nejstarší čítárny jsou šestnáctileté

A+ A A-

Vývoj klínového písma a vyučování v Tabletovém domě v Mezopotámii

klinove pismo babylon

Na fotografii zobrazené klínové písmo, administrativní text, pochází z raně dynastického období Babylónu z let asi 2000 př.n.l. Vzdělanost byla v té době záležitostí zámožnější vrstvy, ale nikoliv jen mužů. I ženy zde pravděpodobně dosahovaly na významné posty. Jsme na počátku docela bouřlivého rozvoje této kultury, která vrcholila za Chammurabiho (1792 př. n. l. – 1750 př. n. l.).

V Babylónu se v té době výuka klínových znaků prováděla v tzv. "Domě tabulek", (sumersky é dub-ba-a).

Hlavním úkolem tohoto elitného vzdělávání bylo naučit mladé muže (výjimečně i mladé ženy) psát a používat klínové písmo. Nejdříve si žáci vyrobili tablety, malé hliněné placky, do kterých se speciálně seříznutým rákosem vtlačovaly klínové znaky. Po zvládnutí základní série znaků se přistoupilo k opisování. Učitel napsal na jednu stranu pár řádků. Student si to přečetl a na druhou stranu přepsal text nebo jinak reprodukoval. Postupně se tak seznamoval nejen s jednotlivými výrazy, ale dosti zajímavou sumerskou literaturou. Dále samozřejmě ovládali matematiku a geometrii, účetnictví, právo apod.

Po ukončení studia byli studenti označování jako dub-sar, akkadsky tupšarrú neboli písař. Hliněné tablety byly a jsou nacházeny v několika soukromých domech Mezopotámie. Během celého svého života se písaři museli vzdělávat, mimo jiné i proto, že míra jejich vzdělání jim přinášela přirozenou úctu ve společnosti. To svědčí mimo jiné o důležitosti, která se vzdělávání kladla. Bohužel to platilo jen pro zamožnější rodiny.

Babylón byl založen již v akkadském období.
Akkadská říše je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334 – 2154 př. n. l. Babylón zanikl v podstatě dvakrát. Během povstání proti Asyřanům v letech 689 př. n. l. – 680 př. n. l. byl vypálený vojsky krále Sinacheriba. Pak byla vybudována Novobabylónská říše v roce 626 př. n. l. s centrem v Babylónu. V roce 130 př. n. l. byl Babylón vypálen a obyvatelstvo odvlečeno do Médie.

Klínové písmo:
Původně se znaky psaly ve sloupcích shora dolů a zprava doleva, pak ale došlo k otočení o 90° doleva a psalo se zleva doprava. Klínovým písmem se zapisovalo několik jazyků, např. perština, babylonština a asyrština (dnes souhrnně akkadština).

Jelikož klínové slabičné písmo, jak je používali Asyřané a Babyloňané, bylo značně komplikované, docházelo k jeho zjednodušením. Tím je například úprava babylonského klínopisu pro starou (indoevropskou) perštinu, která počet znaků notně omezila. Tak toto písmo však nepřevzaly jen mezopotámské semitské jazyky, ale i např. vzdálenější indoevropská Chetitština.
Vzhledem k slabičné formě znaků mohl pak Bedřich Hrozný chetitské texty dešifrovat a přečíst.
Jedním z prvních úspěšných badatelů snažících se rozluštit klínové písmo se na počátku 19. století stal Georg Friedrich Grotefend.

Více o klínovém písmu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo
Textx klínového půísma
https://sites.google.com/site/ancientneareasternstudies/mesopotamia/cuneiform-literature

Vývoj klínového písma

Komentáře  

# Karel 2015-03-04
Nejstarší známé počátky matematiky. Babyloňané dělili den na 24 hodin, každá hodina měla 60 minut a každá minuta 60 sekund. Toto přetrvalo 4000 let. Pokud napíšeme 5h 25' 30'', jde vlastně o zlomky 25/60 a 30/3600 .
Citovat
# Maťo 2015-03-03
Najstaršie hlinené tabuľky s písomnými záznamami pochádzajú z Uruku. Pred rokom 3000 pred Kr. sa písmo používalo len pre zoznamy a účtovné záznamy, písalo sa na hlinené tabuľky. Grafémy tohto obrázkového písma sa stávali abstraktnými a menili svoj výzor na charakteristické „kliny“. Tak vzniklo tzv. klinové písmo, ktoré sa dlho používalo v celej Prednej Ázii. Spolu so zavedením klinového písma vznikla potreba aritmetiky. Hlinené tabuľky sa už nepoužívali iba na zaznamnávanie počtu tovarov ale nachádzame na nich celkové súčty ako aj výpočty plôch.
Citovat