Logo

Sedm neuvěřitelných paradoxů vydávání knih v české kotlině

knihy-letajici

Nakladatelská praxe v české kotlině má řadu specifik, které jsou víceméně veřejnosti neznámé a často se vymykají i praxi ve světě. Posuďte sami.


1. Paradox
Čtenář nákupem knihy platí nejvíc toho, kdo se na výrobě knihy nepodílí. Distributor.

2. Paradox
Autoři za normální situace dostanou za své dílo almužnu. A to jsou ti, kteří jsou jedinými a skutečnými autory díla.

3. Paradox
Ilustrátoři nebo překladatelé, kteří na úspěchu knihy mají často lví podíl, se uvádějí jen sporadicky.

4. Paradox
Překladatel nemá u některých knih žádné autorské právo na překlad. Ten v mnoha případech nemá ani české nakladatelství, ale zahraniční majitel autorských práv. Někteří překladatelé to ani netuší.
Veřejná diskuse kolem tohoto "podvodu" žádná.

5. Paradox
Přestože jsme bývali na světové špičce v typo-grafické úpravě knih, v rámci šetření nakladatelé na tyto práce nepoužívají profesionály. Knižní trh je proto zaplavený kýčem a neumětelstvím.

6. Paradox
Dříve měli hlavní slovo editoři, nyní obchodníci, proto je valná část produkce velmi pokleslá. Ročně se vydá v Česku přes 18 tisíc titulů. 180knih je jedno procento, ale existuje aspoň tolik kvalitních knih jak po stránce obsahové, ilustrační a typografické?

7. Paradox
Pokud je agentem autora české nakladatelství, bere si jako agent 50% z příjmu zahraničních honorářů. To je ve světě unikátní vyděračství.

Čítárny – Příběhy, knihy, lidé / (c) 2001 – 2017
16 let doporučujeme knihy, které nepodléhají času ani ideologiím