gorila

Čím víc jsme ochotni poznávat sebe sama, tím přesněji vidíme svět kolem nás. Lidé mají asi zvrácené potěšení přiřazovat hloupost a krutost zvířatům, přičemž je to ale lidská nevědomost, agresivita a hloupost o čem je řeč. Tuto myšlenky rozpracoval světový spisovatel Jeffrey Moussaieff Masson ve své vynikající knize The Face on Your Plate. Pokud chcete slyšet nějaký příklad, pak jedním z nich je zavraždění 17-letého gorilího samce Harambe koncem května 2016 v americké ZOO v Cincinnati.

Díky naprosté nezodpovědnosti rodičů spadl ve zmíněné ZOO tříletý chlapec do 4 metrového příkopu, který byl součásti gorilího výběhu. Vůdčí samec Harambe k němu přiběhl a byl s chlapcem skoro deset minut. Nakonec ho chytil za ruku a tahal ho vodou pryč.  Pak ho zastřelili, aby prý zachránili dítě.

Po shlédnutí videa si kladu jednu základní otázku. Kdo je za smrt zodpovědný?
Za prvé jsou to jednoznačně nezodpovědní rodiče, kteří by měli stanout před soudem, protože nemít přehled o maličkém chlapci v nebezpečném prostředí je absolutně nepochopitelné.
Za druhé je zodpovědný nevzdělaný a vřískající dav, který byl z největší pravděpodobností hlavní příčinou proč Harambe táhl dítě pryč. Jak je totiž vidět z videa, půl tuny vážící samec by mohl dítě zabít jediným mávnutím ruky a udělal by to, kdyby se cítil ohrožený. Neudělal to, ale táhl ho pryč. Z pohledu návštěvníka ZOO byl ale jeho způsob bezcitný a krutý (viz video). Nevzdělaný člověk vyhodnocuje takové chování jako pokus o zabití.

Profesorka Gisela Kaplan, zabývající se chováním zvířat na University of New England v Austrálii, potvrdila, že gorilí samec se nejdřív přišel podívat co se děje v jeho teritoriu, ale pak chtěl chlapce odtáhnout - do bezpečí od řvoucího davu.
Protože jasně rozeznal, že pro jeho teritorium děcko nebylo nebezpečím, ale velmi ho zneklidnil řvoucí dav. V tomto směru si už nebyl jistý. Opice rozpoznala skutečný stav věcí, ale lidé nikoliv.
Dokladuje to i případ z roku 1986 na ostrově Jersey, kde pětiletý chlapec spadl ke gorilám do výběhu a ztratil vědomí. Gorilí samec ho chránil před ostatními do té doby, než se probral a začal plakat. Mezitím si pro něho v klidu přišli oštřovatelé. Upozorňuji jen, že se jednalo o mimořádný zoopark světoznámého ochránce zvířat Durella, kde vztah ke zvířatům je dost odlišný od běžně komerčních ZOO zařízení.

Za třetí, člověk, který gorilu zastřelil, nenese žádnou zodpovědnost. Plnil příkazy vedení ZOO a dokážu si živě představit jak manažeři byli už při prvním hlášení v šoku z případného soudního miliónového procesu. A takové výdaje přece nestojí za život žádného zvířete.

Říkáte si možná, to jsou kecy, klidně se mohlo stát to či ono.
Třeba by chlapce v jedné chvíli hodil do vody nebo s ním mrštil o zeď. Co když by to udělal jen z bezradnosti, ze stresu nebo co by stalo, kdyby se střelec netrefil a raněný samec chlapce ze vzteku zabil. Také mohl chlapce po zastřelení zalehnout. Ředitel ZOO Thane Maynard na Facebooku sdělil, že sedativa by nemusela včas zabrat a uspávací střela by mohla gorilího samce pouze rozrušit. Jistě možností co se mohlo stát je dost, ale je také hodně možností, co v takovém případě dělat. Jenže o tom nehovořil nikdo, protože na ně nebyli vůbec připraveni. A přitom stačilo stačilo zřejmě jediné. Vyhnat okamžitě řvoucí dav od výběhu, gorilí samec by se velmi rychle zklidnil a oštřovatelé mohli dítě klidně z výběhi vyvést.

Když se tak nad tím zamýšlím, říkám si, jak poučný příklad hloupého lidského chování, nevzdělanosti a nepoučitelnosti.

Nížinné gorily patří mezi ohrožené druhy. V divočině jich žije asi 175 tisíc, díky velmi rozšířeným aktivitám na jejich ochranu, jinak by už nebyly. V ZOO je jich 765 (2016) a rozhodně mají velkou zásluhu na jejich přežití. A hlavně je za tím neuvěřitelné množství práce. Z toho pohledu je jedno zabití gorily skoro ničím. Ale je to skutečně tak? Otočme to. Jaká je cena gorily a jaká je cena člověka? Pro mnohé jednoduchá otázka, pro další barbarská připomínka naší minulosti.