira ještě snížit úctu k hlavě státu?" Ptá se Machalická z Lidovek a ve stylu povrchní kulturní rubriky Rudého Práva UVKSČ kritizuje lůzu, která se prý neprávem ozývá a píše přímo vedení ND, protože ji uráží zavádění bulvární a sprosté satiry v ND.
Machalické si zřejmě není schopna uvědomit, že Národní divadlo má výjimečné postavení v české kultuře a rozhodně si nezaslouží být kolotočářským prostředím V. cenové skupiny.

Machalická píše:
...Nicméně soubor stížností došlých do ND je velmi výživný... deprese se zmocňuje nad těmi podepsanými, jež rozhořčeně a smrtelně vážně píší o urážce národního cítění, o podlém zesměšňování hlavy státu, o rádoby umělcích, o rozvracení národa na půdě národní instituce, o úpadku a umění z pražských stok...

Další myšlenkový přelud Machalické už ale chápu jako její sebekritiku:
"Tahle přízemní, hloupá a záštiplná rétorika je prostě nesmrtelná. A jeden žasne, kam zmizela tolerance, nadhled, smysl pro humor, svobodomyslnost. A vlastně i rozum."

Myslím, že tyto slova nejsou určena jen této hře, ani mnoha novinářům či spíš pisálkům, ale v podstatě všem, kteří primitivní kulturu takového typu satiry propagují nebo dokonce bezmezně obdivují.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... narodní divadlo

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit