vachova-sarka

Šárka Váchová
(*1947)

Výtvarnice a režisérka

absolvovala obor loutkářská scénografie na DAMU, kde posléze vyučovala. Přes čtyřicet let spolupracuje s loutkovými divadly, filmaři a televizí. Její animovaný snímek Paní Bída (1983) získal 1. cenu na festivalech v Chicagu a ve Zlíně. Výtvarně se mj. podílela na seriálu My všichni školou povinní a na kostýmech k filmům Indiáni z Větrova, Rozpuštěný a vypuštěný nebo Jak chutná láska. Loutková rodina řezbáře Tomše z jejího dvacetidílného večerníčku Chaloupka na vršku (2006–2013, knižně ve dvou svazcích, 2009 a 2013) je několikátým rokem k vidění i na výstavě, jež putuje republikou.

Knihy:
Chaloupka na vršku (2009 a 2013) s P. Cmíralem
Vánoční koledy (2010)
Pavel Cmíral: Pohádky z vánočního stromku (2004).
Tajemství srdce (2016)

vachova sarka loutky

Inspirující myšlenky...

Jak přesně musejí být vlasy dlouhé, aby se považovaly za „dlouhé“, to se mění od kultury ke kultuře, nebo dokonce i v rámci jedné kultury. Například žena s vlasy po bradu může mít v mnoha kulturách ještě krátké vlasy, kdežto muž se stejnou délkou vlasů by měl v té samé kultuře již vlasy dlouhé. Vědci pohlížejí na dlouhé vlasy a chlupy jako na souhru přirozeného výběru u velké části zvířecích druhů, neboť délka srsti je běžnou známkou dobrého zdraví. Freudiáni se na to též dívají v sexuálním světle, a sice jako na zviditelnění odpoutavšího se idu (našeho nerozumného já) od útlaku superega (našeho rozumného nadjá). Vlasy signalizují rozdíly mezi pohlavími, jakož i rozdíly ideologické. Opačná pohlaví i opačné ideologie mají sklon mít i opačné vlasy, například délku vlasů.
Dlouhé vlasy v dějinách