pekny.jpg


Tomáš Pěkný  (*8. 5. 1943, Praha - †17. 11. 2013, Praha)

spisovatel, publicista, překladatel

Vystudoval FFUK v Praze, nejdříve pracoval jako novinář a redaktor, po roce 1970 řada zaměstnání od zahradnického pomocníka, sanitáře, nočního hlídače…
Publikoval verše v časopise Univerzita Karlova (1963), povídky v LN, Sešitech, Hostu do domu, MF, My aj.
Nyní šéfredaktorem Roš Chodeš.

Ocenění:
Premio Grafico – Bologna 1992 s J. Kovaříkem za knihu Havrane z kamene

Bibliografie:
Neplačte láskou (antologie z českých básníků s P. Šrutem), 1971
Fáfa náhradníkem a menší prózy, 1973
Ze soboty na neděli, 1974
Colletka a pes, 1975
Jak princeznička Alžběta hledala ženicha, 1982 (pod jménem Jiří Tichý)
Havrane z kamene, 1990
Historie Židů v Čechách a na Moravě, 1993
Coletka a pes, 2000

Editorská práce pro nakladatelství Sefer – J. Langer: Devět bran, T. Vrba: Utekl jsem z Osvětimi, R. Bondy: Jakob Edelstein aj.

Doufáme, že autor zveřejní další tvorbu, kterou vydal pod jinými jmény.

Inspirující myšlenky...

Vždycky se najde někde balvan nebo břeh nebo pařez, který se nebojí brzdit povodeň kalné hlouposti. Zbabělci jsou nepochybně nebezpečný živel, ale co teprve odvážní blbci? Mnohdy jsem seděl u stolu pokrytého ubrusem, na kterém včerejší a předvčerejší omáčky nakreslily mapy neznámých světů, a přemýšlel, proč je tolik vedoucích a tak málo vědoucích? Problém je totiž v tom, že kdo myslí jen na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a pak zahyne... Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.
Jan Werich (1905 – 1980)