novotny_150.jpg

J. A. /Josef Alois/ Novotný (*23. 3. 1918, Kročehlavy - †28. 9. 2005, Praha)

Scénárista, dramaturg, spisovatel, filmový a divadelní kritik, profesor loutkářství

Jeho studia srovnávací literatury u prof. Václava Černého na UK Praha přerušila válka, po válce se vrátil a na poč. roku 1948 byl vyloučen z politických důvodů. Díky spolužákovi J. Krejčíkovi se dostal již během války k filmu, nejdříve k dokumentárnímu, pak ke hranému i animovanému.
V 50.letech musel z Barrandova odejít po kritice jeho scénáře o vynálezci hromosvodu Prokopu Divišovi, který připravoval pro režiséra A.Radoka. Díky statečnosti režiséra E. Zemana mohl pracovat na scénáři Cesty do pravěku a na zapřenou spolupracoval s J. Trnkou na Bajajovi. Uchýlil se jako dramaturg do bratislavských filmových studií, později do divadla Spejbla a Hurvínka, pro nějž napsal i několik her.
V době částečného uvolnění v 60. letech napsal několik scénářů o krtkovi a o cvrčkovi. O své velké lásce loutce přenášel na loutkoherecké fakultě a loutkovému divadlu se věnoval celý život jako autor i jako přísný a milující kritik.
Napsal i řadu rozhlasových her a kritických studií o umění.

Filmografie:

Scénáře:
a)dlouhometrážní

Týden v tichém domě (1947)
O ševci Matoušovi (1948)
Svědomí (1949)
Cesta do pravěku (1955)
Vzorný kinematograf Jaroslava Haška (1955)
Práče (1960)
Na Žižkově válečném voze (1967)

B) animované
Bajaja (1950)
Faust
Hrnečku vař (1953)
Čert a Káča (1955)
Krtkova dobrodružství – seriál
O krtkovi a cvrčkovi – seriál

Bibliografie:
Ladova ilustrace, 1957
Josef Lada a kniha, 1957
Pohádka o červené slepičce, 1958
Augusta Oldřich: Krakonoš, 1959
Vlastimil Beneš – Obrazy, 1965
Vojta Sucharda – Český sochař, 1978
Schmoranz Zdeněk, Novotný J. A.: Začarovaný les, 1994
Posvícení v Hudlicích, 1994
Pan Johanes (A. Jirásek), 1994
Krtek ve městě, 1994
Barbaramáš a Medordes aneb Boj o nevěstu též Zavinšovaná princezna, 1994

Rozhlasové hry:
Tetka Fortuna
O korunu a lásku
Svoboda jménem Bolívar
Marseillesa z českého srdce



Inspirující myšlenky...

Cožpak časopisy jsou svobodné? Jsme snad my svobodní? Když si pomyslím, že je zapotřebí snad osmadvaceti formalit, aby se mohla spustit loďka na řeku, dostávám chuť odstěhovat se mezi lidožrouty! Vláda nás požírá! Všechno náleží jí, filosofie, právo, umění, boží vzduch. Připíjím na úplné zničení nynějšího řádu, to jest všeho, čemu se říká výsada, monopol, direkce, hierarchie, autorita, stát!
Gustave Flaubert (2.12. 1821 – 8.5. 1880), Citová výchova