Děti do knihoven. Dejte dětem šanci, aby nebyly hloupé

A+ A A-

Slavný Ondřej Sekora. Málo známé souvislosti světového ilustrátora

sekora ferda mravenec

Když se v roce 1899 Ondřej Sekora (25. 9. 1899 – 4. 7. 1967) narodil, bylo Josefovi Ladovi a Josefovi Čapkovi dvanáct let. Záměrně ho uvádím do souvislosti s těmito dvěma dalšími významnými ilustrátory, protože všichni tři ovlivnili dobré jméno české ilustrace ve světě.
Všichni se tedy narodili ještě za Rakouska-Uherska a se vznikem tzv. První republiky se s veškerým elánem  nového státu vrhli do práce pro noviny. Nejenže byli schopni psát, především své články dovedli ilustrovat, s mnoha dalšími té doby dovedli nakreslit skvělé karikatury, načrtnout rychlé komentáře a přes ilustrační tvorbu pro noviny se postupně dostávali k ilustraci i psaní pro děti.

Snad ještě větší podobnost můžeme sledovat u Lady a Sekory, neboť ani jeden z různých důvodů nedokončil vysokoškolská studia výtvarných umění a akademici se poměrně dlouho zdráhali uznat jejich pravé místo v tvorbě nejen pro děti.
Dalo by se říci, že u některých skalních tento poněkud směšný postoj stále přetrvává. Čas sám však prověřil kvalitu jejich díla, dávno přesáhli svůj región a knížky s jejich obrázky jsou známy v mnoha zemích, a co je nejdůležitější, stále je dnešní děti čtou. V neposlední řadě musím také vzpomenout, že na různých aukcích, pokud se tam jejich díla objeví, rovněž cena jejich děl závratně roste.

Na několika ukázkách se pokusím demonstrovat jejich ilustrační práci a také kresby jejich současníků.

U Sekory je sice uvedena ukázka až z roku 1941, ale první obrázkový seriál pro děti Voříškova dobrodružství mu vyšel již v roce 1926. Ve všech ukázkách je patrné, že se ilustrací v novinách naučili linkovou narativní zkratkou vyjádřit velmi osobitě. Každý svým stylem, lze ale vysledovat i jistou podobnost.

ilustrace600.jpg
Nejstarší z ilustrátorů těchto ukázek je Stanislav Lolek, kolega Ondřeje Sekory z brněnské redakce Lidových novin, i když téměř o dvacet pět let starší. Méně známý je František Bidlo, přítel Ondřeje Sekory, který pro svou protifašistickou karikaturu zemřel na konci války v německém pracovním táboře.

Vraťme se nyní k době narození Ondřeje Sekory,

prvorozeného z druhého manželství svého otce, včetně dvou děti z matčina prvního manželství jich bylo nakonec šest. Královo Pole, kde se narodil, je dnes součástí Brna. Otec byl učitelem, ale syn si ho příliš neužil, umřel, když mu bylo sedm let. Matka rozhodně neměla lehký život s tolika dětmi, přesto se jim snažila zajistit co nejlepší vzdělání. Ondřej Sekora začal studovat práva, ale brzy zjistil, že je mu tento obor vzdálený. Naštěstí se dostal do redakce Lidových novin, kde se právě seznámil s tolika významnými osobnostmi své doby. Navíc ho poslali na stáže do Francie, kdy se snažil doplnit techniku kreslení a malby.

Ve francouzské metropoli navázal také mnohá přátelství s českými výtvarníky, kteří tou dobou také v Paříži pobývali. S redakcí Lidových novin se v roce 1928 přestěhoval do Prahy, kterou tak poznal až po Paříži. Stal se sportovním redaktorem, psal soudničky a později vedl v novinách dětský koutek. Uměleckoprůmyslovou školu navštěvoval v Praze 1929/1931 u Arnošta Hofbauera. Sám sportovně založený napsal a ilustroval vůbec první Pravidla rugby a v podstatě tuto hru v Čechách prosadil. Knížka Vaškův vítězný gól patří také k těm sportovním.

Naši kunsthistorici ho často přiřazují díky obrázkovým seriálům, které začaly vycházet právě v novinách a časopisech, stejně jako Ladu, k počátkům českého komiksu.

Já se osobně domnívám, že to jsou skutečně jen specifické, české obrázkové seriály a že komiks v pravém slova smyslu je jiný. Tyto kreslené seriály byly velmi oblíbené a samozřejmě je malovala i řada jiných autorů v té době, a kdyby v té době již u nás existoval animovaný film, tam by zřejmě našli vynikající uplatnění - v rozkreslování humorných dějových příběhů, vlastně předchůdcem filmového fázování.

Jiní zase rádi říkají, že Ondřej Sekora je český Walt Disney. Neměl samozřejmě ty samé možnosti jako jeho americký o dva roky mladší kolega, ale rovněž vycházel poněkud z jiných tradic. Český obrázkový seriál je méně akční, více dějový a humor vychází spíše z pointy než ze situace.

sekora deniky ilustrace

Ferda Mravenec, figura neodmyslitelně spojená s Ondřejem Sekorou, nejdříve doprovázel politické dění v Pestrém týdnu pro dospělé už v roce 1927 a až v roce 1936 vyšel knižně pro děti poprvé u nakladatele Hokra.
Rázem se stal velmi oblíbeným. Má všechny atributy správného kluka, je statečný, šikovný, kamarádský, čestný. Stal se vzorem a je až neuvěřitelné, kolik přírodovědců už řeklo, že se věnují této vědě díky příběhům Ferdy Mravence. Ještě dnes se dá v pozůstalosti nalézt, jak dalece se věnoval studiu přírodních věd a jak tento reálný základ do svých příběhů zpracoval. K Ferdovi přidal Brouka Pytlíka, který už není tak ideální se svými lidskými chybami, ale možná proto někdy i více oblíbený, Berušku a jiné drobné bytosti z hmyzího života. Prvním čtenářem, který prověřoval kvality příběhů, byl tehdy jeho syn Ondřej, který se narodil z druhého manželství v roce 1931.

Po Mnichovské dohodě, kdy se evropské velmoci dohodly obětovat Hitlerovi tehdejší Československo, se poměry v novinách a ve společnosti samozřejmě měnily, mnozí byli postupně vyhazováni ze zaměstnáni, někteří byli nakonec uvězněni a někteří fašistické běsnění nepřežili jako např. již zmíněný J. Čapek nebo F. Bidlo. Již na počátku 20. století byla velká část inteligence a umělců zaměřena poněkud do levého směru politického spektra, druhá světová válka, zážitky z internací způsobily, že se po druhé světové válce někteří ještě více radikalizovali.
Tato skutečnost potkala také Ondřeje Sekoru, který rovněž na vlastní kůži zažil německý lágr, a já se domnívám, že při jeho životních zkušenostech je to více jak pochopitelné, i když dnešní mladí lidé jsou hotovi k rychlým odsudkům z nedostatku informací, a také propagandy. Ale to je jiná záležitost, že zkušenosti generací jsou jaksi nesdělitelné.

sekora-hura-za-zdendou-ilustrace

Se vznikem státních nakladatelství se Ondřej Sekora velmi angažoval, byl jedním ze zakládajících zaměstnanců SNDK,
předchůdce dnešního Albatrosu, redaktorem Knižnice pro nejmenší, která vycházela od roku 1949 a rovněž stál u zrodu vůbec první knížky, která v SNDK vyšla. Byl to výbor z K. J. Erbena: Říkej si a hraj, ilustrovaný dcerou Josefa Lady Alenou Ladovou.

V SNDK pracoval do roku 1952 a pak tvořil na tzv. na volné noze. Zakládal Dikobraz, do kterého pravidelně přispíval, pomáhal při začátcích vysílání pro děti v Československé televizi, jezdil na besedy s dětmi a mládeží, ilustroval řadu knih, přispíval do celé řady časopisů. Na chvíli dokonce uvěřil, že době idylických příběhů pro děti je již odzvoněno a některé jeho autorské didaktické knížky této doby nesou stopy tohoto ovlivnění. Došel však zadostiučinění, když jeho knížka Uprchlík na ptačím stromě byla součástí oceněné kolekce dětských knih na EXPO 1958 v Bruselu.

Vrátil se k hmyzímu světu a v roce 1959 vytvořil Čmeláka Aninku.
Ferda Mravenec se dětem vrátil, i když dlužno říci mnohé pozdější úpravy spíše Ferdovi škodily. Dle mého názoru jsou nejhezčí vydání právě ta, která vyšla u nakladatelství Hokr. Někdy chtěl také vyhovět zahraničním nakladatelům, a tak se v některých zahraničních vydáních objevují alternativní ilustrace nebo předsádky. Poslední léta ho stihla nemoc, pro kterou nemohl již pracovat a které nakonec v roce 1967 podlehl.

aninka400.jpg

Co se dělo dál s dílem Ondřeje Sekory?

Stále vycházel doma i v zahraničí a kolem roku 1980 projevila o Ferdu Mravence zájem německá společnost. Mimo černobílé zpracování Hermíny Týrlové z roku 1943, který představoval vůbec první český loutkový film, a pětidílné poloplastické televizní série z roku 1977 s názvem Příhody Ferdy Mravence a TV seriálu ze stejného roku, také v režii Hermíny Týrlové, nebyl stále úplně filmově zpracován. Nikdo tehdy nevěřil, že se poměry železné opony v Evropě nějak radikálně změní, a proto dědic svolil Dilii k prodeji práv na filmová zpracování a tzv. merchandising německému partnerovi.
Obchodovat se zahraničím tehdy mohly pouze dvě určené organizace v oblasti knižní kultury a to: Artia a Dilia. Pouze jejich prostřednictvím se tyto obchody mohly uskutečnit.

Dlužno říci, že smlouva byla sepsána, ale bohužel velmi volně, a tak Němci změnili Ferdovi boty, místo něžného šátečku mu udělali motýlka a filmové příběhy přizpůsobily rychlé akční době. Tato práva mají až do roku 2016 a já věřím, že se Ferda Mravenec dožije nového a věrnějšího filmového zpracování.
Knížky se čtenářům vrátily v původní neupravované podobě.

První monografie se Ondřej Sekora dočkal až v roce 2003,

vyšla pod názvem Ondřej Sekora / práce všeho druhu: osobnost a dílo. Autoři, historici Blanka Stehlíková, Věra Vařejková a Ondřej Sekora, syn poprvé důstojně připomněli tohoto autora a jen doufejme, že to není poslední práce tohoto druhu, je zde ještě velmi široké pole pro badatele a určitě se taková práce časem objeví.

sekora deniky 1943

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Sekora Ondřej Čapek Josef Lada Josef

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit