Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Francouzský spisovatel Milan Kundera o kýči v literatuře a umění

kundera milan writer

Vybráno z proslovu v Jeruzalému 1985, kde francouzský spisovatel Milan Kundera přebíral Jeruzálemskou cenu. V proslovu  poděkoval francouzsky, ale s českým přízvukem, jak sám přiznal, a přečetl také závěrečnou část své knihy o umění románu. Projev byl otištěn v Le Nouvel Observateur v témže roce a o rok později byl otištěn v knize L´art du roman.

Česky se text objevil v časopise Most (1989), v časopise Host (2001) a v knize Zneuznávané dědictví Cervatesovo (Atlantis, 2005)

Kdo se chce líbit, musí potvrzovat to, co svět chce slyšet, být tedy ve službách přejatých myšlenek. Kýč, to je hloupost přejatých myšlenek přeložená do řeči krásy a citů. Vyrážejí nám z očí slzy dojetí nad námi samými, nad banalitami, které myslíme a cítíme. Po padesáti letech, dnes, věta Brochova se stala pravdivější. Vzhledem k imperativní nutnosti se líbit a získávat pozornost co největšího množství je estetika masových médií nevyhnutelně estetikou kýče, a jak masová média postupně objímají celý náš život a prosakují ho, stává se kýč naší každodenní estetikou a morálkou.

Až do té nedávné doby modernismus znamenal nonkonformní revoltu proti přejatým myšlenkám a proti kýči. Dnes modernismus splývá s nesmírnou masmediální vitalitou a být moderní znamená zdivočelé úsilí být "a jour", být konformní, být konformnější než ti nejkonformnější. Modernost se oblékla do šatu kýče.


O knize Zneuznávané dědictví Cervantesovo Milana Kundery

Druhý svazek esejů s názvem Zneuznávané dědictví Cervantesovo obsahuje dva texty věnované umění románu:

Zneuznávané dědictví Cervantesovo a Jeruzalémský projev: Román a Evropa (z knihy L'art du roman, Editions Gallimard 1986). Na záložce se dočtete: "Zapomíná se, že zakladatelem Novověku nebyl jen Descartes. Byl to též Cervantes. Umění románu postihlo novou tvář světa, v němž ‚jediná boží Pravda se rozpadla na sta relativních pravd‘. Román, ‚dědictví Cervantesovo‘, provázel Evropu po několik staletí až do doby ‚terminálních paradoxů Novověku‘ — paradoxů nádherně odhalených velkými středoevropskými romány první půle dvacátého století. Román může dnes jen těžko žít v míru s duchem naší doby: chce-li ještě objevovat, co není objeveno, chce-li ještě ‚pokročit' dál jakožto román, může to dělat jen navzdory a proti pokroku světa‘.“

Zneuznávané dědictví Cervantesovo | Milan Kundera
Vydal Atlantis | 48 s., brožovaná s přebalem, 120 x 170 mm | 2005, 1. vydání, 2. dotisk (2007)

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... kýč Kundera Milan

Vaše názory  

# Irena
Nová doba se vrhá na vše, co bylo napsáno, aby to proměnila ve filmy. Jenže v každé adaptaci zůstane jen to nepodstatné, neboť podstatné na románu je jen to, co se nedá říct jinak než románem. Chce-li blázen, který ještě dnes píše, chránit své romány, musí je napsat tak, aby se nedaly adaptovat. Aby se nedaly vyprávět. MIlan Kundera
# Kamila
Global TOP 100, (2015) to je pořadí nejvlivnějších osob, kteří se nějak zasloužili svým myšlením, dílem o pozměnění našeho života. Milan Kundera je v pořadí čtvrtý. Před ním je jako první uveden papež František, původem Argentinec, dále Tim Berners-Lee, britský fyzik a informatik činný na institutu MIT v Bostonu, známý objevením řeči HTML a založením internetového web systému. Na 3. místě před Kunderou je Amartya Sen, indický ekonom, profesor působící v UK a USA, zabývající se problematikou chudoby a blahobytu.
# Kamil
Kýčaři (umělci) se nesnaží ve všech souvislostech zobrazit jev či událost (příběh a jeho hrdiny), nýbrž si vyberou úhel pohledu, který se bude zákazníkovi líbit, a ostatní ponoří do stínu, vynechají, zamlčí souvislosti. Je jim jedno, pro koho pracují - pro Adolfa Hitlera, Josefa Stalina, pro výrobce pracích prášků, pro cestovní kanceláře, pro výrobce zbraní či OSN, pro diváky televize Nova, či CNN - válka v přímém přenosu, pro nejdemokratičtější obecenstvo na světě, jehož spotřeba střelby a virtuálního sexu je nejvyšší na světě - pracují pro vládce a usnadňují jim vládnutí, znemožňují lidem poznávat celou skutečnost, vymývají lidem mozky.
Z knihy Vachka.
# KarelV
Umělecká díla musí být avantgardní formou; musí vyprávět způsobem překvapivým (jak pro tvůrce, tak pro příjemce). Má to důvod: použijete-li starou formu, přitáhnete si do díla staré interpretace - staré myšlenky -, a divák, čtenář, posluchač, účastník vstupující do díla z vnějšku nerozmlouvá s vámi, ale s díly, jež vašemu dílu předcházely, z nichž jste si půjčil kabát; použijete-li avantgardní formu, vstoupíte snáze do příjemcovy mysli (není připraven na překvapivý útok, nemá obranu, kterou může být zavedená interpretace) a vstoupíte hlouběji do jeho nitra. Jinak řečeno - agresivita formální nutí čtenáře, aby četl, co napíšu, a ne kulturní nánosy!
# xy
Kýčař si nevšímá duchovní cesty, ten u cesty jen prodává a zdržuje; láká k usednutí ve stínu stromů, k orosenému džbánu piva, zve k oslavám věčného kýče nezávaznou, a proto nutně krutou zábavou. Při té příležitosti příchozím vymeje mozek a inkasuje (Karel Vachek, esej)
# Pavel
Jinými slovy Kundera říká, že ze současného literárního umění se vytrácí obsah a bohužel i řemeslo. Zůstává jen touha něco vyjadřovat - nebo spíš bez ustání v mnoha formách projevu žvanit.
# Janka
Jak píše slovník, tak i žákům na základní škole se říká, že kýč je naoko líbivé, ale umělecky bezcenné dílo. Jak ale rozeznat, jestli ten nebo onen umělecký předmět má nebo nemá uměleckou hodnotu? Je mnoho umělců, kteří vytvářejí průměrná i podprůměrná díla, ale na druhou stranu jsou to díla upřímná, a přesto nejsou považována za kýč, protože kýčem se nestávají díla špatná nebo nevydařená, ale díla umělecky bezcenná, bez umělecké a estetické hodnoty.
# Zdenka
Ve Wikipedii najdete, že: „jako kýč (nejspíše z německého Kitsch) jsou v umění označována díla, která jsou příliš okázalá, rušivá, triviální nebo „laciná“. Jedná se také o laciné napodobeniny a nekvalitní ztvárnění určitých témat.“
# Luděk
Kýčovitost je vlastnost zobrazení. Vyznačuje se parazitováním na emocionální přitažlivosti zobrazovaného, snahou o co nejsnazší identifikaci zobrazovaného a popíráním nekonvenčních postupů při zobrazování. Tak, tak. Pornografie je typickým projevem kýče. Katoické nasládlé sošky andělů jsou také kýče. Jsme odpradávna obklopeni kýčem, ale jen některým tal říkáme.
# Kašpar
dobrý postřeh, opravdu originální myšlenky, hluboká vševyčerpávající úvaha v několika prostých, myšlenkami, bohatých větách. Kýč je všude, prostupuje nenápadně do všech oblastí soukromého i veřejného života, otravuje umělecké tvůrčí prostředí. Je dobře, že jsou lidé, kteří mají jasno. Vyslovuji hluboké uznání. Statečných bojovníků proti kýči není nikdy dost!!
# Pavel
Naprosto trefné a přesné. Jedna z nejlogičtějších definic kýče co jsem četl.
# Daniella
trefná definice kýče, měli by to číst všichni literárární a jiní tzv. kritici
# Daniella
"Kdo se chce líbit, musí potvrzovat to, co svět chce slyšet, být tedy ve službách přejatých myšlenek". Nezdá se vám, že Milan Kundera popisuje současnou elitní českou literaturu? Jako bych je viděla

You have no rights to post comments