volby-propaganda-koukolik
Propaganda je pokus nějaké autority, například státní, církevní nebo stranické, o něčem přesvědčit co největší lidské skupiny, jimž říká „cíl“. Propaganda často nadsazuje. Lhát může, ale nemusí. Nátlak propagandy bývá různě velký. Propaganda užívá postupy, které dokáží přimět lidské skupiny k povolnosti a souhlasu. Smyslem propagandy je dosažení nebo udržení politické moci.

browne uprk rozumy
Politicky korektní lidé věří, že člověka lze předělat na soucitného, nesobeckého, tolerantního tvora, který se cítí být občanem světa spíš nežli své vlasti. Politicky nekorektní lidé připouštějí, že kultura a společnost se dají zlepšovat - například v přístupu k ženám a homosexuálům - ale zároveň věří, že existují meze toho, nakolik lze lidskou povahu přeměnit, a že některé vady je třeba přijmout, ba že dokonce mohou být i užitečné.

cucui konec stribrneho veku stari

Spisovatel Cucui v duchu některých japonských rituálů vytváří společnost, která nutí občany starší 70let, aby se vzájemně vyvražďovali. Jenže i v reálném světě se objevují podobné nápady jako v tomto románu. V říjnu 2019 prohlásila bývalá šéfka MMF Lagardeová: "Staří lidé žijí příliš dlouho a je to riziko pro globální ekonomiku, něco se s tím musí udělat."

kutilek lomborg klima planeta
Rád bych připomenul, že mít automobil je normální a mít děti je taky normální. Mít doma v mrazáku maso a jíst ho je normální. Mít uhlíkovou stopu je také normální, aspoň tedy v normálním světě, který se nám snad přes všechny zádrhele podaří uchránit.

kremlik obchodnici se strachem
Oteplování probíhá s přestávkami vlastně už od třicetileté války. Ve 20. století se planeta oteplila asi o 0,8 °C a stejné oteplení můžeme očekávat i ve 21. století. Přineslo nám dosavadní zvýšení teplot opravdu rozvrat, hlad, bídu a devastaci, jak slýcháme denně z médií? Průměrné světové HDP na hlavu se v letech 1820 až 2010 zvýšilo desetkrát.

zantovsky petr zurnalistika
Mimořádně zdařilý pohled na českou žurnalistiku podává jeden z nejlepších mediálních expertů v Česku, Petr Žantovský. Vtipnou formou rozebírá zcela vážné souvislosti o českých novinářích po roce 1989, jejich praktikách i důvodech jejich velmi časté falešné loajality, které se projevují prezentováním polopravdivých a zavádějících informací určené široké veřejnosti.