Pátrání po příčinách smrti Michaela Jacksona jsou ukončeny. Prokazetelná demence myšlení po většinu života. To jsou závěry mimořádného zasedání rady Průvan v uších. Předseda komise Kleofáš ještě dodává:

"Posmrtně jsme ho ocenili, protože je evidentní, že mu ke každodenní činnosti stačila mícha a ne mozek.  Michael Jakson byl spolu s exprezidentem Bushem a čekatelem účetním Klausem přednostně  zařazen na seznam Hlupák desetiletí. Potvrzuje tak Murphyho pravidlo, že čím je pophvězda tupější, tím víc ji dav chce".

Co bylo důvodem úspěchu Michaela Jacksona?
Jednoznačně hysterie davu a masívní reklama, využívající jeho hlupáctví. O talentu sice hovořit můžeme, ale je třeba říct, že ve svých světoznámých gestech měl českého předchůdce. Franta Kulhánek už v roce 1979 ovládal všechny známé taneční gesta jako je Moonwalk, trhavé podebírání vlastních varlat, posunování kloubouku dočela s následovným erotickým prohnutím zad. To všechno předváděl mladým medičkám na vysokoškolských kolejích s cílem zcela jediným. A uměl toho mnohem víc. Dokázal vsunout pivní půllitr mezi zuby a ještě u toho recitovat Máchu nebo tančit po špičkách na kašně plné vody za asistence policie. Bohužel nebyl ani trochu pedofilní a neměl za sebou pětisetčlenný reklamní štáb s vynikajícím postsynchronem, který by ho proslavil za hranicemi Moravy.
Jenže Jackson to všechno měl.

Nejvíc ale Jacksona proslavila chorobná výstřednost, která se brzy změnila na chorobnou nestřídmost.
Důsledky uvažování míchou zcela zřejmé, zvláště když si připomeneme jeho zálibu v devastaci vlastního obličeje, ke kterému mu evidentně chyběl talent. Při hodnocení jeho reakcí však nejde prioritně o moc peněz, ale dementní způsob, jakým obhajoval malomyslné názory na život, rodinu, děti a dění kolem.
Říká se, že géniům má být odpouštěno. I tuto otázku projednávala rada Průvan v uších a došla k závěru, že Jackson nemohl být géniem, protože nebyl ve většině svého chování svéprávný. Kdyby nebyl tak příšerně bohatý, americká společnost by ho nechala s klidným srdcem zavřít do blázince, protože byl často nebezpečný i svým dětem. Viz jeho aféry v Berlíně a na ranči Neverland. A na to jsou Američané fakt hákliví.

Jacksona není třeba oslavovat. Jeho přínos pro lidi je nulový. Navíc si myslím, že byl pedofil.
prof. Macháček

Když polorozpadlý, zdrogovaný Jackson zemřel na selhání podvýživeného organismu, pozvedl tak k poslední hysterii svůj pop-populární dav, který náhle přišel o svůj idol. Tak je to na světě nastavený, dav potřebuje něčemu věřit. Ať už to božstvo, americká limonáda, hamburgery nebo popový zpěvák. Proto idoly nemizí, jen si nasadí jinou masku. Dav ale už teď kříčí. Král je mrtev, ať žije král. A kdopak to asi bude... čistá blondýna Britney Spears nebo nebo úplně vymaštěná Lady Gaga?

Máme-li se ptát, jakým přínosem byl Jackson lidstvu, pak odpověď je smutná.
Jediný přínos je nejspíš v tom, že jako první na světě proslavil gesta Franty Kulhánka.  Brát na vědomí jeho nesmrtelný přínos v oblasti tzv. popkultury 20. století také nelze, neboť kdo dnes ví, jak slavný byl trubadůr Walther von der Vogelweide, jedna z největších postav německého minnesangu ve 12. století? A že ho tenkrát znali na každém evropském hradě. Jenže po tomto americky-zoufalém zpěvákovi nezůstane nic už za dvacet let. Ale vlastně něco přece jen zůstane. Kulhánkovo gesto hlupáka, který se chytá za varlata.
2011